Podle expertů není návrat spalniček ničím neočekávaným. „Globálně se nikdy neztratily a epidemie různého rozsahu se objevují pravidelně. Přibližně jednou za tři roky. Poslední epidemie proběhla mezi lety 2018 a 2019. V době pandemie covidu došlo k mimořádně nízkému výskytu tohoto onemocnění,“ upřesnila pro Deník mluvčí Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Štěpánka Čechová.

Průběh spalniček a léčba

Podle odborníků ze Státního zdravotního ústavu má průběh spalniček dvě fáze. První trvá asi čtyři dny, kdy má nemocný zvýšenou teplotu, rýmu, kašel a zánět spojivek. Následuje horečka, objeví se vyrážka, která začíná za ušima a na zátylku, šíří se na obličej, trup, ruce i nohy. Po pěti dnech horečka prudce klesne a vyrážka vybledne. Inkubační doba spalniček trvá obvykle sedm dnů až tři týdny. Přenáší se vzduchem, tedy při mluvení, kýchání či zpívání.

Podle vedoucí Národní referenční laboratoře pro spalničky SZÚ Radomíry Limberkové se jedná o virové onemocnění, na které nejsou specifické léky. „Léčba nekomplikovaných případů probíhá klasicky. Snižuje se teplota, doporučuje se klid na lůžku, dostatečný přísun tekutin, podávají se léky na rýmu a kašel,“ vzkázala Deníku.

Nejohroženější skupina

Spalničky v Česku

Celý rok 2019: 590 případů
Celý rok 2020: 4 případy
Celý rok 2021: 0 případů
Celý rok 2022: 0 případů
Celý rok 2023: 1 případ
Rok 2024 (leden až duben): 27 případů

Zdroj: SZÚ

Nejohroženější věkovou skupinou jsou malé děti, u kterých může mít onemocnění komplikovaný průběh. „Může se jednat o záněty středouší a plic či průjmy. V případě takových komplikací už se jedná o bakteriální infekce. Ty už se řeší antibiotickou léčbou,“ upřesnila Limberková.

U nejtěžších případů je podle ní zasažen centrální nervový systém a pacienta je nutné hospitalizovat. „Objevit se mohou příznaky zánětu mozku nebo mozkových blan. Potom se jedná i o hospitalizaci na jednotkách intenzivní péče,“ upozornila.

Proočkovanost v Česku

Očkování proti spalničkám, hrazené z veřejného zdravotního pojištění, je pro dětí od třinácti do osmnácti měsíců v Česku povinné. Zdravotníci používají kombinovanou živou očkovací látku, která je zároveň proti příušnicím a zarděnkám. Druhá dávka následuje v pěti letech. Odborníci upozorňují, že proočkovanost proti spalničkám má v ideálním případě přesahovat 95 procent, v Česku je ale proočkováno jen asi 88 procent dětí.

Přínosy vakcinace

Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09). je očkování jedním z největších úspěchů moderní medicíny. „Působí jako základní nástroj prevence v předcházení komplikací, těžkému průběhu a dlouhodobých následků prodělaného onemocnění,“ uvedl.

Vakcinaci proti spalničkám podporuje i expertka Svazu zdravotních pojišťoven České republiky Ludmila Plšková. „Čím je nemoc nakažlivější, tím víc očkovaných lidí musí být očkováno, aby kolektivní imunita vznikla,“ podotkla.

Spalničky u dospělých

Experti upozorňují, že v současnosti nejsou vzácností ani spalničky u dospělých, kteří byli v dětství očkovaní a imunita u nich klesla či vyvanula imunity. Mívají však mírné projevy včetně jen slabé . I dospělý se může proti spalničkám očkovat. Orientačně za to zaplatí kolem patnácti až sedmnácti set korun, přičemž zdravotní pojišťovny na očkování většinou přispívají na z fondů prevence.

Spalničky v číslech a souvislostech

V roce 2023 ve světě opět začala vzrůstat čísla nemocných. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se v evropském regionu, zahrnujícím i euroasijské státy, loni vyskytlo přes 61 000 případů spalniček. V zemích Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru to bylo asi 2000 případů. A v České republice jeden případ.

Letos se podle dostupných dat v celém evropském regionu vyskytuje již 43 000 případů. Z toho v zemích EU, Evropského hospodářského prostoru, podobně jako za celý loňský rok, přes 2200 případů. V ČR je zaznamenáno zatím 27 případů (do konce dubna, květnová data zatím nejsou k dispozici).

Na začátku roku bylo více případů v Praze a jednalo se o importovaná onemocnění, u nichž nedošlo k dalšímu šíření.

Asi od konce března byl zaznamenán vyšší výskyt v Jihočeském kraji, kde došlo k onemocnění neočkovaného dítěte, od něhož se rozběhla malá epizoda výskytu onemocnění mezi spolužáky a jejich sourozenci. Děti, které onemocněly, neabsolvovaly očkování. Infekce se šíří mezi neočkovanými a bohužel jí v tom zřejmě pomáhá klesající proočkovanost.

Zdroj: vedoucí Národní referenční laboratoře pro spalničky SZÚ Radomíra Limberková