Po několika dílech, které po předloze „sáhly“ do let 2013 až 2015, se tentokrát inspirací stal 20 let starý případ z roku 2002. Učitelka Hana Kalvodová se několikátý den neukázala v práci, kolegové se proto obrátili na policii a ta se 9. března 2002 vydala do domu v Běchovicích, kde žila s manželem Ladislavem a adoptivními dcerami. Manžele našli policisté mrtvé, 62letý Ladislav Kalvoda byl zavražděn čtrnácti bodnými ranami, 54letá Hana Kalvodová dvaceti šesti.

Vyšetřování kriminalistů se poměrně rychle zaměřilo na poměry v rodině. Kalvodovi totiž adoptovali dvě sestry. Michaelu, když jí byli tři roky, a spolu s ní osvojili i její o dva roky starší sestru Petru, přestože původně chtěli jen jedno dítě. Otec se údajně k adopci stavěl chladně.

Zavraždění manželé byli vysokoškoláci a kladli na své dcery vysoké nároky. Otec obě dívky za to, že neodpovídaly jeho představám, tvrdě trestal, starší Petru dokonce vyhodil v 15 letech z domu.

První nůž se zlomil

Michaelu pak ve stejném věku poslali rodiče do diagnostického ústavu, odkud několikrát utekla za svým přítelem, u nějž také na útěku žila. A jak se později ukázalo, byla v době hrůzného činu s přítelem v jiném stavu.

Policisté se proto vydali po stopě přítele šestnáctileté Michaely, Michala Šťastného. Devatenáctiletého mladíka zadrželi několik hodin po nálezu mrtvých těl. V jeho bytě v Praze 9 našli věci, které patřily zavražděným.

Dvojice podle vyšetřovatelů vnikla do běchovického domu v noci, když rodiče spali. Poté, co podle policie ubodali své oběti, odjeli jejich autem, do kterého naložili ukradené věci. Jejich motivem k vraždě byla podle policie loupež.

Nyní zbývalo zjistit, kdo z dvojice vraždil. Během výslechu se oba přiznali, byť se jejich verze lišily v detailech. Podle Michaly Kalvodové se Šťastný chystal oba rodiče zavraždit, Kalvodová si to však nepřála a Šťastný proto plán na vraždu opustil. Podle Šťastného nebyla vražda plánovaná, zabíjet začal, až když se Ladislav Kalvoda probudil. Ovšem tomu policisté neuvěřili, protože Šťastný si vzal s sebou nůž. A když se mu během vraždění zlomil, použil kuchyňský nůž, který sebral v domě.

Oba mladí lidé tak stanuli ještě v roce 2002 před pražským Městským soudem. Tam vystupovali i soudní znalci, kteří charakterizovali mladíka jako psychopatickou osobnost, jeho přítelkyni Michaelu zase jako dívku se sklony se značně podřizovat dominantním typům. Motiv činu nikdy přesně objasněn nebyl, zřejmě se jednalo o ziskuchtivost.

Obrat u soudu

Obžalovaní z brutální vraždy manželů z Běchovic se pokusili případ pár hodin před vynesením rozsudku v září 2002 zamotat. Šťastný totiž označil za vraha 24letého Marcela Hausmana, který se už před senátem přiznal.

„Udělal jsem to já,“ řekl soudu Hausman, který byl v té době ve vazební věznici na Pankráci kvůli loupežnému přepadení penzionu.

Šťastný soudu tvrdil, že se k vraždě přiznával, protože mu policie vyhrožovala, že začne stíhat jeho matku. „Teď jsem se prostě bát přestal,“ zdůvodnil tehdy změnu svého rozhodnutí.

Šťastný pak vypověděl, že ho Hausman v březnu požádal, zda by mu neuschoval nějaké věci. Až druhý den po převzetí věcí prý spolu s Michaelou zjistili, že jde o věci jejích rodičů. Mezi věcmi také našli kuchyňský nůž, kterým byli rodiče zavražděni. „Hausman mi řekl, že Kalvodovy zabil on. Na policii jsem to nehlásil, protože k ní nemám důvěru. Hausmana jsem se navíc bál, bál jsem se o svoji rodinu,“ řekl před soudem Šťastný.

"Způsob obzvláště zavrženíhodný"

„Dnešní výpověď svědka je ve světle jiných důkazů naprosto nevěrohodná. Svědek chtěl spolu s obžalovaným Michalem Šťastným pouze oddálit vyhlášení konečného verdiktu," konstatovala předsedkyně senátu Jaroslava Lišková a Šťastnému uložila výjimečný trest 25 let za mřížemi.

Důvodů, proč soud v případě Šťastného rozhodl o výjimečném trestu 25 let, bylo několik. „Zavraždil lidi, ke kterým neměl žádný vztah, nic mu neudělali. Způsob vraždy lze navíc označit za obzvláště zavrženíhodný. Muže ubodal čtrnácti ranami nožem, ženu šestadvaceti. To, co jsme viděli na videozáznamu z místa činu, se nedá popsat slovy," zdůvodňovala 13. září 2002 rozhodnutí Lišková.

Michaela Kalvodová dostala za krádež rok a půl. „Kalvodová se zavražděním rodičů nesouhlasila. Šťastný to plánoval, ale ona mu řekla, že si to nepřeje. Pak se domnívala, že si vraždu rozmyslel. Když v domě rodičů kradli, slyšela křik a z domu utekla. Když se vrátila, rodiče už byli mrtví," uvedla soudkyně.

Šťastný se po rozsudku odvolal a případ se dostal před senát Vrchního soudu. Ten ve středu 22. ledna 2003 vrahovi trest o plných deset let snížil. „Soud neshledal podmínky pro uložení výjimečného trestu,“ shrnul rozhodnutí odvolacího senátu tehdejší tiskový mluvčí Vrchního soudu Jan Fořt. Soud zároveň ponechal jeden a půl roku vězení 16leté dceři zavražděných.