První dodávky zbraní jsou už jasné. Ministerstvo obrany třeba loni podepsalo smlouvu na dodávky izraelského protiletadlového raketového systému krátkého dosahu za 13,7 miliardy korun. Tato zbraň je určena k ochraně měst, jaderných elektráren, letišť, průmyslových center a dalších důležitých objektů.

Letos v únoru také do České republiky dorazila první z osmi souprav izraelského 3D radiolokátoru protivzdušné obrany, který bude hlídat český vzdušný prostor v malých výškách. „Radiolokátory MADR 3D nahradí zastaralou sovětskou radiolokační techniku a zbaví nás závislosti na zbrojním průmyslu Ruské federace,“ přiblížil náměstek ministryně obrany pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic Lubor Koudelka. Soupravy přijdou na tři a půl miliardy korun.

Simulovaný útok radikálů na základnu jednotky pro zahraniční operaci EU v Mali. Týdenní nepřetržitý výcvik jednotek 71. mechanizovaného praporu z Hranic ve vojenském újezdu Libavá, 16. února 2022
Česká armáda budoucnosti? Musí ubránit zemi několik měsíců, potřebuje miliardy

Smlouvy jsou podepsány na vrtulníky AH-1Z Viper a UH-1Y Venom od americké firmy Bell. Původně ministerstvo obrany počítalo s dvanácti stroji, nakonec by rádo počet zdvojnásobilo. Prvních vrtulníků by se čeští vojenští piloti mohli dočkat příští rok.

Armáda také dostane 52 francouzských děl CAESAR ráže 155 za přibližně osm a půl miliardy korun a ze Švédska protiletadlový raketový systém RBS 70NG, který si čeští vojáci poprvé vyzkoušeli loni v červnu ve vojenském újezdu Hradiště.

„Další strategické projekty jsou v jednání,“ uvedla mluvčí generálního štábu české armády Magdalena Dvořáková. Jedná se především o bojová vozidla pěchoty, tanky nebo lehká útočná vozidla. Ta by měla nahradit už starší Land Rovery Kajman.

Americký ministr obrany Lloyd Austin vítá v Pentagonu českou ministryni obrany Janu Černochovou, 21. dubna 2022.
Potvrzeno. Ministři obrany Česka a USA chtějí uzavřít obrannou dohodu

Po zkušenostech s konfliktem v Náhorním Karabachu a nyní i s válkou na Ukrajině armáda zaměřuje pozornost rovněž na drony. Ráda by pořídila velká víceúčelová bezpilotní letadla, která by byla zaměřena především na průzkum, ale mohla by nést i protizemní výzbroj. Předběžně je na ně vyčleněno jeden a půl miliardy korun a prvních strojů by se vojáci měli dočkat v roce 2023. Působit budou na bývalé vrtulníkové základně v Přerově-Bochoři.

Část vybavení by přitom bylo možné zajistit u domácích firem. „Například kolová BVP a ruční zbraně. Další zapojení se bude odvíjet od dodavatele, který v rámci strategického projektu bude povinný zapojit do výroby domácí průmysl,“ doplnila Dvořáková.

Munice z Česka. A Gripeny?

Šéf Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky Jiří Hynek tvrdí, že české firmy jsou schopné položkově pokrýt 80 procent potřeb armády. „Klíčová je munice. Ta nejčastěji používaná se vyrábí doma,“ nastínil.

Otázkou jsou stále stíhačky. Smlouva na švédské Gripeny vyprší v roce 2027 a zatím není jasné, zda budou české nebe střežit dál, nebo je nahradí jiné stroje. „My máme jasno. Naše vojenské doporučení jsme předali paní ministryni (obrany Janě Černochové - pozn. red.),“ vzkázala Dvořáková. Jaká letadla by armáda chtěla, ale neprozradila.

Vlevo nový vzor maskáčů MAD 21 - víceúčelový potisk navrhl Tomáš Chorý z UP Olomouc. Uprostřed současný vzor AČR "lesní", vpravo "pouštní"
Česká armáda dostane nové maskáče. Kamufláž navrhl designer z Olomouce

Konkrétnější nebylo ani ministerstvo obrany, i když i tuto otázku Černochová řešila během své nedávné návštěvy ve Spojených státech. „Materiály týkající se budoucnosti taktického letectva jsou ve vyhrazeném režimu a v tuto chvíli není možné sdělovat podrobnosti. S výsledky doporučení Armády ČR chce ministryně obrany nejprve seznámit kolegy z vlády,“ sdělil pouze Marek Vala z ministerstva obrany.

Zdroj: DeníkUž nyní je ale jasné, že plánované vyzbrojení české armády podle jejích představ nebude levné. „Vše závisí na stabilním plánovaném HDP a politickém závazku jeho růstu až do dvou procent. Pokud budeme vycházet z tohoto předpokladu, pak výstavba Armády ČR do roku 2030 bude činit okolo 300 miliard korun,“ dodala mluvčí generálního štábu.