Premiér a šéf hnutí ANO odpověděl i na řadu dalších otázek, mj. na to:
* zda cestování do Chorvatska zařídil on, nebo někdo jiný
* zda se rozhoduje podle toho, co píšou lidé na sociálních sítích
* zda rozhoduje za ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha
* kdo zneužívá epidemie a proč
* zda by se nechal na covid-19 očkovat
* kdo může za zmatek v informacích o opatřeních
* proč nedal hygienikům více peněz
* za co se omlouvá
* proč nešel do karantény po kontaktu s nakaženým
Celý velký rozhovor s Andrejem Babišem si můžete přečíst níže. Digitální předplatitelé Deníku mohou pokračovat dále bez omezení (musí být však přihlášeni).

S rostoucím počtem lidí nakažených koronavirem stoupá i nervozita ve společnosti. Podle opozice vláda promarnila letní měsíce a na druhou vlnu se nepřipravila. Zavládl v zemi chaos, nebo je pandemie pod kontrolou? V rozhovoru s Deníkem premiér Andrej Babiš mimo jiné uvedl, že se obnoví činnost Ústředního krizového štábu.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch ve středu ve sněmovně řekl: „Situace není určitě dobrá, počet pozitivních je velmi výrazný a bude narůstat.“ To jste koncem srpna netušili?
Ne. Kladu stejné otázky jako vy. Ptal jsem se i pana profesora Duška (šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky). Nikdo to nepredikoval a nepočítal s tím. Všichni mluvili o druhé vlně na podzim v rámci chřipkové epidemie. První vlnu jsme zvládli za obrovských ztrát pro ekonomiku, museli jsme se zadlužit, protože jsme investovali do lidí a hlavně do zaměstnanců, živnostníků a podnikatelů. Zároveň na nás byl obrovský tlak ze všech stran, abychom brzy začali rozvolňovat, kritizovali nás, že roušky jsou náhubky na demokracii, že jsme tu v lágru. Bohužel jsme asi udělali chybu, že 1. července skončila povinnost nosit roušky. Na druhé straně si neumím představit, co by se v naší společnosti dělo, kdybychom trvali na jejich nošení. Roušky se souhlasem epidemiologů přestaly být povinné. Patřili jsme mezi první země, které začaly přísná omezení uvolňovat. V červenci ani v srpnu nikdo netušil, že se bude dít to, co vidíme dnes.

Často se odvoláváte na zdravý rozum jako svůj hlavní pracovní nástroj. Jak to, že vám nebylo jasné, co přinese návrat dvou milionů školáků, učitelů a chatařů zpátky do měst?
Ministerstvo zdravotnictví přišlo 17. srpna s manuálem pro školy, aby se to nedělalo na poslední chvíli a všichni se mohli připravit. Následně pak ale v rozporu s principem semaforu navrhlo plošná opatření, na nichž nebyla shoda odborných skupin. Proto se to ještě upravilo a pan ministr Vojtěch 24. srpna svým rozhodnutím ustanovil, že veškerou odpovědnost za přijímaná nařízení koncentruje pod hlavní hygieničku paní doktorku Rážovou. Nikdo tehdy nepředpokládal, že budou takové nárůsty, jaké máme teď.

Adam Vojtěch původní přísný manuál nezměnil o své, ale o vaší vůli. Vy jste po jednom dni po nepříznivé odezvě veřejnosti zpochybnil některá nařízení, například roušky ve školách.
Není to pravda. Žádné rozhodnutí jsem nezměnil.

Řekl jste, že s tím nesouhlasíte.
Řekl jsem, že mi to nedává smysl. Nesouhlasil jsem s tím hlavně proto, že klinická skupina a paní Rážová se přikláněly k řešení, které bylo v rozporu s tím manuálem. V něm se mluvilo o semaforu, ale najednou se tam objevilo plošné opatření.

