Tam české gripeny působily od září, aby v rámci spolupráce spojenců v NATO pomáhaly společně s Belgičany a Dány střežit vzdušný prostor Estonska, Litvy a Lotyšska: zemí v sousedství Ruské federace, nemajících vlastní nadzvukové letectvo. Na severoestonské základně Ämari je od ledna vystřídali příslušníci polských leteckých sil.

První část příslušníků české armády, kteří byli v Estonsku nasazeni, se vrátila již před týdnem. Tehdy odletěla také většina gripenů. Jedna z českých stíhaček však zůstala po mezipřistání kvůli tankování na letišti Šiauliai v Litvě – právě tři doplňování paliva se projevila technická závada. Na základně v Čáslavi by proto tento stroj měl přistát v pátek; s osmidenním zpožděním oproti plánu.

Stíhací letoun Jas-39 Gripen české armády
V návratu z mise v Pobaltí zabránila jednomu z gripenů závada

Gripeny z místa zahraniční mise přelétají samostatně, příslušníky personálu, kteří působili v Estonsku v souvislosti s jejich nasazením, přepravily transportní stroje CASA.

Piloti gripenů se v Pobaltí účastnili nejenom 13 ostrých startů, například k prověření letounů nevysílajících identifikační kódy, ale také výcviku. V jeho rámci se zaměřovali především na součinnost s dalšími složkami aliančních sil (zejména s jednotkami eFP, tedy takzvané předsunuté přítomnosti Severoatlantické aliance), ale vyzkoušeli si třeba i lety nízko nad mořem, k čemuž doma nemají příležitost.

Manželé Kateřina a Petr Kottovi u soudu v červnu 2019.
Třicet milionů pokuty z Rathovy kauzy je zaplaceno
 Sýkoru modřinku lze snadno poznat podle modrého temene. Na rozdíl od ní, sýkora koňadra má hlavu černou.
Koukáním z okna se každý může stát na hodinu vědcem