Ne každý by s jeho izolovaným samotářským životním stylem plným shánění jídla, dřeva a rybaření, souznil. A to nelze zapomenout ani na koupele v ledové vodě, které si dopřává ve svých čtyřiasedmdesáti letech. Jeho chata totiž leží dvě hodiny pěšky od nejbližší silnice ve vřesovišti Rannoch Moor poblíž jezera Loch Treig ve Skotsku.

Ilustrační snímek
Dívku v USA unesl muž. Zachránilo ji gesto, které znala z TikToku

„Říká se mu osamělé jezero,“ tvrdí Smith. „Není tu silnice, ale lidé tu žili předtím, než se tu vybudovala přehrada.“ „Všechny ruiny jejich domů jsou tam dole, teď tu bydlí jen jeden člověk, a to jsem já,“ uvedl podle serveru BBC poustevník při pohledu z kopců na jezero.

Jako vůbec první přišla s Kenem Smithem do kontaktu filmařka Lizzie McKenzieová před devíti lety. Během posledních dvou let s ním natočila dokumentární film pro BBC s názvem The Hermit of Treig (Poustevník z Treig), který se bude brzy vysílat.

Má vlastní pravidla

Ken pochází původně z Derbyshire, již v patnácti letech začal stavět požární stanice. Jeho život změnila jediná noc, když mu bylo 26 let. Tehdy se stal obětí party násilníků, kteří ho surově zbili. Utrpěl krvácení do mozku a byl v kómatu po dobu třiadvaceti dní.

„Říkali, že se z toho nikdy nedostanu, že už nikdy nebudu mluvit,“ vypráví. „Tvrdili, že už nikdy nebudu ani chodit. Ale já jsem to zvládl. V té době jsem se rozhodl, že už nikdy nebudu žít podle pravidel někoho druhého, ale jen podle svých vlastních.“

FBI - Ilustrační foto
Mámu zabila a pak strčila do kufru. Vražedkyni zatkli už podruhé

Ken tedy začal cestovat a začal se zajímat o pustiny. Při návštěvě Yukonu, kanadského teritoria, které sousedí s Aljaškou, ho napadlo, co by se asi stalo, kdyby odešel do hor a „šel nikam“. A to také udělal. Podle vlastních slov ušel zhruba 22 tisíc mil předtím, než se vrátil domů. „Chvíli to trvalo, než jsem si to uvědomil,“ vzpomíná. „Nic jsem necítil.“

Ken Smith přešel celou Británii a teprve až když došel do Rannochu ve skotských vrchovinách si najednou vzpomněl na své rodiče a rozplakal se. „Plakal jsem celou cestu,“ vysvětluje.

„Říkal jsem si: kde je asi nejizolovanější místo v Británii?,“ uvádí Smith v dokumentárním filmu. „Chodil jsem kolem všech zátok, kde nebyly domy. Stovky a stovky mil ničeho. Podíval jsem se přes jezero a spatřil jsem tento les,“ vysvětuje. V ten moment věděl, že našel místo, kde chce žít. Přestal plakat, ukončil své nekonečné toulky a vrhl se na výstavbu domku z polen.

Rybaření = klíč k nezávislosti

Po čtyřiceti letech svůj domek dovedl do dokonalosti. Je v něm obrovské ohniště, avšak žádná tekoucí voda či elektřina. A rozhodně žádný telefonní signál. Pro dřevo chodí do lesa, kde ho seká a nosí zpět do domku. Pěstuje zeleninu a hledá bobule, jeho hlavním zdrojem potravy je však jezero, kde rybaří.  K tomu má také poučku: domnívá se, že pokud chce kdokoliv žít skutečně nezávisle, musí se naučit rybařit.

Deset dní po dotočení dokumentu, v únoru 2019, narazil Ken Smith na mantinely svého životního stylu. Zrovna se nacházel mimo domov ve sněhu, když ho dostihla mrtvice.

Pravděpodobně největší brambor světa o hmotnosti téměř osm kilogramů vypěstovali na své zahradě na Novém Zélandu manželé Colin and Donna Craigovi-Brownovi
Překvapení přírody. Manželé z Nového Zélandu vykopali největší brambor světa

Použil osobní GPS světelný lokátor, který obdržel pár dní předtím, a vyslal znamení o pomoc, které se automaticky posílá do Houstonu v Texasu v USA. Odtud upozornili pobřežní hlídku v Británii a převezli Kena Smitha letecky do nemocnice ve Fort William, kde strávil sedm týdnů rekonvalescence, přičemž se zaměstnanci snažili, aby se mohl vrátit do svého milovaného domova.

Doktoři ho však chtěli přesvědčit, aby se vrátil do civilizace, kde by se o něj postarali. Ken Smith se však chtěl za každou cenu vrátit do své chatky.

102 let

Jeho zdravotní stav však vyžadoval, aby svůj životní styl pozměnil. Byl nucen přijmout pomoc, kterou dříve nepotřeboval. Vedoucí stopař na pozemcích, kde Ken Smith bydlí, mu jednou za čas přinese zásoby jídla, které mu Smith platí ze svého důchodu. „Lidé jsou teď na mě moc hodní,“ uvedl poustevník.

Rok po první hospitalizaci musel být letecky převezen do nemocnice podruhé. Tentokrát na něj spadla hromada polen.

Cleo Smithová.
Zázrak po dvou týdnech. Unesenou čtyřletou Australanku našli v zamčeném domě

Zůstává však velmi optimistický a nebojí se budoucnosti. „Nikdo z nás tu není navždy,“ tvrdí. „Zažil jsem mnoho nehod, které jsem všechny přežil. Nejspíš opět někdy onemocním, něco se mi stane, a to můj čas tady ukončí, tak, jako každého jiného,“ uzavírá. „Chtěl bych se ale dožít 102 let.“

Kanál BBC Scotland dokument o Kenovi Smithovi odvysílá ve středu 9. listopadu. Následně bude k dispozici ke shlédnutí na internetových stránkách televize. Na stránkách je zatím k dispozici trailer.