Doktorka Rážová seděla na zmíněné tiskové konferenci vedle ministra zdravotnictví a manuál včetně plošného nošení roušek na školních chodbách plně podpořila.
Na tom jednání bylo zhruba 12 lidí a probírali to asi dvě a půl hodiny. Tam si ten rozpor vyříkávali a paní Rážová i celý Centrální řídící tým ministrův podklad nepodpořily, takže bylo jasné, že byl uveden v omyl. Pan ministr Vojtěch na to správně zareagoval, že všechny odborné skupiny podřídil hlavní hygieničce, aby se to neopakovalo. Jsou to opatření, která nemají zásadní ekonomický dopad jako na jaře.

Pokud do něj nepočítáme, že evropské státy jako na běžícím páse označují Českou republiku za rizikovou zemi a zakazují volný pohyb osob do a ze svých zemí.
A jaký zásadní efekt to podle vás má? Zahraniční turisté by už stejně masivně nedorazili a je pozitivní, že plno Čechů trávilo dovolenou u nás doma. Když jsem mluvil o ekonomickém dopadu, měl jsem na mysli, že se nebude opakovat první kvartál roku, kdy se z rozhodnutí vlády zavíraly školy, obchody, restaurace, živnosti. Šli jsme jinou cestou než Švédsko, které nám teď někteří novináři dávají za příklad, protože nezavřelo ekonomiku a chránilo jen lidi starší 65 let. Ale už neříkají, že má 87 575 nakažených a 5860 mrtvých. Nejhorší, co se mohlo stát, je, že máme problém s covidem před volbami. Politicky se to zneužívá.

Kdo to zneužívá?
Média, která útočí hlavně na mě.

Média ve volbách nekandidují.
Ale jsou propojena s různými lidmi. A teď se různě interpretují fakta. Říká se, že jsme horší než Francie a Španělsko. Španělsko má ale 30 405 a Francie 31 095 tisíc mrtvých, Česká republika 489.

Chápu, že jste se rozhodli nepřijímat plošná opatření, aby ekonomika mohla dýchat…
Já jsem se nerozhodl nijak. Já nedělám epidemiologická rozhodnutí. Nebudu už ani interpretovat názory ministerstva a odborníků. Jasně jsem řekl ministrovi zdravotnictví, že vláda do toho vstoupí až v situaci, kdyby situace dospěla do stadia, že ministerstvo zdravotnictví bude navrhovat opatření s ekonomickým dopadem. Založili jsme Radu vlády pro zdravotní rizika.

Té ale předsedáte a jasně jste uvedl, že veškerou odpovědnost za vývoj situace kolem koronaviru nesete vy.
Já přece vždycky za všechno můžu a za všechno nesu odpovědnost. Teď máme velké nárůsty, nevypadá to dobře, ale připravují se různé scénáře, které má na starost ministerstvo zdravotnictví. Nejsme zatím ve stavu nouze, nezavíráme obchody ani hranice, neomezujeme pohyb lidí. Mě to ale pochopitelně znepokojuje, proto o tom mluvíme, do detailu jsme vše probírali i s partnery ze sociální demokracie.

Asi málo, protože ministr vnitra Jan Hamáček uvedl, že se velmi rychle můžeme dostat do „jarní Itálie nebo současného Izraele“. Proč se v takové situaci neobnoví činnost Ústředního krizového štábu?
Protože ten měl na starost hlavně nákup ochranných pomůcek a jejich distribuci krajům a dalším institucím, dohled nad dodržováním pravidel a ochranu hranic. Zřídili jsme Radu vlády pro zdravotní rizika, kde sedí pan Hamáček, také ministři Vojtěch a Metnar, šéf asociace hejtmanů Běhounek a jsou přizváni i další klíčoví lidé. Pochopil jsem, že spolupráce mezi resortem ministerstva zdravotnictví, Integrovaným centrální řídícím týmem (ICŘT) a kraji nefunguje dobře. Kraje volají po zřízení Ústředního krizového štábu, se kterým mají z jarní fáze pandemie dobrou zkušenost. Na základě toho budu jednat s ministrem Hamáčkem o vzniku krizového štábu, jehož hlavním úkolem bude koordinovat spolupráci ICŘT, ministerstva zdravotnictví a dalších resortů s kraji. Předpokládám, že se shodneme na tom, že náplň činnosti bude prozatím jiná než na jaře.

