Děti ve škole se učí, že vláda Marie Terezie nad habsburskou monarchii se nesla v duchu osvícenského absolutismu. Nejslavnější panovnice monarchie v dějinách rozhodně v mnoha směrech pokroková byla, tím skutečným osvícencem na trůnu se ale nakonec stal až její syn Josef II. Přesto, že některé z jeho reforem ho natrvalo zapsaly do učebnic dějepisu jako jednoho z významnějších habsburských panovníků, v soukromém životě tomuto muži osud příliš nepřál.

Deník přináší druhý díl seriálu o osudech potomků Marie Terezie.

Josef II. se Marii Terezii a Františkovi Štěpánovi Lotrinskému narodil jako v pořadí čtvrté dítě, dvě z jeho starších sester ale zemřely dříve, než přišel na svět. Na jednu stranu byl vymodleným dítětem – znamenal totiž mužského následníka trůnu. Na stranu druhou to pro něj znamenalo velmi složitý život. 

Marie Kristina, přezdívaná Mimi, byla oblíbenou dcerou Marie Terezie. Matka jí jako jedinému svému potomkovi dovolila provdat se z lásky.
Marie Kristina: Nejoblíbenější dcera Marie Terezie prožila románek se švagrovou

Již v jeho raném věku ukázalo, že Josef II. má pro pozici panovníka velmi dobré předpoklady. „Vzděláván byl velmi důkladně a přísně, už od mala se projevovala jeho inteligence,“ připomíná encyklopedie Britannica. Jen pro zajímavost, už jako šestiletý uměl číst a psát v několika jazycích. Podle serveru Deutsche Biographie dokonce brzy přerostl svoje učitele.

Josef II. se rovněž zajímal o politiku. V jeho případě sice šlo o nutnost, on k tomu ale přistupoval velmi iniciativně.

Tak jako i jeho sourozenci, také Josef II. vycházel lépe se svým otcem než se svou matkou. Nejenže se v některých oblastech rozcházeli názorově, až do smrti Marie Terezie žil Josef II. v jejím stínu a vleku.

Neopětovaná láska 

Ani Josef II. neunikl sňatkové politice své matky. Poprvé se ženil jako devatenáctiletý a byla mu vybrána stejně stará Isabela Parmská. Ačkoli šlo o politické manželství, příští habsburský monarcha se do své krasné a bystré manželky okamžitě zamiloval. „Nejenže oplývala intelektem, navíc měla velmi dobré vzdělání, což pro ženy v dané době nebylo typické,“ zmiňuje web Habsburger.

Arcivévodkyně Marie Anna měla talent na přírodní vědy. Kvůli zohavení se sice nikdy nevdala, vzhledem ke svému postavení a tomu, že byla ženou, ale měla poměrně výjimečnou vědeckou kariéru.
Smutný osud nejstarší dcery Marie Terezie: Poslední pomazání přijala již v mládí

Jenže ani v tomto případě neměl Josef II. štěstí. Isabela Parmská totiž měla komplikovanou povahou a city svému choti neopětovala. „Už od dětství byla velmi melancholická a podle všeho i depresivní. Dokonce ji prý pronásledovaly předtuchy smrti. Zatímco Josefovy city neopětovala, velmi se sblížila s arcivévodkyní Marií Kristínou, Josefovou sestrou. Dochovaná korespondence ukazuje, že jejich vztah byl velmi intimní, možná dokonce lesbický,“ nastiňuje web Habsburger.

Přesto se však Isabela snažila být Josefovi dobrou manželkou a on údajně nikdy nepoznal, že pouze předstírá, aby dostála své roli. Pětkrát čekala dítě, z toho třikrát potratila. I o iluzi šťastného manželství ale nakonec budoucí panovník přišel. Po třech společných letech zemřela sama Isabela na neštovice a jejich dva potomci následně zesnuli v raném věku. Josefa smrt milované ženy, o které byl přesvědčen, že ho miluje stejně silně jako on ji, zcela zdrtila.

Marie Antoinetta v roce 1790. Portrét maloval Alexander Kucharsky.
Tajemství dopisů Marie Antoinetty odhaleno. Vědci ví, jaká slova cenzor zničil

„Dělili jsme se spravedlivě o strasti i radosti, a tak jsme spolu prožili nejšťastnější dny. O to všechno jsem byl oloupen. Žádná princezna, žádná žena nebyla jako ona. Byl jsem to já, kdo vlastnil ten poklad, o který jsem ve dvaadvaceti letech přišel," napsal o své manželce po její smrti.

