Na případ upozornili zvířecí záchranáře z Huslíku lidé, kteří pod poděbradským zámkem kachny krmí. Pravidelně na frekventované místo na nábřeží chodí místní i turisté. „Volá k nám každý den spousta lidí, kteří na kachny plovoucí s jehlicí v krku upozorňují. Není to hezký pohled a nedělá to ani dobrou vizitku městu,“ říká Luboš Vaněk ze Záchranné stanice na Huslíku. Záchranáři se pokouší kachny s probodnutým krkem odchytit. „Je to velmi složité, neexistuje daný způsob, jak divoké kachny odchytávat, jsou velmi plaché. Ranou z narkotické pušky bychom je zabili. Proto se je snažíme soustředit na jednom místě na kraji Poděbrad u jezu, kde nemají moc šancí zmizet a tam je odchytit. Zatím se nám to podařilo u dvou kusů. Jedna kachna měla jehlici „jen“ skrz kůži na krku, druhá měla prostřelené vole, špatně trávila a byla zesláblá,“ popisuje situaci Vaněk. Zatím napočítali minimálně šest kusů, které jsou takto postižené a z krku jim trčí jehlice.  A jak se jehlice do krku bezbranných zvířat dostaly? Nejpravděpodobnější variantou je střelba z malého samostřílu, který se údajně prodává jako hračka a do nějž lze jehlici vložit a vystřelit. S touto verzí pracuje i policie, jak potvrdila mluvčí Petra Potočná. „Případem se zabýváme jako možným přestupkem týrání zvířat. V případě dopadení pachatele by mohlo dojít k překvalifikaci na přestupek proti majetku. Pokud by se prokázal úmysl kachny zabít, pak by se mohlo jednat i o pytláctví,“ uvedla policejní mluvčí. Na Mělnicku v současné době Státní veterinární správa neeviduje žádné podobné případy. „Až na jeden nahodilý případ házení kamení na ptactvo na Příbramsku, se s ničím podobným aktuálně nesetkáváme,“ říká zástupce ředitele SVS Pavel Bohatec. Na Mladoboleslavsku přijímá zraněná divoká zvířata Ekocentrum Zahrada. V těchto dnech jsou to hlavně rorýsi. Nejde však o případy týrání zvířat. Do rukou zdejších ošetřovatelů se většinou dostávají dravci, sražení kamiony, či mláďata vypadlá z hnízda. Právě mladí rorýsi totiž nedovedou ze země vzlétnout. Pochopitelně zatím není možné říci, zda se jedná o zvrácenou dětskou hru nebo dílo dospělého jedince. Podle osloveného psychologa Karla Humhala by se mohlo jednat o člověka s poruchou osobnosti, tedy ve starší terminologii psychopata. „Mohlo by jít o případ člověka anektického, tedy osobu, která necítí to, že ta bezbranná zvířata trpí, je mu to jedno. S určitou dávkou spekulace to může být člověk, který touží ublížit sám sobě a projektuje bolest na někoho jiného,“ uvažuje známý psycholog. 

S podobnými případy týrání se záchranáři z Huslíku nesetkávají poprvé. „Stejný případ kachny s prostřeleným krkem evidujeme také na Labi v Čelákovicích, kde se to stalo už před dvěma lety,“ říká Vaněk.

Jinou formou týrání je například kladení želez na dravce, které nelegálně praktikují zejména chovatelé holubů. „Nedávno jsme přijali krahujce z Kolína, který měl kvůli železům prakticky amputované oba stojáky,“ vybavuje si ochránce zvířat.

Existuje však také týrání nepřímé. Například loni v Milovicích. „Majitelé si pořídili na chov straku. Pak zjistili, že její potřeby nezvládají uspokojit, tak ji zkrátka vypustili do přírody. Jenže tento konkrétní pták už byl zvyklý přijímat potravu od lidí, proto je pak napadal. Dokonce v Milovicích zaútočil i na kočárek,“ popisuje nezvyklý případ Vaněk.