Vše začalo na jednom malém vesnickém rybníčku nedaleko od Kolína – v obci Končice. „Později mě uchvátila řeka Cidlina, kterou stále rád navštěvuji. Samozřejmě již ne jako malý pytlák, alei jako porybný. Rčení kozel zahradníkem u mě ale neplatí. Vlastně jsem přesvědčen, že z malých pytláků jsou ti nejlepší porybní,“ směje se Krouza, jehož zaměstnání má do rybářství poněkud daleko, pracuje totiž u policie.

Radost má podle svých slov z každé ryby. A to i z té nejmenší. Letos měl ale štěstí na pár větších kusů. Natrefil na štiku, která měřila 95 centimetrů a na kapra o váze 30,1 kilogramu. Ulovené ryby většinou pouští.

Rybaření pro něj znamená mnoho. Nejen jako koníček, ale jako rybářství obecně. Ať už z pohledu sportovního rybáře, absolventa rybářské školy, předsedy organizace, rybářského hospodáře nebo porybného. „Rybaření v sobě spojuje nepřebernou škálu radostí i starostí a ta část, která se odehrává venku v přírodě u vody, je vždy nejhezčí,“ podotkl.

Rybaření se pro něj stalo nejen koníčkem v rámci rybářského sportu. S trochou nadsázky říká, že svou práciv rybářství bere jako poslání s cílem udržet tuto historickou tradici i pro další generace.

V pondělí 17. ledna 2022 budou kolínští rybáři slavit 130 let od vzniku tehdejšího prvního spolku. „Spolu s kolegy to bereme jako určitou odpovědnost i kvůli práci našich předchůdců. V českém rybářství je mnoho skvělých lidí a mě baví je poznávat a pracovat s nimi,“ doplnil Jiří Krouza.

Oblíbených revírů má hodně. Kromě Cidliny, kterou považuje za svou srdeční záležitost, je to i Lužnice, Labe, ale také pískovny či staré tůně. „Snažím se pro sebe objevovat nová místa, kde je zachovalejší příroda a menší pohyb lidí kolem. Místa, kde je klid, i když je to někdy na úkor pohodlí,“ poznamenal rybář.

K jeho dalším koníčkům patří obecně příroda a snad vše, co k ní patří – houbaření, entomologie, ale také sport. „Je toho víc, než mohu stíhat,“ říká Jiří Krouza, který je k tomu všemu ještě otcem dvou synů ve věku 8 a 10 let. A navíc také studuje na České zemědělské univerzitěv Praze. Ve svých 36 letech si prý připadá na fakultě životního prostředí jako z filmu Marečku, podejte mi pero.