Obhájci Martinu Horčicovi se nepodařilo přesvědčit soud tím, že přezdívka „Pepíček“ je používaná více osobami a nemuselo se tedy jednat o Josefa Lakatoše. Také napadl věrohodnost svědků. „Potrestejte ho za to, co objektivně dělal. Ne za to, co je fikce a kvůli lidem, kterým byste nevěřili ani pozdrav,“ řekl soudu ve své závěrečné řeči. O přestávce v líčení ale obhájce Martin Horčic odmítl spekulovat, jak soud rozhodne o jeho klientovi. „Záleží také na tom, jak se budou dodržovat předpisy,“ řekl. „Kdyby se to všechno dělalo pořádně, tak by výsledky policie vypadaly jinak v tom směru, že by se spoustu věcí podařilo dotáhnout,“ uzavřel.

Státní zástupce Štěpán Brunclík se k tomu před vynesením rozsudku vyjádřil. „Svědci sice pocházejí z prostředí narkomanů, ale jinak se ty dealery nedá usvědčit. Domnívám se, že by soud měl rozhodnout o tom, že bude shledán vinným,“ řekl. „Musím odmítnout myšlenku, že důkazy byly zkonstruované. Ty drogy v Pečkách jsou. Když tam někoho usvědčíme a obviníme, setkáváme se pokaždé se stejnou námitkou – že to je vymyšleno a tahle osoba to není,“ dodal.

Na líčení se dostavilo několik svědků. Ti vyprávěli, jak se šlo k drogám v Pečkách dostat.
„Opatřovali jsme je po Pečkách na ulicích,“ uvedli. Nepopsali ale úplně, kde mělo být místo dealerů. „Vždy se nás někdo ujal,“ líčili. Koupit dávku prý pokaždé nevyšlo. „Ne vždy jsme uspěli s nákupem,“ popsal svědek. Na otázku, od koho se dozvěděli, kde se dají drogy sehnat, však nebyli schopni odpovědět.

Státní zástupce Štěpán Brunclík vznesl na svědka dotaz, jestli vstupovali do nějakého objektu. Odpověděl, že ne. Pervitinové doupě, pokud ještě nějaké v Pečkách je, zůstává tedy utajené.

Svědci byli hlavně odběratelé pervitinu, který měl Josef Lakatoš získávat nejprve z Teplic, poté z Prahy. Svědek, který měl dokonce možnost srovnání, uvedl, že teplický pervitin nebyl tak kvalitní. Jednomu nejvěrnějšímu zákazníkovi měl podle výpovědi svědka Lakatoš dodat přes 380 dávek pervitinu. Obžalovaný pouze nesouhlasně kroutil hlavou.

Na to reagoval i obhájce Martin Horčic ve své závěrečné řeči. „To by vám stejně svědek mohl říct, že toho spořádal šestnáct kilo,“ pokračoval v myšlence, že předvolaní svědci nejsou věrohodní. Další dva po sobě předvolaní svědci odmítli vypovídat, protože byli v příbuzenském vztahu s obžalovaným. Při přípravném líčení ale uvedli, že práva na odepření výpovědi nehodlají využít.

Co bylo důvodem k takové radikální změně stanoviska? „Byl jsem tehdy pod vlivem drog a nevěděl jsem, co říkám nebo podepisuji,“ uvedl jeden svědek. „Je to dlouhá doba, nepamatuji si přesně, co jsem řekl,“ vysvětlil druhý.

Obhájce Martin Horčic zodpověděl otázku, co říká na rozhodnutí soudu. „Nejsem s trestem spokojený. To je ostatně důvod, proč podáme odvolání,“ řekl.
Při vyřčení verdiktu došlo na silné emoce. Starší žena nesouhlasila s trestem a také se k němu vyjádřila. „Lidi, co vraždí, necháváte běhat a jeho odsoudíte. My už jsme za ty drogy zaplatili dost!“ volala. Obžalovaný Josef Lakatoš ženu uklidňoval. „Klid, mámo, bude to odvolaný,“ řekl.