Nepovšimnutá manželka 

Pohromy se na Josefa II. začaly valit jedna za druhou. Pouhé dva roky po smrti milované ženy náhle zemřel jeho otec a on se stal císařem Svaté říše římské. To by samo o sobě nebylo tak špatné, ještě více to ale pošramotilo vztahy s matkou. „Byť byl spoluvládcem Marie Terezie, skutečnou moc měla v rukou stále jeho matka,“ připomíná web Biography. Marie Terezie možná byla pokrokovou panovnicí, novoty, které chtěl zavádět Josef II., jí ale nevoněly. A hlavní slovo v rodině měla stále ona. Matka se synem se neshodovali například na náboženských svobodách a Josef II. ve stínu Marie Terezie trpěl.

Ovšem nejen to. Spory se neodehrávaly pouze v politické rovině, matka jej navíc dotlačila i do další nepříjemnosti – druhého politického manželství. A tak jakoby už neměl trápení se ženami dost, ať už s matkou, se kterou se hádal, nebo se smutkem, který mu zbyl v srdci po smrti první manželky, přibylo mu nové.

Hrabě Hans Axel von Fersen. Zkušený švédský diplomat a vojevůdce byl favoritem francouzské královny Marie Antoinetty. Zda byla jejich láska pouze platonická, nebo byli i milenci, se dodnes pouze spekuluje. Fersen žil v letech 1755 až 1810. Autorem portr
Ten, který okouzlil Marii Antoinettu. Axela Fersena krutě umučil rozzuřený dav

Marie Terezie si totiž přála, aby Josef jako císař konečně přivedl na svět dědice monarchie a tak ho navzdory protestům donutila k dalšímu politickému manželství. Tentokrát s jeho sestřenicí z druhého kolena Marii Josefou Bavorskou.

Jenže tento sňatek skončil katastrofou. Josef II. už údajně po Isabelině smrti nebyl schopen milovat, nevěsta navíc nebyla právě oslnivou krasavicí. „V dobových pramenech je Marie Josefa popisována jako fyzicky neatraktivní a poněkud zpomalená. Ovšem také jako milující a sladká. Josefovu náklonnost se sice snažila získat, on ji ale systematicky ignoroval. Manželství pravděpodobně nikdy nebylo naplněno,“ zmiňuje server Habsburger.

Některé zdroje uvádějí, že Josef II. nejenže se svou druhou manželkou odmítal mít sex, ale zašel tak daleko, že se pečlivě vyhýbal místům, kde by se s ní mohl potkat – křídlo, kde bydlela, prakticky obcházel. Ponižující svazek nakonec stejně jako u Josefova prvního manželství ukončily neštovice. „Marie Josefa onemocněla a zemřela bez povšimnutí svého manžela,“ píše Habsburger.

Když pak Marie Terezie navrhla další sňatek, Josef II. se jí vzepřel. Jinak ale až do smrtí svojí matky zůstal v jejím vleku a po jejím skonu v roce 1780, kdy po ní převzal vládu, si tak spíše oddechl.

Zatčení Ludvíka XVI. a Marie Antoinetty ve Varennes. Král a královna, jejich děti i doprovod byli převlečení v poddanském oblečení. Autorem obrazu je Thomas Falcon Marshall. Foto: Wikimedia Commons, volné dílo
Nepovedený útěk Ludvíka XVI. a Marie Antoinetty. Krále odhalil všímavý pošťák

Panování se naplno oddal. Na soukromý život rezignoval, za to pracoval i dvanáct hodin denně. U poddaných byl sice poměrně oblíbený, musel ale překousnout spoustu politických proher – mnohé ze svých reforem musel zrušit krátce po vydání. Zemřel po deseti letech na trůnu, podle všeho k jeho smrti přispělo přepracování.

Děti Marie Terezie 

Marie Alžběta (1737–1740)
Marie Anna (1738–1789)
Marie Karolína (1740–1741)
Josef II. (1741–1790)
Marie Kristina (1742–1798)
Marie Alžběta (1743–1808)
Karel Josef (1745–1761)
Marie Amálie (1746–1804)
Leopold II. (1747–1792)
Marie Karolína (1748–1748)
Johanna Gabriela (1750–1762)
Marie Josefa (1751–1767)
Marie Karolína (1752–1814)
Ferdinand Karel (1754–1806)
Marie Antoinetta (Marie Antonie)
Maxmilián František (1756–1801), arcibiskup, kurfiřt kolínský