„Po sedmnácti měsících na svobodě! To bude oslava – několik dní a několik nocí,“ jásal Stojka poté, co ho před budovou Krajského soudu v Praze objímali početní příbuzní. Případ se vrací zpátky do Kolína s požadavkem doplnit dokazování.

Bude nový proces

Verdikt soudkyně Heleny Urválkové ale neznamená, že by její senát označil čtveřici obžalovaných za nevinné. Kauza také ještě nekončí – vrací se zpět kolínskému soudu k novému projednání s požadavkem na doplnění dokazování. Na tento proces už ale obžalovaní budou čekat na svobodě.

Za mříže se všichni dostali loni v na jaře po policejní akci, jež měla zasadit ránu romským dealerům drog na Českobrodsku. Podle obžaloby kšeftovali především s pervitinem, který měl obstarávat právě Josef Stojka. Získával jej prý od Tomáše Kratochvíla (jenž byl v této kauze již odsouzen k podmíněnému trestu); ten podle vlastní výpovědi drogu nejprve nakupoval u jiných dealerů, později se ji za cenu asi pěti nezdařených pokusů naučil vařit sám. Ostatní obžalovaní pak měli drogy rozdělovat na jednotlivé dávky a rozprodávat - třebas i rovnou z okna svého domu. K mání přitom měl být nejen pervitin, ale i heroin a marihuana.

Zpochybněné důkazy

Že se drogy skutečně prodávaly, potvrdili nejen svědci z řad odběratelů. Leccos ukázaly už domovní prohlídky, při nichž kriminalisté objevili nejen dvoje digitální váhy, ale i pytlíčky s narkotiky připravené pro kupce. Policisté šli ostatně najisto - počínání členů skupiny už nějakou dobu před zátahem sledovali a měli nasazené odposlechy.

Při dokazování před soudem se však objevily problémy. Největší právě s odposlechy. U rozhovorů, které byly vedeny v jazyce olašských Romů (přesněji: šlo o užití jedné z několika variant této řeči) se totiž soudu nedaří nechat pořídit přesný překlad. Navíc obhajoba upozorňuje, že jednotlivé mobilní telefony běžně používali různí členové širší rodiny. Ne vždy je přitom jednoznačně určeno, kdo s kým hovoří.

A vzhledem k problémům s překladem často ani není přesně jasné, o čem se hovoří (zvlášť když domluvy na dodávkách drog jsou jednou maskovány třeba řečmi o „košilích“, jindy se zas mluví o „písku“). Obhájci dále poukazují na problémy s výpověďmi části svědků. Stalo se například, že někteří své údajné dodavatele, u nichž měli drogu nakupovat déle než rok, nepoznali.

Tresty se změní?

Původně kolínský soud udělil čtveřici obžalovaných nepodmíněné tresty od 4 let a 9 měsíců do 3 let a 9 měsíců, vesměs se zařazením do věznice s ostrahou. Po pátečním rozhodnutí odvolacího senátu je pravděpodobné, že příští tresty mohou být nižší. Zřejmě se totiž obžalovaným podaří prokázat méně skutků.

Odplata za kontakty s policií?

Zatímco někteří z obžalovaných drogy nejen nabízeli, ale také sami užívali, údajný mozek skupiny Josef Stojka se označení za vůdce či organizátora vehementně brání. Tvrdí, že jde o jistou odplatu „od svých“ za to, že spolupracoval s justicí – na dohodu o provedení práce ho zaměstnávala probační a mediační služba, aby klienty z romské komunity na Kolínsku motivoval pro splnění podmínek uloženého alternativního trestu. (Byl přitom dobře hodnocen jako člověk znalý prostředí, jenž přichází s novými nápady.) „Romská olašská tradice ale tohle zakazuje. Proto mě – dalo by se říct – vyštvali; zároveň se chtěli pomstít,“ řekl Stojka Deníku. „Celý tenhle proces beru jako pomstu od lidí, kterým se nelíbilo, že jsem napomáhal justici a policejním orgánům okresu Kolín,“ prohlásil. Rázně také odmítá, že by šlo o organizovanou zločineckou skupinu. „Nejednalo se o nic jiného než o historicky danou úctu k tradiční hierarchii v olašské rodině, která se dodnes dodržuje,“ vysvětlil Stojka. Jak ovšem připomněla soudkyně Helena Urválková, do činností s jasně rozdělenými úkoly byly na straně výrobce pervitinu zapojeny i osoby, které olašskými Romy nejsou…