Zrušte platby za věcná břemena, brzdí investice, vybízí byšická starostka

Investorem mají být obce

Především s přínosem pro Benešovsko, ale také pro část Příbramska se připravuje propojení Posázavského skupinového vodovodu se Skupinovým vodovodem Benešov v okolí budoucí trasy dálnice D3. Vybudování tohoto vodárenského systému náměstek hejtmanky s kompetencí pro životní prostředí Miloš Petera (ČSSD) označuje za zcela nezbytné. Už dnes jsou v této oblasti problémy s dostatkem vody i s její kvalitou – a vyhlídky na zlepšení se nerýsují. Naopak. „Ze všech dostupných materiálů, které máme v souvislosti s budoucí výstavbou této dopravní tepny k dispozici, vyplývá, že pravděpodobně dojde k negativnímu ovlivnění zdrojů pitné vody v okolí,“ vysvětlil Petera, že propojení vodárenských soustav je nutností, aby rozsáhlá oblast v budoucnu nežíznila.

Zbývá ovšem vyřešit, kdo se stane investorem plánovaného vodovodního přivaděče. Podle Petery by se jím měl stát dobrovolný svazek obcí, při jehož vzniku chce kraj sehrát významnou úlohu. Z pohledu svých zkušeností starostky zde Poláková vidí problém. A ten se netýká jen zmiňovaného propojení skupinových vodovodů, ale i dalších staveb vodovodních řadů a přivaděčů, které by se časem měly budovat v rámci opatření proti nedostatku vody v období sucha. A vlastně i dalších akcí, kdy jsou investory obce. Všech veřejně prospěšných liniových staveb.

Nemocným s roztroušenou sklerózou pomohou lidé, kteří se přijdou zapotit

Dotace břemena nezaplatí

Za „brzdu investic“ byšická starostka označuje platby kraji a státu za věcná břemena (plynoucí ze smluv omezujících vlastnická práva k pozemkům). A právě v souvislosti s přípravou stavby vodovodního přivaděče v trase dálnice nepochybně debaty o tomhle placení výrazně ožijí. Potíž je v tom, že s břemeny se musí vypořádat právě investor – v tomto případě místní samosprávy. Z peněz získaných v rámci dotací je zaplatit nelze; v souvislosti s daným projektem se nejedná o takzvané způsobilé výdaje (čili uznatelné náklady).

Dvě vodárny v ohrožení

Poláková i její stranický kolega, starosta Líbeznice na Praze-východ, krajský zastupitel a poslanec Martin Kupka mají jasno: je na místa tlačit na změnu současných pravidel. A pokud by snad odolávala, je nezbytné zatlačit víc. „Již v roce 2016 rada kraje podpořila můj návrh, aby platby za břemena u veřejně prospěšných liniových staveb byly zcela odpuštěny. Tento požadavek vzneslo mimo jiné i Středočeské inovační centrum s ohledem na vysokorychlostní internet. Do dnešního dne se nic nezměnilo; platí starý sazebník,“ připomněla Poláková. A jedním dechem upozornila, že tady nejde o nějaké plané teoretizování či o zálibu v úředničení. Jedná se o peníze, jejichž nedostatek dokáže zmařit konkrétní záměry, na jejichž financování by se jinak prostředky obstarat daly. „Vím již o dvou projektech vodáren na Mělnicku a v Kladně, které jsou v riziku odložení z důvodu vysokých sazeb za břemena,“ upozornila.

Na tahu je podle ní vedení hejtmanství, které by se mělo zasadit o odpuštění plateb za břemena. S Kupkou se Poláková shoduje, že naděje na úspěch určitě existuje, jestliže řešení problematiky vody je státem deklarovaná priorita. „Vyzýváme proto vedení Středočeského kraje ke komunikaci s ministerstvem dopravy, Ředitelstvím silnic a dálnic a ministerstvem životního prostředí,“ zdůraznili oba opoziční politici. 

První poznatky z Mochova: stomilionový požár neměl na svědomí žhář ani zkrat

Dát si do mrazu panáka na zahřátí, nebo hned dva? Nesmysl!