Co je to platné, když lidé mají v těch opatřeních zmatek a nikdo už neví, co vlastně platí a hlavně proč?
Za to mohou média. Všechna opatření komunikuje ministerstvo zdravotnictví po svých kanálech a ministr každý den vystupuje v médiích. To novináři pravidelně vytrhávají věci z kontextu. Když pražská hygienička Jágrová řekne, že nestíhá trasovat do hodiny, jak by si přála, objeví se v titulku, že hygienici nápor nezvládají. Mají toho hodně, to je pravda, na hygienu každý kašlal desítky let. Technické vybavení, platy, personální obsazení. Vše jsme museli řešit teď.

I vaše chyba, ve vládě jste sedm let.
V minulé vládě byl ministrem zdravotnictví pan Němeček z ČSSD.

Vy jste v ní jako ministr financí neseděl a nebyl jste předsedou koaliční strany?
Ale nebyl jsem ministrem zdravotnictví. Nechápu vaše nesmyslné otázky.

Mohl jste hygienikům poslat daleko víc peněz.
Tehdejší ministr o ně nežádal. Jak jsem jako ministr financí mohl vědět, jaký je stav krajských hygien? Kdo tehdy mohl vědět, že přijde nějaký vir?

Když někdo řídí firmu, respektive stát, musí přece počítat s různými variantami ohrožení, ne?
Tak napište, že za všechno může Babiš, že před čtyřmi lety nevěděl, že přijde epidemie takového rozsahu. To dejte do titulku. O hygienu se prostě nikdo celá léta nestaral. Navíc se podívejte do veřejného prostoru, kde co lékař, to jiný názor. Pan Žaloudík, Šmucler nebo Pirk říkají – nenoste roušky, jiní by zase chtěli všechny poslat do karantény. Každý je dnes epidemiolog a já chápu, že lidé jsou vystresovaní.

Přesně tak. Proto potřebují důvěryhodného lídra, který nemění každou minutu názor a jasně řekne, jaká opatření platí. Kdo to dneska je?
Tím lídrem s veškerou odpovědností je ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. My ostatní jsme mu k ruce. Mimochodem máme Ústřední epidemiologickou komisi, kde sedí odborníci a zástupci všech resortů, akorát pan ministr ji naposledy svolal v květnu, což je chyba. Teď ale bude zasedat častěji, možná každý týden, ale v případě potřeby i denně.

Není to spíš tak, že se všichni zdráhají cokoliv rozhodnout, protože se bojí, co vy na to, až se podíváte, jak na dané opatření reagují lidé na sociálních sítích?
Ne. Já už se na nic dívat nebudu. Moje vyjádření k srpnovému manuálu nebylo na základě sociálních sítí, ale zjištění, že odborné komise ministra zdravotnictví nemají shodu. Byla to úplně jiná situace. Nikdo nám neřekl, jaký bude vývoj, a chystaly se demonstrace proti plošnému nošení roušek.

To bych nepřeceňovala, lidé se covidu-19 bojí a určitě by potřebná opatření chápali.
Podle průzkumů to velká část občanů nebere moc vážně. Já na ně apeluji, aby to vážně brali a aby tu fungovala mezigenerační solidarita. Někteří mladí lidé se chovají nezodpovědně a senioři jsou z toho nervózní a ve stresu, onkologičtí pacienti se bojí chodit na vyšetření. Ministerstvo zdravotnictví by mělo přesně říct, jak se k nám epidemie vrátila. První vlna přišla z Itálie, pak z kongresu v Bostonu a teď v létě z Chorvatska, ale taky z pražských barů.

