Část nájemného uhradila v penězích – především ale měla zajišťovat likvidaci zdevastovaných a dále nevyužitelných objektů po sovětské armádě. Právě to se stalo předmětem sporů. Demolice začaly, ale pak se zastavily – a nakonec vše již v minulém volebním období vedlo k tomu, že hejtmanství nájemní smlouvu vypovědělo. S tím, že firma nebourá.

Ta se však ohrazovala, že podle svého výkladu smlouvy měla na dokončení prací ještě čas – a vyvinul se z toho propletenec handrkování a žalob podaných k soudu. Což je situace nemile představitelům kraje komplikující jednání o jiném využití území díky spolupráci s novými partnery.

Je? Byla! Ke strategickým jednáním se kraji uvolňují ruce. Bezděk zastupitelům oznámil zcela čerstvou (a pro mnohé i velmi překvapivou novinu): společnost Mladá RP podepsala dohodu o narovnání. Ta hovoří o ukončení všech soudních sporů, což znamená „odblokování“ daného území.

Bezděk ovšem upozornil, že tohle je zatím první krok – a ještě je třeba počítat s jednáními, jež rozhodně nebudou jednoduchá. Přichází čas dohadování o vyrovnání. Zatímco vrácení „neodbydlené“ části nájemného by nemělo být nijak komplikované, jiné to bude kolem vyčíslení náhrady za provedené demoliční práce. V řeči právníků se v této souvislosti hovoří o bezdůvodném obohacení kraje – přičemž způsob stanovení jeho výše se teprve bude řešit.

Otazníky mohou vyvstat také kolem budoucího osudu suti (či snad kolem její části považované za dále využitelný recyklát?), byť dodatek číslo 3 k původní smlouvě se zdá hovořit jasně: suť byla za cenu 1 Kč prodána společnosti Mladá RP. Může se ovšem objevit třeba otázka definice: co vlastně je suť? Bezděk má nicméně jasno: chce trvat na odvezení trosek a jejich zlikvidování. „Nebude to jednoduché jednání,“ upozornil radní k budoucímu vypořádání někdejších smluvních stran.

Tak jako tak však kolegové v zastupitelstvu přijali jeho novinu jako nečekaně příznivou zprávu. „Skoro mě to zarazilo,“ reagoval z opozičních lavic Martin Kupka (ODS). „Bál jsem se, že se to bude táhnout po další léta,“ poznamenal k pokroku, který v případě, že dohodu o narovnání podepíšou i představitelé kraje, uvolní hejtmanství ruce k jednání s budoucími investory.

Zastupitelé hlasovali o ničem. Byli proInformace o vývoji kolem někdejšího vojenského výcvikového prostoru u Milovic měla na pondělním jednání zastupitelů pozoruhodnou tečku. Náměstek hejtmanky Gabriel Kovács (ANO) v roli řídícího jednání omylem nechal hlasovat „o návrhu usnesení“ – a hlasování také řádně proběhlo. Plynule a v pořádku.

Vzápětí však vyšlo najevo, že je jedná pouze o informativní bod bez usnesení. Přesto volení zástupci občanů napříč politickými stranami zvedali ruce, aniž by věděli, o čem hlasují – či přesněji: aniž by věděli, že hlasují o ničem. Výsledek? Pro bylo 41 hlasů, proti nikdo a pětice zastupitelů se zdržela hlasování.

Následně Kovács prohlásil hlasování za zmatečné; spočtené hlasy tedy neplatí. Svou roli zřejmě sehrála únava; jednání bylo totiž zahájeno už o devět hodin dříve. A hlasující zřejmě neměli pochybnosti: předpokládali, že prostě mají formálně potvrdit, že prezentované informace berou na vědomí.