Jejich ohniskem se letos ve středních Čechách stane v době od 18. do 26. července skanzen v Kouřimi na Kolínsku, připomněl Oldřich Janota z agentury Foibos, jež stála u zrodu Dnů lidové architektury, spolupořádá je – a zcela nově vydala i knížku dvanáctičlenného kolektivu autorů Lidové stavby Středočeského kraje.

Janota současně upozorňuje, že už v uplynulých třech letech se akce konala vždy se soustředěním hlavní pozornosti na jednu lokalitu a její okolí. Byly jimi skanzeny Vysoký Chlumec v příbramském okrese i Přerov nad Labem na Nymbursku – a také Lhotka na Mělnicku se zachovanými skalními obydlími – což jsou všechno místa fungující jako pracoviště krajských muzeí.

Kde sehnat sto milionů?

Letos se hlavní pozornost soustředí na Kouřim, potvrdil Vladimír Rišlink, ředitel Regionálního muzea v Kolíně, jehož je kouřimské muzeum v přírodě pobočkou. Připomněl současně, že tamější skanzen je ojedinělý svým nadregionálním zaměřením: zahrnuje stavby nejen ze středních Čech (včetně poměrně vzdálených regionů Voticka či Rakovnicka), ale i východních a severních Čech. To podle slov radního Středočeského kraje pro oblast kultury a památkové péče Karla Horčičky (ČSSD) souvisí s někdejšími plány ze 70. let minulého století na vybudování centrálního skanzenu pro širší oblast.

Postupně přišlo několikero zvratů i změn koncepce, jíž je dnes představení venkova jeho života v období zhruba od 17. do počátku 20. století. Zbývá doplnit řadu již připravených objektů. „Gigantický úkol, který přesahuje finanční možnosti kraje,“ poznamenal k tomu radní Horčička, jenž hovoří o „úkolu na desetiletí“. Přibližný odhad počítá s částkou převyšující sto milionů korun.

Vedoucí odboru kultury a památkové péče krajského úřadu Kateřina Pešatová připomněla očekávání, že cestu k penězům by mohlo otevřít zařazení do Národního investičního plánu. Rovněž Horčička v té souvislosti zmínil kouřimskou návštěvu premiéra Andreje Babiše (ANO). „Pokud se podaří zapojit státní rozpočet, výstavba by byla rychlá,“ poznamenal.

Za nejcennější se považují dřevěné prvky gotického kostela z dolních Kralovic, který musel ustoupit budování přehrady na Želivce. I některé další objekty čekají v rozebraném stavu už čtyři desetiletí…

Počin hodný ocenění

Jiné je to s dalšími krajskými skanzeny. Národopisné muzeum v Přerově nad Labem, jež navazuje na počin tehdejšího majitele panství Ludvíka Salvátora Toskánského z roku 1900, funguje jako záchranný skanzen pro oblast středního Polabí.

A celek vesnických staveb středního Povltaví ve Vysokém Chlumci, kde podle Horčičkových slov během 25 let vyrostly stavby na zelené louce tak, jako by ve společné vsi stály odjakživa, nyní spěje k završení celkového záměru: letos má být dokončena dostavba posledních dvou objektů, přenesených z Mokřan a Říkova.

Se zdejším děním a dosaženými pokroky je neodmyslitelně spjato působení ředitele skanzenu Lubomíra Procházky; etnografa, specialisty na lidové stavby a pedagoga. Hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) ho za mimořádný přínos v péči o kulturní dědictví venkova nominovala na Cenu Jože Plečnika 2020.

„Je to velké vyznamenání,“ reagoval Procházka, jenž hovoří i o ocenění práce kolegů a týmu Hornického muzea v Příbrami, jehož je Vysoký Chlumec součástí. Potěšilo ho současně, že se mezi nominované dostal jako člověk zastupující etnologii a etnografii. „Dosud toto ocenění dostávali architekti a urbanisti,“ poznamenal.

Větší investice do skanzenů z posledních let
- Přerov nad Labem: zhruba tři miliony korun do obnovy expozičních objektů a významného zlepšení návštěvnického zázemí
- Kouřim: za dva miliony korun znovu vztyčena již dříve rozebraná kaplička z Tismic

Zdroj: Jaroslava Pokorná Jermanová, hejtmanka Středočeského kraje