Zaměřují se na bádání, jak nejnovější technologie a pochopení fungování organismu na buněčné úrovni využít ke zdokonalení medicíny. Ve prospěch pacientů.

Projekty proti nádorům

V oblasti výzkumu spojeného s nádorovým bujením se již rýsují velmi nadějné výsledky, připomněl ředitel centra Biocev Pavel Martásek, který je současně předsedou Rady pro konkurenceschopnost Středočeského kraje (a také třeba členem představenstva Středočeského inovačního centra). „V této oblasti aktuálně probíhají dva velké projekty. Prvním z nich je nová protirakovinná látka MitoTam z laboratoří profesora Jiřího Neužila. Dalším výzkumem jsou takzvaná migrastatika, kterými se zabývá laboratoř docenta Jana Brábka,“ upozornil Martásek na výzkumy, jež mají naději zapsat se nejenom do vědeckých publikací. Zatím to vypadá, že by mohly dokázat i „přepisovat“ lidské osudy.

Ilustrační foto
Pětina Čechů nedodržuje pitný režim. Riskují dokonce rakovinu

Migrastatika vědci pojmenovali skutečně podle cestování – migrace. Na rozdíl od dosavadní léčby pomocí cytostatik, jež omezuje růst a dělení nádorových buněk a často zasáhne i zdravé buňky, nové léčebné postupy zkoumané Brábkovým týmem mají působit jinak: bránit agresivním buňkám v „cestování“ po organismu. Řeč ovšem není o možném nahrazení cytostatik zastavujících nádorové bujení migrastatiky k omezení vzniku metastáz. Nové naděje pro pacienty by měly spočívat v jejich ideální kombinaci. A výhled na zlepšení je vysoký: právě vznik metastáz představuje z 90 procent příčinu úmrtí pacientů s pevnými nádory.

Nový lék se už testuje

Pokud jde o MitoTam, preparát zacílený na činnost mitochondrií (organel laicky přirovnávaných k činnosti „elektráren“ nezbytných pro fungování jak buněk zdravých, tak i nádorových), prvotní poznatky z experimentální léčby naznačují účinnost proti rakovině prsu i dalším nádorovým onemocněním. „Potenciální lék je nyní testován ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze – a v brzké době lze očekávat výsledky první fáze klinických testů,“ potvrdil ředitel Martásek, že tady už rozhodně není řeč jen o práci ve výzkumných laboratořích. Přímo v nemocniční praxi již rok ověřuje účinnost tým onkologa Luboše Petruželky.

Simulační snímek maximální fáze zatmění Měsíce 16. července 2019.
Působivé zatmění: i když se Měsíc „zamračí“, bude se usmívat

Zkoumají i vzácné nemoci

Výzkumné týmy pracující ve Vestci u Prahy se však nezaměřují pouze na boj s nádorovými onemocněními. Z dalších oblastí výzkumu vyzdvihl ředitel Martásek například kardiovaskulární choroby, metabolická i neurodegenerativní onemocnění nebo takzvané vzácné choroby (rare diseases), jimiž se rozumí život ohrožující nebo závažná chronická onemocnění zhoršující kvalitu života postižených, postihující jen malé procento populace. „Jejich prevalence je menší než pět osob z deseti tisíc,“ upřesnil Martásek.

Požár kamionu zastavil provoz na dálnici D1 kousek před Prahou.
Cestu do Prahy po D1 zablokoval požár tahače

Výzkumné centrum Biocev ve Vestci
- Biocev ve Vestci je společným projektem dvou fakult Univerzity Karlovy a šesti ústavů Akademie věd ČR, jejichž společným cílem je detailní poznání organismů na molekulární úrovni umožňující vývoj nových léčebných postupů
- Výzkumné centrum je koncipováno jako pracoviště základního výzkumu, avšak aktivně propojené s výukou a vzděláváním studentů doktorského i magisterského studia a s důrazem na spolupráci s biotechnologickými společnostmi formou smluvního výzkumu (těm nabízí odborníky i špičkové přístrojové vybavení)
- Na pěti výzkumných programech se podílejí vědci z oboru molekulární a buněčné biologie, fenogenomiky (obor využívající zkoumání genů), strukturní biologie, tkáňového inženýrství a biomedicíny; centrum propojuje činnost výzkumníků z různých vědeckých disciplín: z oblasti technických a přírodních věd jako jsou virologie, genetika nebo chemie
- Výzkumné týmy již publikovaly přes 700 vědeckých výstupů včetně článků v prestižních zahraničních časopisech (například Cell, Molecular Cell, Nature Communication a Gastroenterology); získaly už 22 patentů – a to i mezinárodní
- Plnění výzkumných úkolů nyní zajišťuje přes 450 vědeckých a technických pracovníků, z nichž téměř třetina pochází ze zahraničí; jako zájemci o práci se sami aktivně hlásí čeští i zahraniční vědci a studenti

Zdroj: ředitel centra Biocev Pavel Martásek

Jižní spojka v Praze je klíčovou dopravní tepnou nejen pro obyvatele hlavního města.
Komplikace na Jižní spojce: průjezd se nejprve zadrhne, pak i zastaví