Kliknutím zvětšíteTen večer poprchávalo. Osmnáctiletá Michelle Knappová proto zůstala doma, v domě na Wells Street, a dívala se na televizi. Venku zatím padal déšť na její první auto, ojetý červený Chevrolet Malibu, který si právě koupila za 400 dolarů od své babičky.
Bylo asi 20 hodin, když uslyšela venku obrovskou ránu. „Znělo to jako srážka tří aut,“ řekla později novinářům (její svědectví zachycuje web The Peekskill Meteorite Car). Vedena zlým tušením, že jedním z oněch aut může být její nový miláček, vyběhla ven. Žádnou srážku neviděla, ale od zadní části jejího auta se kouřilo. A když to zkontrolovala, zjistila, že auto má vzadu na pravé straně úplně promáčklý a proražený kufr a že pod ním vede do země díra asi o 15 centimetrech v průměru, v níž leží nějaký kámen, ze kterého se kouří.
Michelle zavolala peeskillskou policii a nahlásila, že jí asi nějaký vandal praštil do auta kamenem. První, kdo správně odhadl situaci, byl její soused: „Tohle nemohl udělat žádný chuligán. Bude to meteorit.“
Unikátní meteorit s unikátním osudem
Kámen měl rozměry zhruba bowlingové koule a vážil přibližně 12 kilogramů. Jeho vesmírnou totožnost brzy potvrdil astronom a geofyzik William H. Menke z observatoře Lamont-Doherty. Později vědci charakterizovali tento meteorit jako 4,4 miliardy let starý chondrit, tedy takzvaný kosmický sediment, druh kamenného meteoritu, který vznikl nahromaděním prachu mateřské mlhoviny.
Ještě předtím se však ukázala jiná zajímavost s ním spojená: meteor, který cestoval vesmírem kosmickou rychlostí zhruba 40 tisíc kilometrů za hodinu a z něhož vznikl při jeho průchodu pozemskou atmosférou onen kámen, co vandalsky poškodil auto, zachytilo během jeho tření se v atmosféře (vyvolávajícího vznik typické zářící ohnivé koule) hned 16 různých kamer v několika východoamerických státech.
Zásluhu na tom měl právě onen středoškolský fotbalový šampionát, který v té době ve Spojených státech probíhal: byl totiž nesmírně populární a téměř u každého zápasu byla přítomna nějaká kamera.
„Naprostá většina sestupů meteoritů není na filmový pás zachycena vůbec – a žádná nebyla zachycena z tolika různých měst,“ uvádí k tomu web The Peekskill Meteorite Car.
Různé perspektivy umožnily astronomům vypočítat dráhu letu meteoritu k Zemi, včetně jeho oběžné dráhy kolem Slunce, což znamenalo pro vědeckou komunitu vzácnou příležitost dozvědět se více o pohybu těchto těles.
V důsledku všech těchto výjimečných okolností, včetně nárazu do auta – což byla další rarita – se meteorit celosvětově proslavil. Ve vědeckém světě se stal známý jednoduše jako „Peekskill“.
Ve středu pozornosti
Protože jeho náraz do auta byl nejdříve ohlášen jako vandalství, zabavila ho městská policie dočasně jako předmět doličný. Po ověření, že jde opravdu o meteorit, jehož kolizi s autem nikdo nezavinil, vrátili policisté vesmírný kámen Knappovým, kolem nichž vypuklo doslova mediální šílenství.
„Tolik telefonů, co tehdy, jsme snad v životě nezažili,“ poznamenala v roce 1993 v rozhovoru pro The Journal News matka Michelle Marie Knappová. Do Peekskillu se sjížděli nejen novináři, ale také vědci a nadšení amatérští lovci meteoritů z celé země i ze zahraničí, a dále i milovníci kuriozit. Ty zajímalo pro změnu auto, do kterého meteorit narazil.
Jak o meteorit, tak o Michellin sedan začal být obrovský zájem a kupci se předháněli v nabídkách. Meteorit odkoupili od Knappových (poté,. co se s ním celá rodina vyfotila) jako první společně tři kupci: doktor Jim Schwade, Marlin Cilz a Ray Meyer.
Chevrolet nakonec získala po několika dnech Iris Langová, která za něj nabídla částku, jež byla téměř o dva řády vyšší než suma, již Michelle zaplatila babičce.
Vůz, jehož meteoritem nabouranou záď samozřejmě nikdo neopravoval, se pak stal ceněným exponátem zapůjčovaným do mnoha muzeí po celém světě, včetně Amerického přírodovědného muzea v New Yorku a Francouzského Národního přírodovědného muzea v Paříži, v němž byl vystaven před pěti lety v rámci oslav 25. výročí jeho dopadu.
