Hoteliér Viliam Sivek: Každý dobrý hospodář by měl mít finanční polštář

Kam letos pojedete na dovolenou?
Mám od loňského roku zaplacenou týdenní plavbu po Jadranu, ale bohužel u Chorvatů neplatí žádný pardon a lex voucher pro cestovní kanceláře jako u nás. Tedy byť jsem ambasadorem cestovního ruchu ve Středočeském kraji, jako aktivní důchodce pojedu tam. A také se moc těším na některé volné víkendy, kdy sednu na svoji motorku a projedu se s cílem více poznat kraj, kde žiji a který mám rád.

Proč motorkou právě tam?
Středním Čechám právem náleží označení Čechy Královské. Kde jinde než v tomto kraji se můžete vydat po stopách králů a královen, navštívit královská komorní města, šlechtické hrady a zámky, procourat nezapomenutelnou přírodu kolem řeky Sázavy a sjet ji na kánoi, navštívit Český kras, dominantu a gotický skvost Karlštejn, Koněpruské jeskyně, bývalou skalní pevnost Drábské světničky, malebnou krajinu Pojizeří? Na to se moc těším a nabíjí mě to energií.

Jiří Rusnok: Krize odstartovala návrat ke zdravému rozumu

Takže souhlasíte s ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou, která radí Čechům, aby v létě nejezdili do zahraničí a poznávali krásy České republiky?
Nevím, zda s ní jako její poradce pro cestovní ruch musím souhlasit. Ale faktem je, že naší zemi se jen tak něco nevyrovná, ostatně zpívá se o tom i ve státní hymně. Navíc patříme mezi státy, které se nejlépe vyrovnaly s pandemií, a jestli si to nepokazíme nezodpovědností k sobě i ke druhým a budeme dodržovat ochranná pravidla, budeme nadále bezpečnou zemí. Uvědomuji si, že se projevuje přirozená lidská touha vrátit se do normálního života, ale když jsem viděl minulý týden v centru Prahy velkou restauraci, kde nebyla žádná dezinfekce a obsluha neměla roušky, tak si jednoznačně zahráváme s ohněm. Co se týká dovolenkového cestování do zahraničí, doporučil bych využít cestovní kanceláře, které vás v případě jakéhokoliv nebezpečí, například rychlého uzavření hranic, vždy dopraví domů.

Pokud vlády svým občanům všude na světě řeknou, aby zůstali doma, turismus se umrtví na několik měsíců. Co to bude znamenat pro sektor cestovního ruchu?
Od počátku věků bylo poznávání cizích krajů přirozenou touhou všech obyvatel nejen naší země. Jsem hluboce přesvědčen, že tomu bude i nadále. Pokud se týká České republiky, v našem oboru budou ztráty v tržbách pro letošní rok drastické. Odhaduji je na 150 miliard korun. Cestovní ruch u nás zaměstnává 240 000 osob, tedy každého dvaadvacátého Čecha. Přitom je třeba si uvědomit obrovský multiplikační efekt, neboť na náš obor je navázáno dalších 370 000 pracovníků, ať to jsou prádelny, výrobci potravin, pekárny atd. Uvedu příklad, jen v hotelech bylo vypráno v loňském roce 63 milionů kusů ložního prádla, přes 250 milionů ručníků, snědlo se 21 000 tun masa. A to nemluvím o 40 000 restauracích.

Pomůže hoteliérům, když se Češi budou rekreovat v tuzemsku?
Pouze částečně. Podívejte se na Prahu, již v loňském roce navštívilo na sedm milionů cizinců, kteří zde trávili přes 16 milionů „pokojonocí“. To by musel do Prahy přijet alespoň na jednu noc každý Čech včetně kojenců. Samozřejmě jiná je situace například na Lipně či na horách, ale jak jsou na léto obsazeny, se musíte zeptat tam. Vím, že jsou lokality, které kvůli zcela zaplněné kapacitě i zdražují, a jiné destinace, jako například byznysová Ostrava, jež žije z kongresů a výstav, jsou prázdné. Ostatně jsem přesvědčen, že všechna krajská města budou v obrovských problémech.

