Alergici mají kruté období. Kvůli možným komplikacím musí dávat pozor i na covid

Podle dostupných dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR se u nás s alergiemi léčí přes 800 tisíc pacientů, odborníci ale uvádějí, že alergiků může být v populaci až 40 procent. Nejčastěji lidé trpí alergickou rýmou, bronchiálním astmatem a kožními problémy. „Ve srovnání s dalšími evropskými zeměmi budou počty našich alergiků dosti podobné. Mohou se ale najít odlišnosti. Na severu Evropy je více pacientů s alergií na březový pyl, na jihu Evropy, především ve Španělsku, je popisováno například více pacientů s celkovou alergickou reakcí na jablko,“ doplňuje alergoložka a imunoložka Kateřina Absolonová.

Mozková mlha. Tato dočasná porucha trápí hlavně lidi po covidu, zjistili vědci

Českým specifikem pak podle ní může být alergie na mák. Jsme totiž v jeho pěstování světovou jedničkou a tedy i nabídka makového alergenu je u nás podstatně vyšší. Češi také patří mezi velké milovníky zvířat, minimálně ve 40 procentech domácností se nějaký mazlíček nachází, tudíž existuje i zvýšená pravděpodobnost alergií na zvířata. „V celoevropském kontextu je třeba zmínit, že po roce 2025 bude v Evropě více než 50 procent populace trpět alergiemi,“ varuje lékařka. 

Geny a životní prostředí

„Že má syn alergii, jsme poznali zhruba kolem jeho sedmého roku. Prostě začal na jaře více smrkat a kýchat,“ vzpomíná pan Krotký. „V dalších letech se začaly projevy zhoršovat, například se přidalo pálení očí a slzy. Zajímavé je, že v mladším věku naopak alergii neměl. Vzhledem k tomu, že alergií trpí i jeho maminka, rozpoznali jsme příčinu příznaků rychle, jen jsme dlouho nevěděli, co všechno mu dělá potíže. Tak nějak jsme předpokládali, že to budou různé pyly, a víc jsme první tři roky neřešili. Teprve potom jsme se s alergoložkou domluvili na testu alergenů, mezi nimiž se našly pyly stromů i trav, roztoči a některá zvířata.“

Mezi alergické choroby obvykle zařazujeme alergickou rýmu a zánět spojivek, kopřivku, potravinové i lékové alergie, alergii na blanokřídlý hmyz, bronchiální astma a atopickou dermatitidu. Velmi závažnou formou je život ohrožující anafylaktický šok, který může nastat po hmyzím bodnutí, velmi nebezpečné jsou i prudké alergie na některé léky a vybrané potraviny. 

Alergie se často nesprávně zaměňuje s intolerancí. Společným jmenovatelem intolerancí jsou zpravidla potraviny, a to ve větším množství, reakce neohrožují život a probíhají spíše pomaleji. Vyloučení dotyčné potraviny je často jediným řešením situace.Imunitní systém alergika nepřiměřeně reaguje na některé pyly, potraviny, roztoče, hmyz či léky.

Začala pylová sezona. Alergikům pomohou prášky i mobilní aplikace

Alergie navíc snižuje kvalitu života, může totiž stát za poruchami spánku, únavou, nepozorností i změnami nálad. Dispozice stát se alergikem je vždy vrozená, na vzniku a rozvoji alergického onemocnění se však podílejí i vlivy životního prostředí. Rizikovým faktorem jsou diagnostikované alergie u rodičů, přičemž významnějším přenašečem bývá matka. 

Každoroční pylové očistce

Klimatické změny alergikům nepřejí. Pylová předpověď služby Copernicus Atmosphere Monitoring Service letos ukazuje rychle rostoucí množství pylu břízy v některých částech Evropy, což souvisí s nedávnými horkými a suchými podmínkami. Vysoká koncentrace pylu v kombinaci se špatnou kvalitou ovzduší, která v těchto regionech panuje, může u alergiků zhoršovat příznaky. Právě pyl břízy patří na jaře k hlavním „potížistům“, neboť pylová zrna jsou přenášena větrem a mohou cestovat i na velké vzdálenosti. 

