Nárůst výše evidovaných škod má vedle nárůstu počtu nehod i další vysvětlení: jak se omlazuje vozový park (v sousedství metropole je to přitom patrné i bez zkoumání statistik, protože hodně napoví už pohled na silnice) bourají auta stále novější a dražší. S tím může souviset i to, že se počty obětí a vážných zranění přinejmenším nehorší: tahle auta jsou na odolnost proti nárazu zkonstruovaná a testovaná – a když už k havárii dojde, jejich bezpečnostní prvky dokážou posádku ochránit líp, než bývalo běžné v minulosti.

Vlastně i samotný počet nahlášených bouraček může souviset s tím, že se na silnicích objevuje víc nových aut: nárůst počtu případů, kdy účastníci nehody přivolají policisty, ještě nemusí znamenat, že by se víc bouralo. Často je příjezd dopraváků vyžádán i v případech, kdy se nikomu nic nestalo, a účastníci, pokud se dohodnou na zavinění, by mohli jen sepsat záznam o nehodě do takzvaného euroformuláře. Na policejním protokolu však trvají podmínky pojišťoven nebo pravidla platná ve firmách, jimž auta patří. Stejné tendence zaznamenávají i policisté v hlavním městě.

To, že nahlášených nehod přibylo, potvrzují jak policisté působící západně od metropole, tak ti z východu. V působnosti územního odboru středočeské policie pro Prahu-venkov: Západ vzrostl celkový počet dopravních nehod ze 714 na 774, uvedla policistka Jana Dětská. Za Prahu-venkov: Východ hlásí její kolegyně Eva Hašlová meziroční nárůst o 63 událostí: celkový počet nehod se vyšplhal na 823. Obě se shodují, že k nejčastějším příčinám havárií se řadí nesprávný způsob jízdy, nepřiměřená rychlost a nedání přednosti v jízdě. 

Zatímco v západním regionu zemřelo při nehodách šest lidí, což je stejně jako předloni, na východě se počet obětí snížil na dvě. Hašlová pokles přičítá chování účastníků silničního provozu, vlivu osvěty i preventivnímu působení – a také častějšímu dohledu policistů na bezpečnost silničního provozu. Doplnila i další bilanci východního regionu: „Celkem 11 osob utrpělo těžké zranění a 239 lidí zranění lehké. Alkohol u viníků zjistili policisté v 50 případech.“ Dětská poznamenala, že počet nehod způsobených pod vlivem alkoholu poklesl.

Údaje Evy Hašlové vyvracejí nelichotivou pověst dálnic jako komunikací, kde číhá největší nebezpečí. „Nejčastěji dochází k dopravním nehodám na místních komunikacích (217), poté na silnicích II. třídy (216) a na silnicích III. třídy (205). Na dálnicích evidují policisté za loňský rok 73 nehod,“ konstatovala. Slova Dětské tyto údaje jen potvrzují: „Policisté územního odboru Praha-venkov: Západ se budou v letošním roce zaměřovat na způsob jízdy řidičů motorových vozidel nejen na dálnici, ale i na silnicích první až třetí třídy, kde počet dopravních nehod v roce 2017 vzrostl.“ Pravdou však je, že pokud se malér stane na dálnici, zvlášť v době dopravních špiček při ranním příjezdu do metropole či naopak během odpoledního odjezdu, vzhledem k intenzitě dopravy důsledky v podobě zdržení v kolonách pocítí větší počet motoristů; často nastává dopravní kolaps v celém regionu. Lidé tak snadno vnímají následky dálničních nehod jako citelnější.