Kdo na koronakrizi prodělá nejvíc? Jsou to malé luxusní hotely nebo velké hotelové řetězce se spoustou zaměstnanců?
Teď jde o to, čemu říkáte luxusní hotely, zda mezi ně řadíte pouze pětihvězdičková zařízení, a také o to, jak se k vypnutí provozu hoteliéři postavili. Znám mnohé hotely, které se již v letošním roce neotevřou. Jednoduše stáhli roletu a zaměstnance propustili, ale zároveň znám například pětihvězdičkový hotel, ve kterém prožíval dovolenou i slavný německý skladatel Ludwig van Beethoven. Mám na mysli Grandhotel Pupp v Karlových Varech, ve kterém nelenošili a přizpůsobili marketing a ceny. Je o něj velký zájem a jsou i termíny, kdy se zkrátka do Puppu nedostanete. Oproti tomu řada hotelů v tomto městě je uzavřena.

V hoteliérství podnikáte 30 let, jste zakladatelem sítě Sivek Hotels. V březnu jste museli zavřít jako všichni ostatní. Jste na tom teď už lépe?
Ano, na základě usnesení vlády byl i řetězec SIVEK HOTELS na 72 dnů pro veřejnost uzavřen. Mohu vám říct, že jsem v životě neudělal tolik práce jako v tomto období. Jednal jsem s majiteli firem, které poskytují doprovodné služby v cestovním ruchu, a výsledkem je, že dnes nabízíme například řadu podstatných benefitů, jako jsou čtyřicetiprocentní sleva na vlak RegioJet, padesátiprocentní sleva na kouzelné Pražské Benátky, které vás zavedou při plavbě po Vltavě do nepoznaných míst, čtyřicetiprocentní sleva do Království železnic a mnoho dalších velmi zajímavých nabídek včetně nových webových stránek. Nikdy jsem si v životě neřekl „udělal jsem maximum“, a neříkám to ani teď, ale přesto nás dnes najdete na třiceti BigBoardech na Ostravsku, Moravě, v jižních Čechách. Vycházíme z toho, že Prahu již nikdy v budoucnosti takto žádný Čech nezažije. Prahu bez Rusů, Číňanů, Korejců, Američanů, Britů, Japonců. Zkrátka Prahu cenově přívětivou pro Čechy a Prahu vstřícnou a pohostinnou.

Mí spolupracovníci jdou se mnou téměř tři desetiletí a mnohokrát jsem prohlásil, že je považuji za svoji druhou rodinu. Tudíž musím udělat vše pro to, abych je jednou nemusel postavit před bránu pracovního úřadu tak, jak to v této nelehké době udělala řada hotelů i restaurací.

Rektorka Danuše Nerudová: Stát podnikatelům nevěří, pomoc měla být plošnější

Váš recept tedy zní, aby nečekaly se založenýma rukama, než zase začnou do republiky proudit cizinci?
Jsem přesvědčen, že řada hoteliérů i restaurací zejména v Praze v uplynulých třech letech doslova mlaskala, a každý dobrý hospodář by přesto, že investoval do kvality služeb, měl mít nějaký finanční polštář. Tuším, že to byl Napoleon, kdo řekl, že poslední vítězství je ukryté v zálohách. U nás jsme v loňském roce investovali v řádu několik desítek milionů korun, a to jen proto, abychom našim hostům poskytli příjemné prostředí, maximální péči a kvalitní služby. Pravdou je, že kdybych věděl, co nás čeká, tak bych s tak vysokou investicí posečkal.