Alergie se projevuje zpravidla podrážděním očí, jako je slzení, pálení a svědění, vodnatou rýmou a kýcháním, u některých pacientů i suchým dráždivým kašlem a různými formami ztíženého dechu. „Pylový sezonní alergik by měl užívat pravidelně individuálně vhodnou kombinaci léků,“ říká Petr Čáp, vedoucí lékař Centra alergologie a klinické imunologie z Nemocnice Na Homolce. „Většina projevů pylové sezonní alergie se dá zvládnout kombinovanou symptomatickou léčbou, jako jsou kapky do očí, spreje do nosu a tablety antihistaminik. Musejí být ale nasazeny včas s nástupem pylové sezony, nejlépe podle pylové informační služby.“ 

Traduje se mýtus, že pyloví alergici jsou obzvlášť ohroženi koronavirovou infekcí. „Pokud by onemocněli covidem v době, kdy jejich alergické potíže vrcholí, jistě by touto indispozicí byli zatíženi navíc. Alergie však rozhodně nepředstavuje takové riziko jako nadváha, diabetes a hypertenze. Pokud jsou alergičtí sezonní astmatici zaléčeni včas, neměl by nastat zásadní problém,“ uvádí doktor Čáp. V případě, že je organismus zaměstnán těžším průběhem sezonní pylové alergie s astmatem, mohl by podle něj souběh s infekcí covidu-19 vést ke komplikacím. Vše záleží na včasné a efektivní inhalační antiastmatické léčbě.

Vyhlašte boj!

Neléčená alergie může přinést dva typy problémů. Jedním z nich je zhoršení tíže stávajícího alergického onemocnění, například u pacienta s alergickou rýmou může dojít k rozvoji bronchiálního astmatu. Jiný problém spočívá v tom, že často dochází i k rozšiřování spektra látek, na které je pacient alergický. U pacienta, který měl obtíže pouze měsíc v období kvetení břízy, pak můžeme pozorovat přidávání reakcí na jiné pylové alergeny, ovoce, zeleninu nebo roztoče. Mnoho alergiků proto zná tzv. alergický pochod.

Začínali třeba jako děti s ekzémem, k němuž se v dospívání přidala alergická rýma způsobená pyly trav. „Boj s alergií jsme zahájili podobně jako většina lidí různými léky, které pomáhají zmírňovat příznaky. Kapky jako prevence příznaků v měsících, kdy létá pylů nejvíce. Pohotovostní tabletka pro případ, že se syn například potká zblízka se psem. Kapky do očí, když ho začnou na výletě pálit. Věděli jsme, že alergii nijak neléčíme, jen synovi pomáháme, aby mu vadila méně. Zároveň jsme pozorovali, že se potíže s věkem mírně zhoršují,“ říká pan Krotký.

Alergik by se měl v první řadě pokusit vyhnout kontaktu s alergenem v co nejvyšší míře. To má ale svá úskalí a u některých alergenů je to úkol téměř nemožný. Jde zejména o roztoče domácího prachu, kteří s námi celoročně sdílejí domácnosti. Podle průzkumu je na alergeny roztočů citlivá více než pětina lidí. „Odstranit zvířecí alergen jde jen odstraněním domácího mazlíčka, a to může majiteli přinést psychické strádání. Pylové alergeny mají sice svou sezonu, ale i tak mohou alergikovi značně znepříjemnit život.

A potraviny? Často překvapí tam, kde by to člověk nejméně čekal. Podobně nepředvídatelné bývá i setkání s vosou či včelou,“ popisuje úskalí vyhýbání se alergenům doktorka Absolonová.Na trhu je řada protialergických léků jak k celkovému, tak k místnímu podání, některé z nich jsou i volně prodejné. Při jejich výběru je třeba zohlednit typ a míru obtíží, věk pacienta, u protiastmatických léků i schopnost použít konkrétní inhalační systém. 

