Situace z doby nouzového stavu, kdy se nemocní lidé báli jít ke svému lékaři na vyšetření, nebo k němu prostě nemohli kvůli zavřené ordinaci, a museli tak s ním konzultovat své problémy přes telefon či internet, se zřejmě už natrvalo stane součástí našich životů. V mnoha případech, kdy se nebude jednat o akutní stav, by tak mohli doktoři ordinovat i nadále.

I přesto, že mnozí žáci a studenti se po karanténě vrátili do školních lavic, řada z nich zůstává po březnovém uzavření škol doma.
Zavřené školy nejsou pro děti výhrou: hrozí psychické problémy a závislosti

Vyplývá to z vyjádření ministerstva zdravotnictví. „Aktuálně bylo zahájeno projednávání připraveného návrhu koncepce a doporučení pro použití telekonzultací ve zdravotních službách,“ potvrdila Deníku Renata Povolná z tiskového odboru ministerstva. „Součástí těchto aktivit je i příprava podkladů pro legislativní změny,“ dodala.

O širší zavedení takzvané telemedicíny už nějaký čas usilují některá lékařská sdružení, například Sdružení praktických lékařů nebo Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti JEP.

Německý vzor

„Připravujeme doporučený odborný postup, abychom těmto službám dali formu. Inspirací nám jsou zkušenosti z Německa, kde je telemedicína již uzákoněná,“ říká předseda společnosti Svatopluk Býma.

U našich západních sousedů je jasně stanovené, co je telemedicína, co je běžná konzultace a co je neodborná rada od rádoby odborníka. „Služba je vždy založena na přímém kontaktu lékaře s pacientem, počítá s tím, že lékař je kvalifikovaný, pa-cienta zná a pacient zná lékaře,“ uvádí Býma.

Osvědčený způsob

Podle praktické lékařky Ludmily Mazylkinové ze sítě ordinací Moje Ambulance se tento způsob během nouzového stavu osvědčil: „Umožnil selektovat pacienty na ty, kteří vyžadovali osobní vyšetření ihned či odloženě nebo kterým stačila pouze telefonní konzultace s eventuálním dalším vyšetřením.“

Ilustrační foto
Obezita se stává zhoubou Čechů. Nepřibírat lze i bez diet, odborníci mají radu

Návrh má však podle ní své rezervy. „Je vhodné jen dočasně a jen u pacientů, které lékař dobře zná. A jen pro omezenou paletu medicínských situací a pro nerizikové pacienty,“ dodává.

To potvrzuje i Býma. „Jako první musí být komplexní vyšetření,“ říká. „Když lékař zjistí, že má pacient třeba vysoký krevní tlak a měl by ho čtyřikrát ročně kontrolovat, ale současně je všechno v pořádku, tak stačí osobně si jej pozvat dvakrát a dvakrát to zkonzultovat pomocí telemedicíny,“ míní. Je ale nutné pacienta vídat i osobně a vyšetření „na dálku“ by se nemělo týkat akutních situací nebo zhoršení stavu.