Je pondělí krátce po poledni, jsme před kolínskou nemocnicí a chystáme se zastavovat řidiče pro preventivní kontrolu. „Na co se zaměřujete?“ ptám se policistů Denisy a Filipa, se kterými jsem na stanovišti. Klasika, říkají mi: alkohol, bezpečnostní pásy, povinná výbava, rozsvícená světla, platnost řidičských průkazů. „Řidiči jsou nepoučitelní, co se týká alkoholu,“ vysvětlují.

Nechápu to. Po dvanáctistupňovém pivu mám co dělat, abych šel rovně. Sednout za volant? Ani omylem. Ale někdo má zřejmě pro strach uděláno. Škoda jen, že tím špatným směrem.

Policisté si oblékají reflexní vesty a chystají „plácačky“, kterým řidičům naznačují, že na ně došlo. „Podle čeho vybíráte auta, která zastavíte?“ pokračuji s palbou otázek. „Pro namátkovou kontrolu žádný klíč není,“ odpovídají mi. Ostatní auta zastavují, pokud něco porušují, když nesvítí nebo někdo není připoután.

Akce má ale i preventivní charakter. Policisté rozdávají letáčky upozorňující na častost dopravních nehod. A zároveň rozdávají blankety pro pojišťovnu v případě nehody. Nepůsobí to zrovna optimisticky.

Všichni jsme ale připraveni. Jdeme zastavit první auto.

Dobrý den, pane řidiči

Policistka Denisa si stoupá na kraj jízdního pruhu a signalizuje vozidlu, aby zastavilo. Řidič uvnitř nevypadá zrovna nadšeně. K automobilu jde i druhý policista, zdraví řidiče, bere jeho řidičský průkaz, jde k policejnímu vozidlu.

Lustrace a kontrola řidičského průkazu. Může se takhle narazit třeba na hledanou osobu, vysvětlují mi policisté. Technický průkaz zase může odhalit kradené vozidlo.

Tohle ale není ani jeden z těch případů. Nakonec testují řidiče na alkohol, Filip poučuje, jak do přístroje správně dýchnout. Na displeji se objevují nuly, všechno je v pořádku.

Starý řidičák se jménem za svobodna

Tentokrát policisté kontrolují řidičku. Odevzdává všechny doklady, Filip lustruje, poté se vrací ke kolegyni s řidičákem v ruce.

Kdybychom byli ve filmu, tak tento moment by byla scéna, kdy by policista z dokladu odfoukl pavučiny. „Paní má starý řidičák. A ještě na něm má jméno za svobodna,“ říká. Takže k blanketům a letáku o nehodách přibyl ještě papírek o potřebě výměny řidičských průkazů.

„Já jim v tom servisu vynadám!“

Další auto, další řidička. Policisté ji zastavili, protože nesvítila. Ta se ale dušuje, že světlomety zapínala. „Vždyť se podívejte!“ ukazuje policistovi, že je na páčce světlo zapnuté. „No dobře, ale světlo vám nesvítí,“ upozorňuje Filip. „Možná máte spálenou pojistku,“ navrhuje řešení Denisa. Světla vzadu ale svítí, je to záhada. „A to auto bylo v servisu, já jim tam vynadám!“ rozčiluje se řidička. Nakonec slibuje, že závadu dá do pořádku a policisté ji pouštějí s varováním.

„Já znám někoho od policie!“

Další mávnutí policejní plácačkou, policistka Denisa zastavuje další vozidlo. To je totiž na převozní značce a policisté si chtějí pár věcí ověřit. Řidič ale nemá pro jejich počínání zrovna pochopení. „Já znám někoho od policie,“ říká.

To mu ale vůbec platné není. Prochází obvyklou procedurou, blanket si ale nebere. „Já jsem patnáct let neboural,“ chlubí se. Zřejmě proto nabyl dojmu, že ani nebude.

Při pohledu na policisty odjel

Možná to byla jenom shoda náhod, ale vypadalo to zajímavě.

Staré vozidlo, které působilo dojmem, jako by drželo pohromadě jen silou vůle, jelo směrem na Polepy, když si všimlo policejní hlídky.

Reakce? Rychle zastavil, zacouval do prázdného místa na parkovišti, málem narazil při couvání do nákladního vozu a rychle zmizel.

Rychle na další stanoviště

Po hodině a půl přišel čas na změnu kontrolovaného úseku. Policisté zrovna dokontrolovali vozidlo, ve kterém cestovali dva senioři. Řidič nemohl ve schránce najít potřebné doklady a jeho spolujezdkyně mu za to vyčinila.

Policisté Denisa a Filip ale měli pochopení a nikterak na řidiče nespěchali. Nakonec se ale ukázalo, že měl všechno v pořádku a nervozita byla zbytečná.

Zbývá se rozloučit a rychle se přesunout na další vytipovaný úsek. Protože kontrola, ta musí být…