Ve středních Čechách byly letos za první tři měsíce vydány bezmála čtyři tisíce stavebních povolení. Je to pětina všech stavebních povolení z celé republiky. V Praze jich bylo pětkrát méně. Přesto nejsou rozdíly takové, jak by se toto srovnání zdálo naznačovat. Mimo jiné už proto, že v metropoli se stavební povolení týkají nákladnějších objektů: průměr orientační hodnoty staveb na jedno povolení vychází v hlavním městě na 13,6 milionu korun, zatímco ve středních Čechách je to 2,8 milionu. Celorepublikový průměr dosahuje 5,2 milionu – přičemž tuto hodnotu nejvíc tlačí vzhůru nadregionální dopravní stavby, pak právě Praha (a dále kraje Liberecký, Královéhradecký a Jihomoravský).

V Praze stovky, v okolí tisíce

V hlavním městě se stavební činnost více rozjíždí v meziročním srovnání. Zatímco počet stavebních povolení vydaných v Praze se proti loňsku zvýšil o 12,7 procenta, Středočeský kraj zaznamenal pokles: minus pět procent. A konkrétní čísla? Ve středních Čechách bylo nově povoleno celkem 3863 staveb; v Praze to dělá 718.

Kolony na Jižní spojce v Praze pohledem z policejního vrtulníku.
Z Jižní spojky je parkoviště. Nejezděte do Prahy, doporučuje řidičům policie

Středočeský kraj se celorepublikově vymyká počtem nových inženýrských staveb. Povoleno jich bylo 1930, z toho 197 dopravních. Praha jich má 160 (přičemž dopravních je zhruba třetina: 54). Střední Čechy vévodí celostátnímu srovnání i mezi z laického pohledu sledovanějšími budovami. Těch bylo v kraji povoleno 1933. Z větší části jde o domy určené k bydlení: povoleno bylo 796 novostaveb a 588 rekonstrukcí. Nebytových objektů je nově povoleno 267 – a změna již dokončených staveb pak u 282 dalších. Rovněž v Praze má bydlení převahu: z celkových 558 budov je k němu určeno 368 – proti středočeskému okolí má však metropole obrácený poměr novostaveb (68) a rekonstrukcí (300). Také u nebytových staveb jsou v Praze novostavby v menšině: povoleno jich bylo 16 (v rámci mezikrajského srovnání nejméně), zatímco souhlas s úpravami již existujících budov se týká 174.

V okrese stovka staveb i půl tisíce

Jednotlivé středočeské okresy ale zažijí stavební ruch v odlišné míře – a to bez přihlédnutí k jejich velikosti a zalidněnosti. V údajích statistiků to naznačuje takzvaný index 2021/2020, tedy letošní skutečnost vyčíslená v procentech roku předchozího (stovka by tedy znamenala nezměněný stav). Zde s hodnotou 192, odpovídající bezmála dvojnásobku, jednoznačně krajskému rovnání vévodí Rakovnicko – byť celkový počet nově povolených staveb je v tomto nejmenším okrese kraje nejnižší: 119.

Nárůst o čtvrtinu hlásí Nymbursko s indexem 125, o pětinu Kutnohorsko (121) – a pak už navýšení, o necelou desetinu, zaznamenává jen Praha-západ (109). Jen nepatrný pokles vykazuje Mladoboleslavsko (99), následované Kolínskem a Kladenskem (po 96). Nejnižší indexy signalizující viditelný pokles stavební činnosti mají okresy Mělník (70) a Beroun (74); Příbramsko (85) s Benešovskem (86) už jsou na tom podobně. Praha-východ, kde se v masivním měřítku stavělo už v minulých letech, dosahuje indexu 94. V počtu vydaných stavebních povolení (449) zaujímá v rámci kraje třetí příčku, když je na tom vcelku srovnatelně s Příbramskem (446). O dost předběhli sousedé z Prahy-západ (493), avšak na pomyslné prvenství to nestačilo: to bere s rovnou pětistovkou Benešovsko.

Pravá identita muže (vlevo) a falešná identita muže.
Všechny stopy vedou do Říma: policie hledá seznamkového podvodníka

Indexům v hlavním městě jasně vévodí Praha 15 s hodnotou 425 – jde zde však pouze o 34 stavebních povolení. Praha 2 s indexem 246 má 59 nových povolení. Takzvaně na chvostu jsou naopak Praha 17 s indexem 38 (a osmi povoleními) či Praha 14 s indexem 50 znamenajícím pokles na polovinu (zde jde o 10 povolení). Vyššími počty vydaných povolení zaujmou Praha 8 (100) a Praha 6 (86).

Nová stavební povolení na budovy s byty

Střední Čechy.Střední Čechy.Zdroj: Deník

Praha.Praha.Zdroj: Deník