Zatímco takzvaná jižní varianta VRT kolem Říčan a Benešova narazila na vodní nádrž Švihov, v aktuálně prosazované severní variantě nádrž Vrchlice zřejmě nevadí. Správce vodárenského povodí i nádrže Vrchlice, Povodí Labe, dokonce zatím nebyl o záměru informován. A to i přesto, že trať má vést pouhé tři kilometry od vodárenské nádrže.

„Oficiálně Povodí Labe, státní podnik, dosud neobdržel žádné podklady ani žádost o vyjádření k připravovanému záměru. O připravované stavbě jsme se poprvé dozvěděli na základě dotazu občanské iniciativy koncem ledna 2021. Více podrobností nám bylo poskytnuto prostřednictvím ústních sdělení při námi aktuálně zajišťované přípravě pilotního projektu Ministerstva zemědělství ke snížení pesticidů na orné půdě v povodí vodárenské nádrže Vrchlice,“ uvedla mluvčí Povodí Labe Hana Bendová.

Správa železnic, která má výstavbu zajišťovat, argumentuje, že k oslovení Povodí Labe nebyl důvod. „Navržená trasa vysokorychlostní tratě nezasahuje do žádného ochranného pásma vodního zdroje. Trasa je navržena ve vzdálenosti několika kilometrů od vodního díla a nijak ho neovlivňuje, proto se Povodí Labe z pohledu správce vodního díla k návrhu nijak nevyjadřovalo,“ odpověděla mluvčí Správy železnic Nela Friebová na dotaz, jakým způsobem o záměru výstavby VRT se státním podnikem komunikovali.

Daleko větším problémem, než znamená vzdálenost trati od vodárenské nádrže, je pravděpodobně její významný zásah do celého povodí. „Samotná vzdálenost od vodárenské nádrže ještě nemusí být v tomto případě mírou rizika. Zřejmě závažnější fenomén z hlediska možného ohrožení vodárenského zdroje Vrchlice může představovat skutečnost, že uvažovaná trasa vysokorychlostní železnice je dle portálu Správy železnic vedena napříč relativně malým vodárenským povodím, délka trasy je zhruba dvanáct kilometrů,“ doplnila Hana Bendová.

K výtkám se připojují také VRTáci, spolek z Kutnohorska, který chce výstavbě VRT zabránit. „Vadí nám, že ani Povodí Labe neví o budoucí realizaci stavby. Nikdo není schopen reflektovat stavbu v rámci povodí a z toho vyplývající důsledky. Například to, že nikdo negarantuje, že dotčená stavba a její výstavba neovlivní vodní poměry okolo Vrchlice, “ uvedl František Pospíšil, který patří mezi zakladatele spolku.

Na to ostatně poukázala i mluvčí Povodí Labe. „Vodárenská nádrž Vrchlice aktuálně představuje nenahraditelný zdroj pitné vody, není za něj žádná alternativa. Zásobuje pitnou vodou především Kutnou Horu, Čáslav a desítky dalších obcí v okolí. V důsledku významného poklesu hladiny spodní vody je stále obtížnější zásobování obyvatel z lokálních zdrojů – studní, a tak se na vodárenskou soustavu připojují další obce. V řadě plánovacích variant se s touto vodárenskou nádrží počítá také jako se zdrojem pitné vody pro město Kolín,“ připomněla Bendová.

Nela Friebová ze Správy železnic zdůraznila, že trasa VRT je v severní variantě navržena tak, aby k ohrožení zdroje pitné vody nedošlo. A to nejen v souvislosti s nádrží Vrchlice, ale i dotčenými vodními toky.

„Všechna křížení s vodními toky jsou navrhována tak, aby nebyla omezujícím prvkem pro vodní tok. Jsou navrženy mosty o dostatečné šířce. V řadě případů jsou záměrně delší, aby most překlenul nejen vodní tok, ale i přilehlou louku, která se při povodni může volně zalít vodou. Tím je přirozeně zajištěn také průchod migrující zvěře. Vše bude při podrobnějším návrhu v dalších fázích přípravy předmětem diskuse se správci vodních toků,“ popsala Friebová s tím, že o návrhu bude Správa železnic při projektování diskutovat i s obcemi.

Jenže právě komunikace by mohla být slabou stránkou Správy železnic. „Spousta občanů v dotčených katastrech, kteří vodu z Vrchlice pijí, má sporadické informace ohledně stavby. Je smutné, že o takovéto mega stavbě se nekomunikuje s veřejností, včetně pozitiv a negativ. Nemyslím si, že je vhodné VRT realizovat v hustě obydlené krajině Středočeského kraje,“ uzavřel Pospíšil.

Na celkové mapované území vysokorychlostní tratě se můžete podívat ZDE.