Stovka na měsíc. To byla suma, kterou vězni dostávali každý měsíc v posledních třiceti letech, ve formě takzvaného sociálního kapesného. Tuto částku novela zákona zvedla na 150 korun a počítá s ní i vyhláška, kterou do připomínkového řízení poslalo ministerstvo spravedlnosti.

Pavla Aschermannová z organizace Rubikon, která pomáhá lidem, kteří opustili vězeňské brány, rozhodnutí o navýšení kapesného víceméně přivítala. „Chtěli jsme, aby se zvýšilo na tři sta. Ale jsme rádi, že se zvýšilo alespoň na těch sto padesát korun,“ řekla Aschermannová.

Poukázala na to, že mnoho lidí ve věznicích se ocitlo zcela bez peněz, neboť řada z nich nemá vůbec žádné příjmy. Není to tak dlouho, kdy soud umožnil exekutorům zabavit vězňům veškeré příjmy. Přitom si musejí kupovat například věci k osobní hygieně, připlácet na léky a podobně. Třeba zubní kartáček přijde na padesát korun.

A vězni tak neměli ani peníze, které by měli k dispozici po opuštění vězení. Na to reagoval zákon o výkonu trestu, který letos v lednu podepsal prezident.

Podle lidovecké senátorky Miluše Horské nyní umožňuje vytvářet nedotknutelnou finanční rezervu, kterou budou moci lidé použít po propuštění z vězení. „Z různých výzkumů víme, že mezi největší problémy, se kterými se potýkají čeští vězni, patří finanční nejistota, nedostupné bydlení a drogové závislosti. Ty pak mohou být spouštěčem následné recidivy. Kapesné dá vězňům šanci začlenit se po výkonu trestu do života,“ řekla během projednávání zákona Horská.

Jasná pravidla

Nyní projednávaná vyhláška určuje konkrétní pravidla. Vězni tak budou moci disponovat kapesným v maximální výši patnáct tisíc korun za měsíc. Částka nad touto hranicí se jim pak převede na takzvané úložné. „Toto omezení v podobě maximální výše kapesného je důsledkem akcentu, který je kladen na vytvoření finanční rezervy na dobu po propuštění před okamžitou spotřebou,“ přiblížili autoři vyhlášky.

Takovými penězi ale vězni zpravidla nedisponují. „Těm, kteří pracují na plný úvazek, zůstane po odečtení různých srážek kolem dvou až tří tisíc korun. Téměř všichni vězni pracují v nejnižším stupni odměny. To ale není tak špatné. Většinou totiž nepracují na plný úvazek, protože není tolik pracovních míst,“ upřesnila Aschermannová.

Jakmile se úložné, které vyhláška stanovuje na tisíc korun, naplní, lze pak peníze použít na úhradu dluhů, které odsouzený má.

Podle Aschermannové vězni zpravidla opouštějí věznici s několika tisíci korunami. Upozornila však, že tyto peníze jsou postižitelné exekucí a navíc se propuštěným o to snižují dávky. Nicméně změny, které vyhláška přináší považuje za dobré. „Doufám, že to situaci lidí ve věznicích zlepší. Třicet let se s tím moc nehýbalo,“ dodala.

Vyhláška má začít platit od ledna příštího roku.