Středočeši stonali mnohem víc, než lidé pracující v Praze

Vládní politici si pochvalují, že změna, označovaná jako „konec trestání lidí za to, že onemocněli“, jak uvedla Andrea Vašáková z ministerstva práce a sociálních věcí, (či nucení k tomu, aby kvůli uzdravení plýtvali dovolenou či chodili do práce navzdory chorobě), je přínosná zvláště pro zaměstnance s nižšími příjmy. Zdůrazňují přitom, že zaměstnavatelům stát vyšší výdaje kompenzuje snížením podílu nemocenského pojištění hrazeného zaměstnavatelem.

Z podnikatelské sféry však zaznívají námitky, že to nestačí, takže tím, kdo změnu zaplatí, jsou vlastně zaměstnavatelé – a ty navíc postihnou komplikace spojené s tím, že novinka jejich pracovníky svádí k tomu, aby se hodili marod častěji. Zvlášť když na zavedení elektronických neschopenek, jež by to mohly pomoci ohlídat, se stále čeká. Servítky si nebere třeba předseda výboru Podnikatelských odborů Radomil Bábek.

„Považuji za absurdní a neobhajitelné, aby stát vybíral peníze na nemocenskou zaměstnanců – a podnikatelé ji pak platili ze svého,“ uvedl s odkazem na fakt, že ze státního systému nemocenského pojištění se dávky proplácejí až od 15. dne neschopnosti; prvních čtrnáct dnů poskytuje náhrady výdělku v nemoci zaměstnavatel. „To už není "opatření"; to je drzost a vydírání,“ prohlásil.

Sklad baterií připravených k recyklaci zničily plameny

Na sledování skutečných trendů poté, co se karenční doba stala minulostí, je zatím brzy; navíc v hlavní sezoně dovolených se hned nemusí projevit to, co se pak může ukazovat jako obecný trend. Jisté je, že údaje o nemocenských budou sledovány s velkou pozorností, porovnávány s dřívějškem – a případný vývoj nejspíš budou provázet různé výklady: odlišné podle úhlu pohledu jak z hlediska role na trhu práce, tak i politického přesvědčení.

Dočasná pracovní neschopnost pro nemoc a úraz se v prvním čtvrtletí, za které čerstvě zveřejnil data Český statistický úřad, ve středních Čechách poněkud lišila od republikového průměru. Počet nově hlášených případů přepočtených na sto zaměstnanců dosahoval za období od ledna do března hodnoty 42,10. Průměr za Českou republiku byl 39,08, a to hlavně vlivem nižší nemocnosti v hlavním městě – Praha dosáhla pouze 31,91, což je v celostátním porovnání nejnižší hodnota (naopak na opačném pólu stojí Liberecký kraj: 48,09 maroda).

V případě pracovní neschopnosti pro nemoc jsou odchylky ještě výraznější. Zatímco ve středních Čechách dosáhla v prvním kvartálu hodnoty 37,86 na sto pojištěnců, celostátně to bylo 34,87 – a metropole hlásí jen 29,16. Neschopnosti z důvodu úrazů přinášejí porovnání vyrovnanější. Pokud jde o pracovní úrazy, dosáhli Středočeši 0,96; celorepublikově je to 0,98, avšak v Praze jen 0,57. Ostatní úrazy zaznamenaly v kraji 2,28 pacienta – přičemž ČR má 3,23 a Praha 2,18.

Je nicméně třeba vzít v úvahu, že střední Čechy a Praha jsou v tomto ohledu dosti odlišné statistické soubory. Zatímco v kraji bylo ve sledovaném období evidováno v průměru 449 357 pojištěnců, v hlavním městě šlo bezmála o trojnásobek: 1 267 482. A v celé republice jich bylo 4 732 737.

Záchranné složky se chystají na boj se smrtící epidemií

Dočasná pracovní neschopnost v prvním čtvrtletí

Dálnice, sucho a zemědělství. O tom přijedou debatovat členové vlády

Lidé na neschopence v prvním čtvrtletí

Zdroj: Český statistický úřad; údaje za leden – březen 2019

Léto v plném proudu. Frčí zmrzlina z rýže či oleje