Nedomluvil jste snad vy osobně s chorvatským premiérem, aby pouštěli naše občany k moři?
Jasně, za všechno můžu já. Cestovky za to bojovaly a Chorvati se rozhodli sami. Kdybych zakázal lidem vycestovat, tak by nám nadávali, že omezujeme svobodu občanů. Cokoliv udělám, média napíšou, že je to špatně.

Pouze uvádějí vaše výroky na pravou míru jako v případě sdělení, že „nikdo netestuje jako my“.
To jsem se blbě vyjádřil. Chtěl jsem říct, že testujeme nejvíc z okolních zemí. Měl jsem na mysli Slovensko, Polsko, Maďarsko a Rakousko. V úterý Česká republika otestovala 15 998 lidí, Rakousko 13 100, Slovensko 3235, Maďarsko 8653 a Polsko 21 919.

Čili berete zpět svoje vyjádření, že testujeme jako „nikdo“?
Ano, za to se omlouvám. Špatně se vyjadřuji, někdy nedokončuji věty, jsem mediálně neobratný. Občas je z toho průšvih.

Ministr Vojtěch slíbil, že budeme testovat až 25 tisíc lidí denně. Kdy?
Dnes je kapacita laboratoří necelých 21 tisíc, hlavně je potřeba navýšit počet odběrných míst. Aktuálně se testuje 60 procent lidí s indikovaných z hygieny a 40 procent jsou samoplátci, kteří občas chodí bez objednání.

Nové opatření říká, že když si při samotrasování člověk uvědomí, že byl v kontaktu s pozitivně testovaným jedincem, který měl ale respirátor, nemusí nastoupit do karantény. Není to nesmysl? Třeba já bych si na něco podobného nevzpomněla.
Diskutovali jsme o tom. Samotrasování je zavádějící název, mělo by to být sebereportování. Nechceme, aby trasování dělali občané, ale tento způsob zrychlí celý proces. Lidé dopředu vyplní otázky na aplikaci, na něž doposud odpovídají po telefonu. Tím se ušetří spousta času. Sebereportování by mělo být zavedeno od pondělí 28. září. Ministr zdravotnictví rozhodl, že všechny laboratoře musejí do 48 hodin testovaným lidem oznámit, zda jsou pozitivní, nebo negativní. S těmi pozitivními pak musejí zaměstnanci hygien mluvit.

Jak to souvisí s tím, že člověk nemusí do karantény, když měl jeho pozitivní kontakt respirátor?
To je metodika, která byla uplatněna i u mě.

Právě. Nevznikla jako dodatečné ospravedlnění skutečnosti, že jste nešel do karantény, když jste seděl v jedné místnosti s později nemocnou doktorkou Rážovou a profesorem Duškem?
Tak to nebylo, tento postup se uplatňoval už dříve. Byl jsem dostatečně daleko a měl jsem respirátor. Na naší straně stolu na Úřadu vlády nebyl nikdo nakažený. Teď se tato metodika uplatní v masovém měřítku, protože 90 procent nakažených lidí je v karanténě, aniž by měli symptomy.

Na podzim se zhorší počasí, přijdou chřipky. Epidemie se určitě dostane do škol. Bude dost specializovaných lůžek v nemocnicích?
Řekl jsem panu ministru Vojtěchovi, ať si nechá od hejtmanů písemně potvrdit, že jejich nemocnice mají v rámci platného systému dostatek lůžek pro covidové pacienty. Doslechl jsem se totiž, že v některých krajských nemocnicích nejsou vyčleněna oddělení pro takto nakažené lidi, takže je posílají do fakultních nemocnic. To je nutné napravit. Stát se bude s kraji lépe koordinovat, a to bude hlavní role Ústředního krizového štábu.

Až bude na světě schválená vakcína, necháte se očkovat?
Nenechal jsem se ještě nikdy očkovat proti chřipce, ale teď to udělám.

A proti covidu-19?
Uvidím podle toho, jaké vakcíny budou k dispozici. Ty objednává ministerstvo zdravotnictví prostřednictvím Evropské unie. Poradím se s odborníky a se svým praktickým lékařem.