Verdikt nad skupinou mužů, kteří podle vyšetřovatelů získávali peníze tím, že vydírali vlastní klienty, mohla soudkyně Eva Miláčková mohla vynést již v pátek. Jednání, které už spělo k verdiktu, ale ve středu odročila na 2. září. Důvodem byla úporná bolest zubů, která obžalovanému Aleši Režnému bránila účastnit se hlavního líčení. „Mám zánět po celé dásni, potřebuju, aby mi to vytrhli,“ tvrdil Režný už v úterý. A tentokrát už ibuprofen na potlačení bolesti, jímž eskortu vybavil lékař vazební věznice, nestačil…

Finta, kterou pachatelé vymysleli, byla údajně prostá. Kumpáni, vystupující pod hlavičkou firmy Casio Cash Jiřího Žabky z Frýdlantu na Liberecku, údajně vydírali své vlastní klienty. Vystupovali prý jako vymahači nedobytných pohledávek – přičemž objednavatel měl v případě odstoupení od smlouvy zaplatit vysokou pokutu. A právě toho se gangsterům s vlivnými kontakty dařilo docilovat, když svým klientům zatelefonovali jako zástupci dlužníka – a hrozili fyzickou likvidací, pokud vymáhání dluhu neukončí. V arzenálu svých triků ovšem měli i další podvody.

Cítí se zcela nevinen

„Rok jsem strávil ve vazbě jen kvůli tomu, že jsem se přihlásil jako řidič, když nabírali brigádníky pomocí letáků a inzerátů v novinách. A stejně jako pětadvacet dalších lidí, kteří tam dělali, jsem pořádně nevěděl, pro koho pracuji,“ povzdechl si Miroslav Ulrych na chodbě středočeského krajského soudu. Jedním dechem dodal, že by se za rok života zmařený za mřížemi rád dočkal odškodnění. O něčem takovém ale v současnosti nemůže být ani řeči. Ulrych bude mít kliku, pokud se do cely nevrátí. Společně s dalšími osmi muži čelí obžalobě z podvodu a zločinného spolčení. „O tom, že se můj zaměstnavatel pan Žabka zpovídá z trestných činů, se dozvídám až tady; předtím jsem neměl tušení, že má spoustu trestních stíhání za podvody a další věci,“ dodal přede dveřmi jednací síně číslo 6 muž, jehož rozložitá postava dokáže už svým vzezřením budit respekt. To potvrzují i ozbrojení příslušníci justiční stráže. „Když s vámi mluvil, raději jsme s kolegou zůstali poblíž. Pro jistotu, kdyby bylo třeba zasáhnout,“ řekl později zpravodaji Deníku jeden z ochránců pořádku v soudní budově.

Dojem drsného chlapíka ale Ulrych ještě před pár lety nevyvolával. Při svědecké výpovědi před soudem to alespoň naznačil Kladeňák Zdeněk Č., který se s ním setkal v době, kdy jednal se zástupci Casio Cash. „Byl to mladý sympaťák – v té době hubenější – který se nijak neangažoval; jen postával u dveří. Říkal, že je řidič – a působil dojmem, že je takový rodinný typ. Dokonce myslím, že se o rodině bavil s manželkou,“ prohlásil svědek do protokolu.

Někteří pachatelé prý chybějí

Stejně jako Ulrych se většina mužů, kteří usedli na lavici obžalovaných, cítí nevinna. Páchání nekalostí v rámci svého podnikání do jisté míry připustil Jiří Žabka. Jeho nevlastní syn Martin Voldřich pak uznal, že vykonával otcovy příkazy. A Aleš Režný potvrdil, že v některých případech byl vyzvednout peníze. Někteří z obžalovaných připouštějí, že si podrobnosti už přesně nevybavují. „Nepamatuji si to. Pokud jsem se svědkem jednal, bylo to na příkaz pana Žabky,“ řekl o svém kontaktu s Petrem Š. z Kutné Hory Martin Voldřich. Naopak další z obžalovaných stejně jako Ulrych tvrdí, že jen dělali práci, na kterou byli najati, a o nějakém zločinném spolčení neměli ani potuchy. Zdůrazňují přitom, že jim není jasné, proč se ocitli mezi obžalovanými, když tak jako oni pracovalo pro firmu mnohem více lidí. S tím ostatně korespondují i slova některých svědků, kteří potvrdili, že s nimi jednali i další lidé, které na lavici obžalovaných nevidí – stejně jako jejich portréty chyběly mezi fotografiemi, které jim byly předloženy na policii. „Byli ještě dva další,“ uvedl například Zdeněk Č., který podle vlastních slov poznal mezi obžalovanými jen tři z pětice zástupců Casio Cash, s nimiž se postupně setkal. „Ti dva už ale nebyli u nás doma, jednal jsem s nimi na výstavě v Lounech.“ Podobně hovoří i další svědkové. „Nebyli tam všichni, se kterými jsem přišla do styku,“ potvrdila třeba Lubomíra M.

Udělali policisté chybu při výslechu?

I zmapování toho, jak vlastně vyšetřovatelé sestavili skupinu údajných pachatelů, se ovšem krajský soud velmi podrobně věnuje. Nařídil mu to odvolací senát vrchního soudu. Prakticky celý den tak trestní senát Evy Miláčkové věnoval výslechům podnikatelů jednajících s lidmi od Casio Cash, přičemž jediným tématem byla takzvaná rekognice – tedy poznávání fotografií podezřelých předložených při výslechu na policii. Jak zdůraznil obhájce obžalovaného Františka Krauseho Jiří Schüller, svědci se až nápadně často shodli na tvrzení, že měli k dispozici 10 až 15 černobílých snímků, zatímco podle protokolu mělo jít o soubor 32 fotografií barevných. Navíc podle mínění advokátů policejní vyšetřovatelé tuto rekognici zpackali, když – v rozporu s trestním řádem – nechali svědky rovnou probírat se předloženými snímky, aniž by je předtím požádali o podrobný popis podezřelých.

Zatím padl jediný rozsudek

S kauzou Casio Cash je spojeno i několik dalších soudních jednání. Pravomocným verdiktem prozatím skončilo jediné. Loni v říjnu udělil Krajský soud v Liberci tříletou podmínku se zkušební dobou pěti let bývalému policistovi Jiřímu Fialovi, který jako šéf policejního oddělení ve Cvikově za úplatu dodával gangu informace z policejních databází o vydíraných podnikatelích a jejich rodinách.