Odpovědět na otázku, co se dá dělat pro to, aby k nám do republiky opět proudily davy cizinců, je jednoduchá. Je třeba maximálně zvýšit aktivitu a propagaci ČR v zahraničí tak, jak se budou postupně uvolňovat hranice. Na příkladu své firmy vím, kolik přinese jedna koruna vložená do marketingu. Jediná zastřešující organizace pro náš obor je agentura CzechTourism, a proto jednoznačně podporuji navýšení rozpočtu této organizace již pro druhou polovinu letošního roku. Mám radost i z toho, jaký přístup k problémům, ve kterých se cestovní ruch ocitl, zvolily některé kraje. Jako příklad bych uvedl jižní Čechy, Středočeský kraj, Moravskoslezský kraj, Vysočinu, Prahu i další regiony, které nabízejí benefity svým hostům. Všechny tyto aktivity jsou cíleny výhradně na pomoc k přežití subjektů v našem oboru.

Některá zařízení dramaticky zlevňují, ceny za pokoj v Praze či Českém Krumlově klesly až o 50 až 70 procent. Je to cesta k záchraně?
To je zákonitá cesta, která vychází ze situace, že Češi mají hlouběji do kapes než zahraniční turisté. Určitě skončila doba, kdy se pivo na Staromáku prodávalo za 160 i více korun nebo hrnek kávy za 140 korun. Každý podnikatel musí umět dobře počítat a vědět, co vše se mu vyplatí proto, aby tuto bezprecedentní krizi přežil a nemusel propustit své zaměstnance. Zvolení správných cen, které odpovídají místu, času a zejména nastalé situaci, je na vedení či majiteli hotelu a restaurace. Oni, a nikdo jiný, odpovídají za to, jak se svým podnikatelským záměrem naloží.

Vláda rozhodla o podpoře domácího cestovního ruchu pomocí příspěvku 4000 korun na pobyty v lázních. Není to málo?
Jednal jsem s panem premiérem a byl jsem svědkem toho, že uložil paní ministryni Kláře Dostálové spustit systém voucherů do lázní od 1. července 2020. Uvidíme, jak se s tímto technicky náročným úkolem ministerstvo vypořádá. Některé zásadní body se ale stále neřeší, například přijetí „Zákona na podporu cestovního ruchu“, který mají okolní státy a jenž by jasně deklaroval systém řízení a financování. Porovnáte-li cestovní ruch například s naším zemědělstvím, tak máme větší podíl na tvorbě HDP, a přitom na ministerstvu pro místní rozvoj pracuje na příslušném odboru 15 pracovníků a na ministerstvu zemědělství je jich bezmála 700. Vidíte ten rozdíl? A navíc, když je sucho nebo moc mokro, mráz či jiná kalamita, tečou do zemědělství miliardové dotace, ale do cestovního ruchu je to minimum.

Fórum cestovního ruchu ČR chtělo, aby podniky nad 50 zaměstnanců přispívaly na jejich domácí rekreaci benefity ve výši 55 procent ceny pobytu. Co se s tímto podnětem stalo?
Nejsem žádný placený funkcionář, a to i přesto, že Fórum cestovního ruchu je největší profesní sdružení, které má 7500 členů se 180 000 pracovními místy. Společně s Českým léčebným svazem lázní, Svazem obchodu a cestovního ruchu a Asociací hotelů a restaurací ČR jsme zpracovali již počátkem koronavirové krize tři varianty Záchranného plánu cestovního ruchu a některé naše návrhy byly vládou akceptovány. Faktem však zůstává, že se nám nepodařilo prosadit příspěvky na dovolenou po České republice všem občanům v částce 10 000 korun. Návrh na tyto poukázky jsem dával již při prvním zasedání krizového štábu za účasti pana premiéra, ministryně financí, ministra průmyslu a ministryně pro místní rozvoj. Zákon, který je na Slovensku, počítá se zapojením podnikatelů cestou částečné úhrady poukazu. Nikdy jsem nechtěl, aby zaměstnavatelé přispívali na rekreaci svých zaměstnanců. V dané situaci to považuji za zcela absurdní. Navrhoval jsem, aby na vouchery pro domácí dovolenou poskytl prostředky stát.

