V třídění Češi patří mezi evropskou špičku. Recyklace plastových obalů je ale podle nejnovějších dat problém. Plasty i ze žlutých kontejnerů často končí ve spalovně nebo na skládce. Kritizuje to Iniciativa pro zálohování. „Pouze dvě pětiny plastových obalů jsou opětovně využity, přičemž u hliníku je situace ještě mnohem horší, je to pouze jedna třetina,“ komentovala data za sdružení velkých nápojářů Kristýna Havligerová.

Nedávno zveřejněná statistika ministerstva životního prostředí vypovídá o míře recyklace všech plastových obalů v Česku v roce 2020, kdy klesla na 42 procent z 61 v roce předchozím. Odborníci to ale očekávali, pokles je způsobený změnou metodologie. Pravidla Evropské unie již rozlišují mezi tříděním a skutečnou recyklací. Do statistik se započítává pouze ten obalový odpad, který z třídicích linek putuje směrem k recyklátorům.

Ke ztrátám dochází podle odborníků na třídicích linkách a rovněž veškerý vytříděný odpad z kontejnerů není pro recyklaci vhodný. „Podle nové metodologie bez zásadní změny systému nemáme šanci dosáhnout cílů stanovených Evropskou unií, a to devadesátiprocentní míry zpětného sběru PET lahví k recyklaci do roku 2029 ani šedesátiprocentní míry recyklace plechovek do roku 2030,“ tvrdí Havligerová.

Jak už Deník informoval, Iniciativa pro zálohování lobbuje za to, aby v Česku fungoval plošný zálohový systém na PET lahve a plechovky. Podobně jako od letoška na Slovensku.

Podle jejího nejnovějšího průzkumu čtyři z pěti Čechů podporují zálohový systém. Více než osmdesát procent dotazovaných navíc potvrdilo opakující se problémy s přeplněnými kontejnery na tříděný odpad.

Proti zavedení systému však vystupuje například Asociace českého tradičního obchodu. Také ředitel České asociace odpadového hospodářství Petr Havelka nedávno odmítl závěry Iniciativy. „Stávající systém dokáže splnit legislativní cíle k PET i plechovkám, povinné zálohy naopak mohou působit proti možnému splnění cílů oběhového balíčku jako celku,“ konstatoval.

Návrh na zálohování totiž podle České asociace odpadového hospodářství řeší výhradně problém samotných výrobců nápojů sdružených v této iniciativě, ne problém státu dosáhnout devadesátiprocentního sběru. „Zálohování by splnilo strategické cíle jen tehdy, když by současně zahrnulo veškeré nápojové obaly, tedy i obaly od ovocných a zeleninových šťáv, mléčných nápojů, mléka či jogurtových nápojů,“ stojí ve vyjádření.

Zálohový systém i podle ministerstva životního prostředí z logiky věci neřeší všechny nápojové láhve na trhu, ale pouze jejich vybranou skupinu. Tedy i ve chvíli, kdyby Česko zavedlo povinný zálohový systém, bude muset být posilován i standardní systém sběru do žlutých kontejnerů, kam by směřovaly všechny nezálohované lahve. „Případným odkloněním velmi dobře vytříditelných a využitelných komodit jako PET lahve a plechovky z obecních systémů třídění se nesníží náklady na stávající systém, jen se zvýší jeho jednotkové náklady, a tím i dopady na obce a města jakožto producenty komunálních odpadů,“ tvrdí ve zprávě.

Iniciativa pro zálohování v diskusi upřesnila, že v Evropě zatím dosáhla míry sběru 90 procent plastových lahví pouze Belgie pomocí sběrných nádob. I tam ale podle ní nyní pilotně testují zálohový systém, který zvažují plošně zavést.

Vybrané cíle ČR:

Dosáhnout tříděného sběru nápojových plastových lahví na jedno použití 90 procent do r. 2029, s dílčím cílem 77 procent v roce 2025.

Stávající systém zajišťuje sběr 8 z 10 PET lahví, cíl je navýšit sběr na 9 z 10 PET lahví do roku 2029.

Ne všechny lahve jdou recyklovat. Od roku 2025 mají PET lahve obsahovat alespoň 25 procent recyklovaného PET a od roku 2030 mají PET lahve obsahovat alespoň 30 procent recyklovaného PET.