„Oslavíme toto výročí tím, že ho pošleme na zaoceánskou plavbu,“ řekl tehdy novinám Westchester Journal News Darryl Pitt, který vůz i pár kousků meteoritu v současnosti vlastní. Auto nakonec cestovalo do Francie kontejnerovou lodí asi dva týdny a bylo po čtyři měsíce vystavováno v rámci speciální výstavy „Météority: Entre Ciel et Terre“ („Meteority, mezi nebem a zemí“).
Vesmírný kámen velikosti bowlingové koule se zřítil z oblohy přímo na zaparkovaný Chevy Malibu, prorazil mu kufr, a dokonce prorazil i příjezdovou cestu pod ním (na snímku umělecký portrét nabouraného auta)
Pitt je zakladatelem a kurátorem meteoritové sbírky Macovich Collection of Meteorites v New Yorku a současně dělá poradce pro meteority aukčnímu domu Christie’s. Obrovský zájem o artefakty auta i meteoritu vedly - možná trochu bohužel - k tomu, že oba exponáty jsou po částech rozprodávány.
V roce 2012 se původní emblém vozidla a poškozená žárovka z rozbitého zadního světla prodaly na aukci na Manhattanu za 5 312 dolarů. V aukci se také prodal kus meteoritu za 16 250 dolarů. Větší, zhruba 280gramový kus meteoritu, jenž měl na sobě zbytky barvy auta, byl nabízen za 47 500 dolarů, ale ten nakonec kupce nenašel. V roce 2019 se kusy meteoritu Peekskill prodávaly podle webu The Vintage News za více než 150 dolarů za gram, což představuje téměř čtyřnásobek jeho váhy ve zlatě.
Slavné nárazy
„Vedle samotné Zeměkoule zůstává toto auto nejslavnějším objektem, který meteorit zasáhl,“ tvrdil Pitt. Dlužno dodat, že v tomto směru si dělal trochu reklamu, protože slavných a známých nárazů meteoritů je přece jenom víc.
Nejstarším známým meteoritem, jehož úlomky se až dodnes dochovaly, dopadl krátce před půlnocí v noci ze středy 7. listopadu na čtvrtek 8. listopadu 1492 do pole poblíž alsaského města Ensisheim. Když lidé doběhli druhého dne ráno na místo, odkud v noci zaslechli hromovou ránu, spatřili více než metr hlubokou jámu, v níž vězel zabořený obrovský balvan, vážící asi 130 kilogramů. Také on byl postupně bohužel rozbit a rozprodán, dodnes se z něj však uchoval velký celistvý kus o hmotnosti něco přes 53 kilogramů, který je trvale vystavován v ensisheimském muzeu.
Z roku 1677 pochází rukopis z italského města Tortona, v němž se píše o milánském mnichovi, kterého prý těleso z nebes dokonce zabilo. Pravdivost tohoto zápisu však není prokázána.
K další podobně mimořádné události prý došlo v roce 1825 v Indii. Padající meteorit tam měl zabít muže a zranit jeho ženu. O dva roky později zasáhl jiný meteorit v Indii dalšího muže a zranil mu ruku. V květnu 1860 zabil vesmírný kámen řítící se k zemi koně v New Concordu ve státě Ohio v USA.
Peekskillský meteorit, který dopadl 9. října 1992 přímo na zaparkované auto
Známým se stal také pád meteoritu, který 30. října 1954 prorazil v americkém městečku Oak Grove poblíž Sylacaugy v Alabamě střechu rodinného domu, v pokoji se odrazil od dřevěného krytu velkého rádia a zasáhl do stehna čtyřiatřicetiletou Ann Elizabeth Fowlerovou Hodgesovou, která právě spala na gauči. Žena utrpěla od kusu vesmírného kamene o velikosti grapefruitu pořádnou modřinu, jinak však vyvázla bez větší fyzické újmy.
Pád meteoritu však vyvolal velkou právní bitvu mezi Hodgesovými a majitelem domu o to, kdo by měl meteorit vlastnit. Ta nakonec skončila smírným řešením, že meteorit sice připadl domácímu, ale ten pronajal manželům užívací práva.
V roce 1992 zasáhl malý meteorický úlomek v ugandském městě Mbala mladého chlapce. Jeho pád ale už předtím zpomalil strom, do kterého meteorit narazil, a chlapci proto nezpůsobil žádné zranění.
Ani náraz do auta není úplně jedinečný. V roce 1994 došlo poblíž Getafe ve Španělsku k mimořádné události, při níž proletěl předním sklem jedoucího auta tříkilový meteorit, ohnul volant a řidiči zlomil prst.
7
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
