Sobota 5. ledna 2013. Do bytu v Murgašově ulici na sídlišti Krč jsou ke dvěma mrtvým přivoláni policisté. Zpočátku pracují také s verzí, že devatenáctiletá dívka a stejně starý chlapec spáchali hromadnou sebevraždu. A zjišťují, že po dívce se už nějaký den shání její rodina a je zařazena do takzvaného pátrání.

Odpoledne ovšem verze se sebevraždou padá. Lékař nachází na tělech stopy násilí. „Vypadá to na vraždu. Potvrzené to bude ale až po soudní pitvě," řekla v sobotu odpoledne tehdejší mluvčí pražské policie Jana Rösslerová. Nedělní pitva potvrdila, že jde o vraždu.

Podle tehdejšího šéfa mordparty a spoluscénáristy seriálu Případy 1. oddělení Josefa Mareše byla dvojnásobná vražda v Krči nejbrutálnější za posledních dvacet let. Způsob nechtěli policisté komentovat, řekli však, že mladík vraždil ve stylu Ivana Roubala. Ten své oběti svazoval do kozelce a dal jim roubík, takže se pomalu udusily.

Rozběhlo se pátrání, a to nakonec netrvalo ani týden. Policisté ve Zlíně zatkli 9. ledna 2013 pětadvacetiletého Zbyňka Prokopa. Na dopadení spolupracovali pražští kriminalisté s brněnskými a zlínskými kolegy.

Prokop se k vraždám přiznal, ovšem dál odmítnul vypovídat. Skončil ve vazbě, protože neměl stálé bydliště a policisté se báli, že se pokusí zmizet.

Smrt kvůli úklidu?

V září 2013 stanul Prokop před soudem a kromě toho, že se přiznal, taky zveřejnil údajný motiv. Soudu, byť vlastní děj dokázal zrekonstruovat na základě znaleckých posudků až do otřesných detailů, nezbylo než vycházet z Prokopova tvrzení, že impulsem k vražednému běsnění se stala zprvu nevinná hádka kvůli úklidu ve společné kuchyni, v koupelně a na záchodě s jedním ze spolubydlících.

Kriminalisté sice zkoušeli prověřovat i jiné varianty – přímo se nabízela třeba možnost, že oběti mohly muže, který do Prahy odešel od rodiny na Kutnohorsku proto, že se tam po něm sháněli policisté, přistihnout při krádeži. Nic takového se ale nepotvrdilo.

Rovněž podle mínění soudu by v případě, že by Prokop chtěl krást již od počátku, neobral pouze zavražděné, jak učinil, ale řádil by i v pokojích dalších spolubydlících. Hádka kvůli nepořádku tedy zněla pravděpodobně.

Najevo vyšel i způsob, kterým Prokop vraždil a který nenechal v klidu kriminalisty, ani soudkyni. Při roztržce Prokop popadl kuchyňský nůž a 19letého spolubydlícího bodl do břicha. O život muže, který v důsledku zranění velmi záhy upadl do bezvědomí, bylo v té chvíli ještě možno bojovat navzdory zranění kyčelní tepny. Naznačuje to alespoň znalecké vyjádření - okamžitý příjezd zdravotníků a neprodlená operace by dávaly naději na záchranu.

Volat sanitku však vrah neměl v úmyslu. Naopak, jeho cílem bylo čin dokonat. A když z pokoje vyšla přítelkyně zavražděného, která ho viděla nad tělem umírajícího partnera, měl hned jasno: zabije i ji. „Připadalo mi, že nemám jinou možnost," vysvětloval soudu obžalovaný, proč se rozhodl zbavit svědkyně vraždy.

Desítky minut útrap

Prokop dívku znehybnil pomocí elektrických kabelů – a lepicí páskou ji přikurtoval k posteli v jednom z pokojů. Aby nemohla křičet, použil šátku jako roubíku. A pak rozpoutal peklo. Umírajícího mladíka přitáhl na postel, kde vyděšená dívka ležela neschopná pohybu. Tam do jeho těla řezal a bodal menším nožem, kterou si přinesl ze svého pokoje. Dělal to prý proto, aby se přesvědčil, že už je oběť po smrti. Tu chtěl pojistit ještě škrcením. Proč i poté navíc svazoval zavražděnému ruce a nohy, vysvětlit nedokázal. Většinu drobnějších zranění mladíkovi způsobil až posmrtně.

Tohle vše vyděšená dívka sledovala z bezprostřední blízkosti. „Tu trýzeň musela snášet minimálně 50 minut," propočítala soudkyně Eva Brázdilová. Konec přineslo škrcení kabelem od počítačové tiskárny. Smrtící škrcení. Také do dívčina těla pak vrah bodal a řezal, aby se přesvědčil, že již nežije.

Předsedkyně senátu odmítla Prokopovo tvrzení, že si takto počínal proto, že byl otřesen tím, co se v bytě odehrálo. O rozrušení nemohla být řeč.

Po celou dobu jednal vrah s rozvahou. Chladnokrevně, cílevědomě a zcela racionálně. Dokázala to jeho čilá komunikace prostřednictvím SMS v průběhu vražedného běsnění. Jedné ze spolubydlících, o níž věděl, že se má po silvestrovských oslavách vrátit nejdřív, se ptal, kdy se objeví. Matce zavražděného, která psala, že za ním rodina přijede na návštěvu, odpověděl, ať nejezdí; že už s partnerkou nejsou v bytě. A s matkou dívky, kterou připravil o život, si po činu vyměnil hned osm SMS zpráv.

Ani po činu, kdy zůstal v bytě s těly svých obětí až do rána, si nepočínal tak, aby obstálo jeho tvrzení o silném rozrušení. Přivlastnil si peněženky, platební karty, mobilní telefony i počítač oběti – a věci také začal využívat.

V deskách s dokumenty zavražděného spolubydlícího našel totiž PIN ke kartám i přístupové heslo internetovému bankovnictví umožňujícímu manipulovat s účtem. Založil tak elektronickou peněženku, jejímž prostřednictvím poslal na bankovní konto další peníze z účtu u mobilního operátora, ještě v noci po činu také počítač oběti nafotil a jménem zavražděného nabídl k prodeji v internetovém bazaru. Tam zveřejnil podvodné nabídky na prodej elektroniky – přičemž zálohy si od zájemců nechal posílat na konto patřící zavražděnému. A hned ráno 4. ledna začal vybírat peníze z bankomatů. Nejprve v Praze, pak v Hradci Králové a na dalších místech. Až do 9. ledna, kdy byl dopaden na Zlínsku.

Bezcitný, nemilosrdný

Jako "banalita" pak působila u soudu informace, že se Prokop dopustil 33 podvůdků se škodou necelých 90 tisíc.

Chladnokrevně otrlý, bezcitný, nemilosrdný. Litující jen sám sebe. Takové hodnocení zaznívala v jednací síni na adresu obžalovaného, jenž při odůvodnění verdiktu seděl shrbený a naslouchal s hlavou v dlaních. "Svým činem projevil pohrdání lidským životem a naprostou neúctu," zdůraznila soudkyně Eva Brázdilová. Podle znalců trpí poruchou osobnosti, která se nedá léčit, a výhled na společenskou nápravu je mizivý. Také prý hrozí velké nebezpečí, že své jednání bude opakovat.

Zbyněk Prokop dostal za brutální dvojnásobnou vraždu doživotí. 3. prosince 2013 mu Vrchní soud zmírnil trest na 30 let za mřížemi. Podle předsedy odvolacího senátu Martina Zelenky nedošlo „k naplnění závažnosti činu pro udělení mimořádného trestu doživotí“.