Sám Borecký plánuje změny jinak: pro budoucnost – a to v horizontu příštích tří let – počítá se zásadní proměnou systému Pražské integrované dopravy připravenou společně s partnery z hlavního města. Do systému jeho tarifů by vedle nynějších autobusů a vlaků měly být začleněny třeba i přívozy (což už v metropoli funguje), sdílená kola – a takzvaná sdílená doprava vůbec.

Do kopce s klasickým motorem

Na jiné změny, které souvisejí právě s povinností zavádět do provozu bezemisní vozidla, Borecký pohlíží s rozpaky. Jestliže se v minulosti hovořilo o možnosti nakoupit autobusy na vodík, radní míní, že tudy pro veřejnou mobilitu ve Středočeském kraji cesta nevede. Přinejmenším ne hned. A není to jen s ohledem na jejich cenu. Chybí také zázemí včetně sítě tankovacích stanic i další technologická příprava. „Myslím, že před rokem 2030 se s nimi v masivnějším měřítku nesetkáme, řekl Borecký Deníku.

„Zbývají tedy tramvajové tratě prodloužené z Prahy a trolejbusy; v městském provozu doplněné elektrobusy,“ konstatoval. S upozorněním, že do měst s větším převýšením se však elektrické autobusy nehodí; smysl to prý má v rovinatých oblastech. „V kopcovitém terénu by to byla technologicky i provozně sebevražda,“ nemá radní pochybnosti.

I pro elektrickou dopravu je navíc podle jeho slov třeba vybudovat zázemí, což nebude rychlé ani laciné. A pokud by se stát výrazně nezapojil do financování, bude to mít vážné dopady, míní Borecký. „Elektromobilita, jak je dnes prosazována, povede jednak k výraznému zdražení veřejné dopravy, jednak k jejímu výraznému omezení,“ očekává. Dodává současně, že výhru zde nevidí ani z pohledu ekologie, jestliže uvážíme, že i elektřina se musí vyrobit, jaké zatížení pro planetu představuje výroba elektrických vozidel a jejich akumulátorů založených na použití vzácných kovů, jejichž získávání není přátelské k životnímu prostředí, jak je (ne)vyřešena budoucí recyklace baterií…

Půlmiliarda navíc za elektřinu

S požadavkem na zavádění bezemisních vozidel se kraj vyrovnat musí, konstatoval radní, avšak neobejde se to bez dalších dopadů; včetně finanční zátěže na veřejné rozpočty. Navýšení provozních nákladů v souvislosti elektrifikaci v požadované úrovni 20,5 procenta odhaduje v kraji na půl miliardy ročně: přesněji na 500–600 milionů korun. Nabízí v té souvislosti srovnání: náklady na ujetý kilometr dosahují u běžného autobusu 40–50 Kč, u elektrobusu je to prý 80–90 Kč. O 40 korun víc. Ročně autobusy objednávané v rámci zajištění dopravní obslužnosti po kraji najedou 60 milionů kilometrů, z čehož pětina by měla být bezemisních. K tomu náklady na vedlejší infrastrukturu – a půlmiliarda je tu.

Borecký k tomu Deníku řekl: „To není politika; to je matematika.“ Už letošní rozpočet kraje přitom na veřejnou dopravu počítá s částkou 3,5 miliardy korun.