„Skotové v Evropské unii chtěli zůstat, což bylo všude hodně znát. Na každém rohu byly vlaječky," řekla výtvarnice, která si ve Skotsku dlouho zvykala na to, že tam auta jezdí po druhé straně, než je u nás zvykem.

„Nejhorší bylo vystupování z našeho autobusu, protože jsme vycházeli rovnou do silnice. Museli jsme dávat velký pozor, aby nás něco nepřejelo. Většina tamních obyvatel je naštěstí naučena, že se tam cizinci motají a nevědí, na kterou stranu mají koukat, takže jsou velice ohleduplní. Řidiči zahraničních autobusů s reflexními vestami musí autobus opustit jako první, aby zajistili bezpečnou zónu k vystupování," zmínila Kabele.

S fotoaparátem po městě

Na to, že je v zemi s jinými zvyklostmi v dopravě, musela Adriana Rohde Kabele myslet, i když chodila s fotoaparátem po městě. „Několikrát jsem se rozhlédla na jinou stranu, než jsem měla, a málem mě srazilo auto. Když ale tamní řidiči vidí větší skupinku lidí, hned brzdí, jsou mnohem ohleduplnější než u nás," líčí výtvarnice, které se ve Skotsku moc líbilo.

Nepříjemný pocit měla akorát v nočním Glasgow. „Cítila jsem se tam docela nebezpečně. Byli tam podivní lidé, spousta polonahých mladých lidí. Zažila jsem tam i zatknutí mladého muže, který vypadal podnapile a asi i něco ukradl. Všude byli samí mladí žebráci, kteří zřejmě nechtěli pracovat a možná byli i na drogách," popsala umělkyně.

Absolutní přednost cyklistů

Zájezd architektů a umělců zastavoval i v Holandsku, kde účastníky překvapila absolutní přednost cyklistů.

„Každý, kdo jede na kole, má přesnost. Kola jsou v Holandsku jako tramvaje, které tam nemají. Je úžasné vidět, jak je tam mnohem méně automobilů, které nahrazují bicykly, jsou opravdu všude. Lidé na nich jezdí do práce, do škol i na nákup. Mají výhodu v tom, že tam mají rovinu. Třeba Mělník není na kolo zrovna nejvhodnější," doplnila Adriana Rohde Kabele.

Čtěte také: V Anglii pracovala tři roky. Její odchod z EU bývalá novinářka podporuje