Roman Prymula: Koronavirus mě překvapuje intenzivně a neustále

Zprávy ze zahraničí zatím hovoří o tom, že pláže i hotely v Chorvatsku, Španělsku či Itálii jsou poloprázdné. Kdy se to podle vás změní?
Sezona v těchto zemích se postupně rozjíždí a státy, které jste uvedla, si jsou vědomy toho, jaký ekonomický přínos pro ně zahraniční turisté mají. Neznám člověka, který by se alespoň jednou v životě k moři za odpočinkem a relaxem rád nepodíval, a tak jsem přesvědčen, že i letos se pláže brzy naplní. Nasvědčuje tomu poptávka klientů a bezmála 20 000 Čechů, kteří minulý týden Chorvatsko navštívili. Jednoduše řečeno, vítězí touha jet za sluncem a vodou.

Cestovní kanceláře do určité míry zachránil Lex voucher. V mnoha případech ale ublížil klientům. Mám na mysli třeba fakt, že vrácení peněz mohou požadovat jen lidé z ochranné kategorie, kteří smlouvu podepsali, nikoli spolucestující. To se dotkne mnoha seniorů nad 65 let, kterým budou peníze chybět. Byla podobná klička v zákoně nutná?
Nenazývejme to kličkou, i když si uvědomuji, že v některých případech je to na hraně. Lex voucher byl přijat proto, aby mohl český klient v letošním i v příštím roce svůj zaplacený zájezd využít. Je třeba si uvědomit, že cestovní kanceláře zaplatily v předplatbách na letošní sezonu téměř tři miliardy korun, které jim zahraniční ubytovatelé jednoznačně odmítli vrátit. Kdyby se tento zákon nepřijal, dojde ke krachu drtivé většiny cestovních kanceláří. Otázkou však zůstává, jak některé kanceláře komunikují s klienty a jaké služby jim nabízejí v hodnotě, kterou si klienti zaplatili.

Jak dlouho vlastně mohou hotely s minimálním počtem hostů přežít? Pokud zkrachují, co s nimi bude dál?
Nemám křišťálovou kouli, abych mohl odpovědět. Vím však, kolik hotelů letos již neotevře, a také to, že jakmile se cestovní ruch v příštím roce trošku rozjede, hotel se buď otevře s původním majitelem, nebo po něm „skočí“ někdo jiný a hotel bude provozovat dál. Tak to v podnikatelském životě bývá. Totéž platí o restauracích, například o špičkové Francouzské restaurací v Obecním domě, která zavřela a propustila své zaměstnance. Byl jsem v ní jedinkrát v životě, a to díky vynikajícímu šéfkuchaři, Kuchaři roku České republiky Patriku Bečvářovi, který ještě přede dvěma roky kraloval v kuchyni mého hotelu Selský dvůr. Jsem přesvědčen, že i tato restaurace si najde svého provozovatele.

Bez práce se v březnu dočasně ocitlo 240 tisíc pracovníků odvětví spojených s cestovním ruchem. Kolik z nich se vrátí zpět a kde skončí ti ostatní?
Je třeba férově říci, že se sice celé odvětví cestovního ruchu ocitlo bez práce, ale na druhé straně drtivá většina zaměstnavatelů využila program Antivirus, kdy vyplácela svým pracovníkům mzdy, ačkoliv byli zaměstnanci doma na tzv. překážce v práci. Za sebe mohu říci, že jsem doposud díky tomuto programu v období vypnutí cestovního ruchu peníze nekrátil a mí spolupracovníci odešli domů vždy s výplatou v plné výši. Všechno má však dvě strany mince, na jedné straně sedíš doma a bereš plnou mzdu, a ať chceš nebo nechceš, tak se ti to velmi zamlouvá. Ráno nemusíš vstávat na budíka, jezdíš na kole, opaluješ se a jsi v podstatě za to placený, na straně druhé tak trošku zlenivíš a říkáš si, proč bych měl zase začít pořádně pracovat pro svého zaměstnavatele? Jakékoli rozpohybování takto smýšlejících zaměstnanců je velmi náročné a na ty, co nebudou v našem oboru pořádně odvádět svoji práci, čekají práce v zemědělství, ve skladu, a když budou mít velké štěstí, tak zakotví někde na úřadech. Každopádně předpokládám již v září a v říjnu letošního roku obrovskou nezaměstnanost, téměř 100 000 duší.

