Výsledky v těchto dvou středočeských obcích by mohly napovědět, kdo bude vítězem v celé zemi.

Tamní voliči totiž ve všech třech doposud uskutečněných kolech přímého prezidentského klání hlasovali naprosto „průměrně“.

Venkov blízko Prahy

Tedy zisk pro Miloše Zemana a Karla Schwarzenberga (v obou kolech roku 2013) i Miloše Zemana a Jiřího Drahoše (v prvním kole 2018) se v těchto městech nelišil od celorepublikových výsledků o více než procentní bod nahoru či dolů.

Tím jsou Hořovice i Slaný mezi více než šesti tisíci tuzemskými obcemi unikání.

Toto vodítko je samozřejmě nutné brát se značnou mírou nadsázky. Nicméně lze u něj najít reálný základ.

„Je možné, že průměr se nejvíce odráží právě v těchto středočeských obcích, protože jsou blízko Prahy a zároveň je to venkov,“ říká politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity.

Kdo uloví váhající

Tábory podporovatelů Miloše Zemana i Jiřího Drahoše jsou podle posledních zveřejněných průzkumů víceméně vyrovnané. Oba kandidáti nyní hrají o to, na čí stranu se přikloní zhruba desetina nerozhodnutých.

„Rozhodující budou oblasti, kde byla nejmenší účast, což jsou severní Čechy a severní Morava, kde má voličskou základnu Miloš Zeman. Pokud se mu podaří tyto voliče zmobilizovat, může to rozhodnout volby,“ tvrdí sociolog Jan Červenka z Akademie věd.

Před pěti lety se to Zemanovi povedlo. Právě v těchto oblastech získal nejvíc „dodatečných“ hlasů mezi prvním a druhým kolem.

V celé republice pozdější prezident posílil o 1,5 milionu hlasů, jeho konkurent jen o milion. Řečeno suchými statistickými čísly: u Zemana se jednalo o nárůst o 30 procentních bodů, u Schwarzenberga jen o 21,5 procentního bodu.

Velmi podobné nárůsty přitom hlásily volební komise i ze zmíněných „průměrných“ Hořovic a Slaného.