Všemožné prostory využívané jako nelegální ubytovny se jí nezamlouvají. „Špína,“ hodnotí – a na otázku, zda teď má na mysli prostředí, anebo spíš osazenstvo, jen mávne rukou. „Jen se jděte po setmění projít třeba po sídlišti Habeš a do okolí: uvidíte, kde všude se svítí a co se děje za okny,“ nabízí způsob, jak se přesvědčit na vlastní oči. S tím, že dívat se je třeba pozorně i tam, kde to vypadá liduprázdně. Právě tak se prý snaží působit některé z ubytoven fungujících načerno. Třeba v domcích přestavěných po smrti původních obyvatel. Noví vlastníci nemají zájem, aby se vědělo, kolik osob tam bydlí. Povídá se dokonce, že jedna postel poslouží i více lidem: prostě se na ní střídají…

Spolupráce s policií

Ubytovávání cizinců načerno není tajemstvím ani pro mladoboleslavský magistrát. „Problém existuje; hlavně v posledních dvou třech letech,“ potvrdila Deníku jeho mluvčí Šárka Charousková. Na otázku, co s tím, nemá jednoduchý recept. Městská policie? Ta může řešit výtržnosti, když ubytovaní dělají kravál na ulici, ale bydlení není v její kompetenci. Navíc adresa nahlášená úřadům často se skutečným bydlením nemá nic společného. A když strážníci zaklepou na dveře a nikdo neotevře, je hotovo… Stavební úřad? Ani ten podle Charouskové mnoho nezmůže. „V minulosti se o řešení pokoušel, ale bylo nám řečeno, že kontrola se musí ohlásit dopředu,“ konstatovala mluvčí.

V poslední době se prý osvědčuje součinnost s Policií ČR, jež se vydává na kontroly ubytoven (včetně těch, kde se předpokládají špatné hygienické podmínky) a míst, kde podle očekávání fungují ubytovny načerno. „K těmto kontrolám se připojují i naši strážníci a naše oddělení prevence kriminality – hlavně je to ale záležitost státní policie,“ připomněla Charousková.

Stavby nezkolaudovali

Fungovat může i spolupráce se stavebním úřadem, řekl Deníku Jiří Müller (ANO), starosta Kosmonos sousedících s mladoboleslavskou průmyslovou zónou. Když se loni neúspěšně ucházel o post senátora, prezentoval svou představu zákona, který zabrání udělit souhlas s ubytováváním v objektech nezkolaudovaných pro ubytovací služby, určených pro jiný typ bydlení či například nesplňujících hygienické standardy.

I on hovoří o spolupráci s Policií ČR, případně upozorňování hygieny třeba na nezajištěný odvoz odpadů či na možný výskyt hlodavců. I stavební úřad podle něj zasáhl: zabránil vzniku dvou větších ubytoven, kde se již prováděly stavební úpravy. „Vzal si to za své místostarosta Eduard Masarčík, hodně se tomu věnoval – a nezkolaudovalo se to,“ chválí Müller.

Problémy s nelegálními ubytovnami mají i další středočeská města. Ve větší míře hlavně tam, kde se rozvíjí průmysl. Naopak třeba v Kutné Hoře tyhle trable vidět nejsou. „Nemáme žádnou negativní zkušenost,“ konstatoval tajemník městského úřadu Tomáš Hobl. „Neříkám, že takové případy nejsou – ale jako úřad jsme s tím žádnou negativní zkušenost neměli,“ sdělil Deníku.

Ubytování cizinců očima hygieny
- Hygienici se věnují kontrolám ubytovacích zařízení obecně: nikoli s ohledem na národnost ubytovaných, ale z hlediska obecných požadavků na ubytovací prostory
- Častá je spolupráce i se stavebním úřadem, který může zavřít ubytovnu nevyhovující ze stavebně technického hlediska; samotní hygienici při odhalení pochybení vyzývají provozovatele, aby dal věci do pořádku – a mohou uložit sankci
- Výsledky jsou různé; poměrně často bývají ubytovny v pořádku nebo se odhalí jen drobné nedostatky
- Z poslední doby pocházejí nejzávažnější poznatky z kontroly provedené na podnět veřejnosti v nyní již bývalé ubytovně v Americké ulici v Kladně, kde hygienici ukládali nápravná opatření

Zdroj: Dana Šalamunová, Krajská hygienická stanice Středočeského kraje