Kliknutím zvětšíte„Budeme se těšit na setkání s návštěvníky od pátku do neděle od 10.00 do 17.00 hodin, a to nově až do konce října“, zve kastelán Zdeněk Šimerka. S tím, že právě v podzimních měsících krajinou prochází hodně pěších výletníků, ale také projíždí spousta cyklistů. Příchozí si mohou prohlédnout novou expozici – a obdivovat mohou také postup prací na věži, jež byly zahájeny už v roce 2016. Zpřístupněna je rovněž rozhledna na vrcholu, jež poskytne dobrý přehled o rovinatém okolí.
Nová expozice představuje významnou místní osobnost – přírodního léčitele Jana Mikoláška (1779 – 1973). Doplňuje ji i nový film Šarlatán od režisérky Agnieszky Holland v hlavní roli s Ivanem Trojanem, který na pozadí dobových událostí mapuje právě osudy Mikoláška: muže pomáhajícího svými radami a bylinkami i v situacích, kdy si lékaři nevěděli rady. Po desetiletí se na něj obraceli jak obyčejní lidé, tak tehdejší celebrity; nejen prvorepublikové osobnosti, ale dokonce druhý komunistický prezident Antonín Zápotocký. Pro rady si prý chodili i samotní doktoři. S příznivým čtenářským ohlasem se setkaly také loni vydané bylinkářovy vzpomínky; knížka nazvaná Paměti přírodního léčitele.
Populární místo výletů už po generace
Oblibu Jenštejna jako výletního místa už v předminulém století dokládá například Průvodce po království Českém; průkopnická kniha, kterou nakladatel František Řivnáč vydal v roce 1882. O Jenštejně píše hned na dvou místech, což je dáno strukturou knihy (nabízí výlety podle dostupnosti z velkých měst z a železničních zastávek na jednotlivých tratích) i tím, jak vznikala: díky příspěvkům, které redakce získala od celé armády místních osobností ze všech koutů země. I tak je však mimořádné, že témuž místu byla věnována dvě rozdílná pojednání; obyčejně býval čtenář, vlastimilovný a dosti zámožný na to, aby se mohl věnovat cestování, odkázán na příslušnou stranu na jiném místě knihy. Zajímavé pro dnešního čtenáře mohou být nejen tehdy publikované informace, ale i dobový pravopis (a způsob vyjadřování vůbec):
* Strana 148 – Praha s okolím:
- V pravo od silnice z Prahy asi 6 km. od Brandejsa, blíže Vinoře viděti jest zříceninu Jenštein, kulatou věž, vystavěnou na pískovcovém balvanu a pocházející ze XIV. století.
- Nejstarší známý majitel jest Pavel z Jenšteina, nejvyšší písař zemský, který nejspíše hrad ten vystavěl. Starožitný hrad vzal za své v třicetileté válce, když Baner z Brandejského zámku proti císařským operoval.
- Ještě na konci předešlého století stály zdi hradební až do výšky prvého patra, dnes stojí již jen pevná hlásní věž. V přízemí bydlí chudina. Žebříkem dostaneme se do prvého a pobořenými schody do druhého patra, kdy se spatřují zbytky gotiky.
* Strana 426 – Dráha severozápadní (Praha – Jihlava)
- Výlet na Jenštein. Ze stanice Chvala-Počernice, jestliže nepoužijeme pošty Brandýské z Prahy do Vinoře, dorazíme za 1 1/4 hod. na zříceniny Jenšteina.
- Na skále pískovcové v pusté rovině zdvíhá se dosti vysoká věž se starými pobořenými zdmi, k nimž několik chatrčí přistavěno jest.
- Z majetníků hradu jmenujeme arcibiskupa Pražského Jana, syna Pavla z Jenšteina, známého ze sporu, jejž vedl s králem Václavem; pak šlechtice Ehrenfrieda z Berbisdorfu, jenž účastnil se r. 1619 [správně mělo být uvedeno 1618] při vyhazování místodržících z oken, a jemuž majetek skonfiskován a Jesuitům odevzdán. R. 1639 byl Jenštein od Švédů pod Banerem vypálen a nebyl znova vystavěn.
Podrobné informace o minulosti – včetně toho, že stavitelem hradu byl pravděpodobně dvorský sudí Jenec z Janovic (uváděný jako majitel hradu v první písemné zmínce z roku 1341) – lze najít na webové adrese jenstejn.muzeumbrandys.cz/cz/historie-hradu-jenstejn. Tam se lze také dočíst například to, proč by bylo správnější uvést, že arcibiskup Jan z Jenštejna byl synem Pavla z Vlašimi. Nebo to, že švédským vojskem byl hrad vypálen roku 1640 – avšak pustnout začal již po smrti posledního majitele, bouřliváckého zemana Jana Dobřichovského z Dobřichova (1544 – 1583). Posléze byl prakticky rozebrán na stavební materiál. Několik rodin vesnické chudiny v prostorách zbytků hradu skutečně bydlelo, a to od konce 18. století až do počátku toho 20. Zpřístupněny veřejnosti jsou zbytky zříceniny od roku 1977.
60
Čtenář reportér
1
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
