Takzvaný semafor vychází z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky a budou s ním spojena doporučení pro opatření proti šíření nového koronaviru. Jednotlivé stupně se označují bílou, zelenou, žlutou a červenou barvou.

„Stupně pohotovosti jsou zveřejňované primárně jako informační služba pro občany, jako systém včasného upozornění na měnící se situaci. Nejde o robotický systém vedoucí automaticky k restrikcím," upozornila hlavní hygienička. 

V Česku nejsou okresy s horší epidemickou situací nákazy covidem-19 než stupeň 1 označený zeleně, těch je devět. Jsou to Praha, Praha-západ, Praha-východ, Ostrava-město, Karviná a Frýdek-Místek a dále Brno-město, Jihlavsko a Prachaticko. Ostatní okresy jsou bílé, tedy bez rizika.

Konečné rozhodnutí o daném stupni pro danou oblast je výstupem odborné expertizy epidemiologů a hygieniků.

Semafor regionůZdroj: Ministerstvo zdravotnictví

Podle nejnovějších dat by většina okresů byla v nejnižším, bílém, stupni rizika. Nejvyšší, červený by nikde v zemi neplatil, druhý nejvyšší stupeň, tedy žlutý, také ne. V zeleném stupni pohotovosti je velkým ohniskem Praha a Moravskoslezský kraj.

„Praha je na hraně mezi jedničkou a dvojkou, tedy s výskytem bez komunitního přenosu a počínající komunitní přenos," prohlásila Rážová. 18 procent zjištěných nákaz nemá podle ní jasně zjistitelný původ, situace je ale kontrolovaná a lepší se. Trendy nikterak neeskalují, počty hospitalizovaných prudce nestoupají.

Situace v MS kraji se zklidnila

„Moravskoslezský kraj se za poslední týden zklidnil. Ohniska tam postupně vyhasínají, zejména v dolech ČSM. Reprodukční číslo se pohybuje pod 1. Jediný okres, kde je reprodukční číslo nad 1, je Frýdek-Místek,“ řekla Rážová k dalším okresům, které hygiena vyhodnotila jako první rizikový stupeň.

„Zdůraznila bych zodpovědnost za vlastní chování i zdraví, a uvědomění si, že svým chováním ovlivňujeme jak své zdraví, tak i zdraví ostatních. Když se nebudeme chovat podle jednoduchých pravidel, tedy dodržování vzdálenosti a hygieny nebo nošení roušky, tak nemáme šanci některé věci ovlivnit,“ dodala Rážová na tiskové konferenci.

„Praha jako obrovská aglomerace je místem, kde výskyt viru bude vyšší než v ostatních částech země. Jakmile to klimatické podmínky dovolí, obnovíme nošení roušek i v ostatních prostředcích městské hromadné dopravy. Od začátku března nebylo jediného dne, kdy by byl přírůstek nulový," dodala pražská hygienička Zdeňka Jágrová.

Opatření jsou vždy represivní

„Neradi bychom omezovali otevírací doby a zakazovali některé činnosti, ale pokud se situace nezlepší, nic jiného nám nezbude. Opatření jsou vždy represivní, ale bez nich se nikam neposuneme. Snažme se zamyslet nad tím, jak využíváme volného času, a omezili kontakty v populaci,“ dodala Jágrová.

„Epidemiologická situace v Česku je dobrá. Je vidět, že viry a respirační onemocnění nemizejí a neschovávají se, vir v populaci zůstal. Překvapilo mě, že se nemoc snadno předává i v létě, ale ztrácí svou sílu. Zachytáváme lokální ohniska, které jsou tvořeny asymptomatickými případy nebo lehkými průběhy onemocnění. Těžká onemocnění máme v jednotkách případů. Zátěž JIP je téměř zanedbatelná. Situace je přírodní a normální,“ řekl také na tiskové konferenci ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.

Podle něj se veřejnost nemá upínat k celkovému nebo kumulativnímu počtu nakažených. „Je jedno, kolik máme nakažených, to jsou případy, které známe a které dále nemoc nešíří. Je zbytečně srovnávat situaci v březnu s července, nemá smysl to sečítat. Jsou to pouze popisné parametry,“ řekl.

Systém se bude aktualizovat každý týden

Minulý týden hygienici zkušebně zařadili do žlutého stupně Prahu. Primátor hlavního města Zdeněk Hřib (Piráti) to minulý týden kritizoval, podle něj k tomu není důvod. Šéfka pražské hygienické stanice Zdeňka Jágrová řekla, že by se Praha měla hodnotit podle jiných kritérií než menší města.

Epidemiologická situace v Česku se nyní podle hygieniků regionálně liší. Celkově je dobrá, ale vyskytují se lokální ohniska nákazy. Jedno z největších se nedávno objevilo v pražském nočním klubu Techtle Mechtle, v jehož souvislosti se nakazilo asi 165 lidí. Předtím se nákaza šířila hlavně v Moravskoslezském kraji na Dole Darkov a na Dolech ČSM. Další ložiska jsou v současnosti třeba na Prachaticku nebo Jihlavsku.