Léčba alergií existuje

Další možnou variantou léčby je alergenová imunoterapie, která představuje jedinou léčbu řešící příčinu. Princip spočívá ve snižování přecitlivělosti organismu na pylové, roztočové i zvířecí alergeny. Po vysvětlení od paní doktorky a pročtení letáčku a několika článků na webu došla rodina pana Krotkého k tomu, že tato léčba je asi jedinou cestou, jak s alergií zatočit.

„Když se nabízí jedna varianta, že syn bude smrkat, kýchat, slzet a zároveň jíst léky na potlačení příznaků, nebo druhá, kdy bude nějakou dobu dělat to samé a přitom se léčit alergenovou imunoterapií, která mu časem pomůže alergii výrazně utlumit nebo dokonce zahnat, je jasné, že chci tu druhou.Vzhledem k množství alergií, které syn má, vybrala lékařka dvě nejsilnější – pyly trav a pyly bříz,“ říká o rozhodnutí pan Krotký. 

Imunoterapie alergenem trvá tři až pět let, má dlouhodobý efekt a nejlépe na ni reagují děti a mladí lidé. Funguje na principu aplikace alergenu, který je podáván ve zvyšujícím se množství. Tím je v organismu pacienta aktivována řada obranných mechanismů, které pak pacienta při kontaktu s alergenem chrání. „Obvykle je pro podání alergenu využívána cesta injekční, nebo podání přípravku do úst. Efekt léčby u valné většiny pacientů přetrvává řadu let i po ukončení kúry alergenové imunoterapie a spočívá nejen ve zmírnění příznaků nemoci, ale i v poklesu spotřeby protialergických léků. U pacientů léčených alergenovou imunoterapií je i menší pravděpodobnost rozvoje bronchiálního astmatu a vývoje dalších alergií,“ říká o léčbě doktorka Absolonová.

Zadýchávají se i na rovině. Půl milionů Čechů má nemocné plíce a neví o tom

Spektrum alergií, u kterých je možno alergenovou imunoterapii využít, je vcelku široké. Patří sem alergie na pyl břízovitých stromů, pyl trav, pyl ambrózie, roztoče domácího prachu, kočičí alergen, plíseň alternaria a hmyzí alergeny.„Pokud se alergik léčí alergenovou imunoterapií, pak je nezbytná pravidelnost užívání podle doporučeného schématu. Nestandardní postupy vždy přinášejí nestandardní výsledky. Z těchto důvodů není zdaleka každý pacient pro alergenovou imunoterapii vhodný, protože chybí-li dotyčnému při dlouhodobé terapii osobní disciplína, nelze od léčby očekávat dostatečný efekt,“ upozorňuje doktor Čáp.

Alergenovou imunoterapii má syn pana Krotkého nasazenou zhruba rok. Nyní rodina čeká, jak bude probíhat začínající jaro. „Doufám, že uvidím zlepšení oproti loňskému roku, kdy s léčbou syn teprve začínal. Bude se to asi těžko hodnotit, žádný deníček příznaků si nevedeme, ale stačí, když nebude každý druhý výlet říkat, že ho zase pálí oči. Hlavně věřím, že pokud vydržíme, bude to každý rok lepší.“

Roztoči patří k celoročním alergenům a líbí se jim v teple a vlhku. Žijí v domácím prachu, v matracích, kobercích i plyšových hračkách. Víte, že vaše matrace může obsahovat více než 2 miliony těchto pavoukovců, kterých je známo přes 50 tisíc druhů? BOXPřehled pylové sezony přináší tzv. PIS (pylová informační služba), která vyhodnocuje 12 lapačů pylu po celé ČR (www.pylovasluzba.cz).Podfoto: Klimatické změny alergikům nepřejí.