Byl jste členem krizového štábu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Vede si podle vás vláda v boji s důsledky pandemie dobře? Jak třeba vnímáte půlbilionový rozpočtový schodek a hlavně nasměrování výdajů?
Nejsem rozpočtář a ani nesedím na místě, kde bych rozhodoval, jak velký má být schodek a kam peníze směrovat. Karel Havlíček je bývalý skvělý podnikatel a býval předsedou Aso- ciace malého a středního podnikání. On ví, že naše ekonomika a zaměstnanost jsou postaveny na malých a středních firmách. Byl jsem členem krizového štábu a uvědomuji si, jak těžkou práci odvedl on, premiér i celá vláda. Zažil jsem to na vlastní kůži a mohu vám říci, že spát hodinu či dvě ve své kanceláři třicet, ale i více nocí za sebou a mít obrovskou odpovědnost za to, zda se podaří vyvést Českou republiku z pandemie, jim nemusí nikdo závidět.

Tomu ano, tomu ne. Vláda pomáhá malým méně

Opozice tvrdí, že by se mělo jít spíš cestou snižování daní a sociálních odvodů. Nebyl by to účinnější recept na krizi?
Podívejte se, každý něco tvrdí,a já nejsem politik, ale podnikatel. Vím, že je daleko jednodušší veřejně kritizovat soubor opatření, která byla cestovním ruchu vládou přijata, a tvrdit, že kdybych byl premiérem nebo ministrem, udělal bych to lépe. Také vím, že nelze mít stále otevřenou dlaň a křičet dávejte, dávejte, dávejte, aniž bych přiložil ruku k dílu. V oblasti ubytování a stravování se podařilo snížit DPH na 10 procent a určitě to hotelům a restauracím trochu pomůže i s ohledem na to, jak raketově roste cena potravin, zeleniny, ovoce. Bude spuštěn i program Covid-nájemné, na nějž se také spoléháme. Věřím, že to nedopadne tak jako s programy Covid I. apod., na které podnikatelé v cestovním ruchu z důvodu rizikovosti nedosáhli.

Do čeho by měl stát investovat stovky miliard v první řadě?
Určitě do infrastruktury, která nám v oboru schází, do zdravotnictví a průmyslu. Co se týká cestovního ruchu, tak zejména s ohledem na současnou dobu do jednotného marketingu České republiky.

Vášnivě se diskutovalo o tom, zda a jak měla vláda pomoci česko-čínské letecké společnosti Smartwings. Co si o tom myslíte vy?
Letecká společnost Smartwings nechce po České republice peníze, ale pouze garanci na úvěr pro komerční banky. V případě, že se to nestane, bude nucena ukončit své služby na leteckém trhu a 2500 zaměstnanců, vysoce kvalifikovaných pilotů, posádek, inženýrů a servicemanů, se ocitne na dlažbě. Jestli někdo říká, že tito experti v letecké dopravě najdou uplatnění někde jinde, tak úmyslně mlží a nemluví pravdu. Lufthansa propustila 10 000 lidí, Emirates 6000 lidí a kecy, že to všechno odlítá za Smartwings společnost Ryanair, jsou marketingový tah této nízkonákladové letecké společnosti. Jsem přesvědčen o tom, že Ryanair využívá diskuse ve vládě, zda podpořit garanci úvěru, a tlačí na pilu. Je třeba zdůraznit, že cestovní kanceláře mají se společností Smartwings uzavřené tříleté smlouvy, ve kterých jsou i garantované ceny na daný rok. Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají, a tohle platí zejména u marketingového tahu Ryanair.