"Připadá mi, že vedení Národní knihovny je v současné době vedení, které je do sebe uzavřené a které nejenže nekomunikuje s námi, ale nekomunikuje dobře ani s ostatními lidmi v knihovně. Nefunguje řízení ve smyslu přenášení informací a toho, kam se Národní knihovna pohybuje," uvedl ministr kultury Lubomír Zaorálek. 

Výhrady má ministr kultury zejména k problematickému projektu e-knihovna či nepostupující revitalizaci Klementina. "Celé to na mě působí dojmem, jako kdyby se knihovna k revitalizaci vůbec nechystala," nechal se Zaorálek slyšet ohledně příprav na další úpravy historické budovy. 

Na tiskové konferenci Zaorálek uvedl, že o e-knihovně a dalších zakázkách s Kocandou mluvil několikrát. Ministr zpochybnil, že Kocanda se mohl od projektů "oddělit", jak mu údajně řekl při pondělním rozhovoru. Hlavní ideou projektu Národní e-knihovna měla být integrace databází, digitálních knihoven a dalších informačních zdrojů knihoven pomocí jednoduchého rozhraní.

Kocanda projekt e-knihovny sám ukončil

Odvolaný ředitel Národní knihovny Martin Kocanda dnes řekl, že projekt e-knihovny, jenž byl jedním z důvodů jeho konce v čele instituce, sám ukončil. Učinil tak na základě doporučení Garanční rady NK, která je poradním orgánem ministerstva kultury. O cíli projektu v hodnotě téměř 150 milionů korun Kocanda nepochyboval, vzbuzoval v něm prý pochybnosti ohledně zvolené technologie a ceny, řekl dnes Kocanda novinářům.

Vít Richter, který povede knihovnu do doby, než nový ředitel vzejde z konkurzu, pracuje v Národní knihovně od roku 1971 a je předsedou Ústřední knihovnické rady. Ve středu ho ministr uvede do funkce. K projektu e-knihovny ČTK dnes řekl, že byl připraven mimo knihovnickou část instituce.

"Snažili jsme se zjistit, co obsahuje, na co tam jsou určené peníze. To jsme se nikdy nedozvěděli, projekt byl prostě podán. V řadě případů to duplikovalo to, co dnes knihovna provozuje, v některých případech ta integrace neměla ani smysl," vysvětlil. Je podle něj velká škoda, že knihovna přichází o dotaci 144 miliony korun z evropských fondů, protože by potřebovala velké investice do informačních technologií.

Kulturní portál Czechiana 

Zaorálek připomněl, že s policií MK spolupracuje i v případě jím nedávno zrušeného projektu národního informačního kulturního portálu Czechiana, který se připravoval na MK v objemu téměř půl miliardy korun. "Podobně jsme se rozhodli postupovat i v NK, kde mi Garanční rada doporučila nepodepsat a zastavit projekt e-knihovny. Je to poměrně zásadní a strategická věc v dalším směřování NK. Shodou okolností vím, že situací kolem těchto zakázek se zabývají i bezpečnostní složky, shodou okolností je to spojeno se stejnými jmény a stejnými firmami," řekl.

Vedle IT zakázek podle Zaorálka Kocanda zklamal i v dalších oblastech. "Vadí mi i to, že nepostupuje třetí fáze revitalizace Klementina, že chybí projektová dokumentace," uvedl ministr. Dodal, že výhrady ke komunikaci s vedením knihovny mají památkáři. "Vedení NK je do sebe uzavřené, nekomunikuje s námi ani s ostatními lidmi v knihovně, nefunguje řízení," uvedl.

Zaorálek kritizoval také neuskutečněný nákup notářského zápisu z roku 1406, který loni v červnu vydražila Národní knihovna za více než 18 milionů korun. Nikdy jej však nezaplatila, po aukci se objevily spekulace o jeho původu a policie jej zabavila s podezřením, že je kradený.

Kocanda nejvýznamnější knihovnu v zemi řídil od roku 2017, kdy ho jmenoval ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Bývalý vězeňský kaplan a člen vedení Českobratrské církve evangelické tehdy vystřídal v čele knihovny památkáře Petra Kroupu. Kocandovo jmenování vyvolalo protesty odborářů, podle nichž neměl nový ředitel náležité odborné zkušenosti. Zaorálek dnes uvedl, že za šťastné nepovažuje, že s Kocandou do knihovny přišli i další lidé z vězeňské služby.