„STAN připravuje žalobu,“ upozornila krajská tajemnice hnutí Eva Maříková. Navrhovaná náhrada za demolice provedené na pronajatém území je prý příliš vysoká. Natolik, že kdo by pro její vyplacení chtěl zvednout ruku, má vědět, že může skončit u soudu.

Kořeny má tahle záležitost hluboko v minulosti. Pozemky v okolí bývalého letiště Boží Dar, kraj kdysi, ještě za hejtmana Davida Ratha (tehdy ČSSD) v roce 2010, pronajal společnosti Mladá RP, jež tam chtěla vybudovat fotovoltaickou elektrárnu. S tím, že část dlouhodobého pronájmu firma zaplatí v penězích a zbytek si odpracuje: zajistí demolici objektů zbylých po odchodu sovětské armády v roce 1991.

Elektrárna nakonec nevznikla, bourací práce se sice rozjely, ale posléze se zastavily (byť nakonec ještě ne úplně, protože pak zčásti pokračovaly). A v minulém volebním období, v roce 2016, došlo k tomu, že kraj, jehož představitelé byli nespokojeni s nečinností, smlouvu o dlouhodobém pronájmu vypověděl.

Následovalo dohadování obou stran – mimo jiné o výkladu smlouvy k tomu, jaký termín po dokončení demolic firma vlastně měla – následované vlnou žalob z obou stran. Právní analýzy, které si hejtmanství nechalo vypracovat, velké šance na úspěch kraji nedávaly, avšak naznačovaly, že se soudy mohou táhnout roky, po které by sporné území zůstalo blokováno nejen pro další využití, ale i pro provedení státem zajišťované sanace k odstranění ekologických škod souvisejících s někdejším pobytem vojáků.

Krajské zastupitelstvo proto pověřilo radního pro oblast bezpečnosti a zdravotnictví Roberta Bezděka (ANO), aby s firmou jednal o dohodě, která by vedla k ukončení sporů. Právě jeho proto, že má právnické vzdělání – a v tomto oboru i dlouholetou praxi.

Konec sporů, teď peníze

Letos se podařilo – což pochvalně kvitovala i opozice – uzavřít dohodu o ukončení soudních sporů. Třetího června ji zástupci obou stran stvrdili uzavřením smlouvy o smlouvě budoucí. Hovoří o tom, že o finančním vypořádání se bude dál jednat: kraj má vrátit peníze za takzvané neodbydlené nájemné a uhradit peníze za demolice; právnickou mluvou se hovoří o bezdůvodném obohacení.

O vypořádání bezdůvodného obohacení mají krajští zastupitelé rozhrnout v pondělí. Bezděk po projednání s radním pro oblast majetku a ICT Josefem Řihákem (ČSSD) a zástupci krajského úřadu předkládá návrh, který vychází z posudku soudního znalce Jaromíra Rysky k vyčíslení rozsahu a ceny provedených demolic (a kraj si ještě vyžádal přezkoumání tohoto posudku soudním znalcem Jiřím Blažkem, což vedlo k výměně odborných stanovisek a vypracování dodatku znaleckého posudku řešícího možné alternativy uložení sutě, v úvahu totiž mohl přicházet odvoz na skládku Loga Nehvizdy i bližší skládka Pískovna Horka). Výsledkem se stalo vyčíslení hodnoty provedených prací na 197 a čtvrt milionu korun bez daně z přidané hodnoty.

Při konečném výpočtu sumy, již by kraj měl uhradit společnosti Mladá RP, dospěl Bezděkův tým k částce 125 milionů korun; přesně 125 384 990 Kč. Také bez DPH. „Stanovení DPH je předmětem dalšího zkoumání, neboť v tuto chvíli nedisponujeme odborně relevantním jednoznačným stanoviskem na jeho stanovení,“ uvedl Bezděk v návrhu předkládaném zastupitelům – s tím, že v předkládaném návrhu smlouvy o určení výše bezdůvodného obohacení a jeho vypořádání, jež by měla udělat tečku za léty sporů mezi bývalým nájemcem a krajem, je tato záležitost ošetřena.

Ve hře je trestní oznámení

Proti návrhu se ostře vymezuje právě STAN. Hnutí vydalo tiskovou zprávu zdůrazňující, že pro narovnání předkládané Bezděkem jeho lidé ruku nezvednou – a v případě schválení jeho návrhu hrozí podáním trestního oznámení k Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze. Důvod? Podezření ze spáchání trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku. Předseda zastupitelského klubu STAN Věslav Michalik tvá na tom, že schválením návrhu by kraji vznikla škoda velkého rozsahu: konkrétně ve výši 67,9 milionu plus DPH.

Právě o 70 milionů korun méně by totiž kraj měl ve skutečnosti zaplatit, míní Michalik. „Skutečná výše bezdůvodného obohacení je významně nižší, než kterou uvádí posudek,“ konstatoval Michalik s tím, že posudek znalce považuje jeho hnutí za „zásadně nesprávný“, a to metodicky i právně. Senátor za STAN senátor Zdeněk Hraba, který středočeským zastupitelem býval v minulosti, uvedl, že problém spočívá v tom, že znalec použil rozpočtové ceny demoličních prací místo zjištění ceny obvyklé, tedy statisticky vykázaných průměrných cen takových prací, jež prý v roce 2016 byly o 20 až 25 procent nižší.

„Pokud by kraj platil takovou, tedy nikoli obvyklou tržní cenu, nepostupoval by s péčí řádného hospodáře, což by mohlo znamenat nutnost uplatnění příslušné formy právní odpovědnosti,“ vysvětlil Hraba důvod k předání věci orgánům činným v trestním řízení. Místo Bezděkem navrhované částky 125,384 milionu korun bez DPH totiž dospívá k podstatně nižší cifře: bezdůvodné obohacení s jinými cenami a zohledněním nákladů na odvoz části suti na skládku vyčísluje STAN na 57,464 milionu korun.

Napadá současně i dřívější rozhodnutí zastupitelů v této věci s tím, že bezdůvodné obohacení nemusel kraj platit vůbec. STAN odkazuje na to, že původní smlouva pamatovala na to, že v případě neplnění ze strany Mladá RP se bezdůvodné obohacení rovná smluvní pokutě. „Přes náš nesouhlas zastupitelstvo schválilo smlouvu o smlouvě budoucí, ve které se zavázalo plnit bezdůvodné obohacení ve prospěch Mladá RP,“ uvádí tisková zpráva. Nicméně – právě s výkladem původní smlouvy, jejích dopadů a souvislostí souvisely soudní spory, jež uzavření dohody ústící ve smlouvu o smlouvě budoucí ukončilo.

Stíhání za hlasování je možné

Dá se přitom očekávat, že ze strany koalice někdo bude upozornění na chystané trestní oznámení před hlasováním zastupitelů označovat za vydírání. A nejspíš i za inspiraci „pražskými manýry“ s odkazem třeba na trestní stíhání někdejších pražských radních, kteří se podle svých nejlepších představ snažili hasit v minulosti vzniklý malér kolem karty opencard, aby si tým vykoledovali opletačky s policií a následně i soudem.

Trestní stíhání regionálních politiků za to, jak hlasovali, je totiž skutečně možné. A paragraf 220 trestního zákoníku nabízí pro případ uznání viny z porušení povinností při správě cizího majetku nejen peněžitý trest a zákaz činnosti, ale i tresty odnětí svobody odstupňované podle výše způsobené škody.

Nakolik se krajští zastupitelé pustí do debaty kolem samotného znaleckého posudku, jež v tomto případě není jednoduchá ani pro experty, lze předem předvídat jen stěží.