„Z Moravy mi přijeli rodiče, kteří trvali na tom, že chtějí stůj co stůj na Hrad. Nenechali si vymluvit, že je vedro, že se tam budeme mačkat se stovkami dalších turistů," vypráví účetní z Prahy 9. Cesta až na Malostranskou probíhala v pořádku. Kámen úrazu nastal při čekání na tramvaj.

„Přijela dvaadvacítka, ze které se vyvalily desítky lidí. S tátou jsme nastoupili a chtěli jsme mamku chytit a pomoci jí do tramvaje. A v té chvíli se zavřely dveře a mamka zůstala stát na ostrůvku sama."

Pět minut plných stresu

I když se Pavlína snažila upozornit řidiče, přes celou tramvaj ji neslyšel. A tak měla jedinou možnost vystoupit hned na nejbližší zastávce na Královském letohrádku. „Bylo to neskutečných pět minut plných stresu. Nevěděla jsem, jestli se mamka za námi vydá, zůstane stát na místě, nebo začne panikařit a udělá něco nečekaného, jak to má ve zvyku. A ještě ke všemu to byl táta, který měl mobil…"

Nakonec to dopadlo nejlépe, jak mohlo. Maminka zůstala na zastávce. „Naštěstí ji v tom horku nenapadlo nic bláznivého. Kdyby tam ale nebyla, okamžitě voláme policii. Člověk totiž nikdy neví…"

I pražští policisté potvrzují, že lidé většinou nechtějí nic ponechat náhodě a radši hned volají.

Vyděšený telefonát

„Nejčastěji takové pátrání začíná vyděšeným telefonátem na tísňovou linku Policie ČR známou 158. Někdy je také kontaktována pěší či motorizovaná hlídka přímo v terénu. Informace o ztracené osobě, jejím popisu, času a místu posledního výskytu a dalších podrobnostech je radiostanicí předána všem hlídkám v terénu," popsal pro Pražský deník postup policejní preventista Ladislav Beránek.

Do pátrání jsou okamžitě zapojení také městští strážníci a v mnoha případech informaci dostanou i zaměstnanci Dopravního podniku hl. m. Prahy. Do pátrání se tak zapojí i řidiči tramvají, autobusů či metra.

Pražští policisté jsou denně takto žádáni o pomoc při pátrání po ztraceném dítěti či dospělém v průměru pětkrát.

Konec pátračky? Za pár desítek minut

„Pokud se však v hlavním městě koná nějaká větší kulturní, společenská či jiná akce, může to být i dvojnásobek až trojnásobek," říká Ladislav Beránek. A dodává, že většina těchto pátracích akcí končí v řádu desítek minut. Často tak lidé najdou ztracenou osobu ještě před příjezdem policejní hlídky na místo a žádost o pomoc telefonicky zruší.

Strážce zákona si na pomoc zavolala na začátku léta i mladá maminka, která byla na procházce se svým devítiletým synem v parku v Praze 2. Krátce před polednem volala na linku 158, že se jí syn ztratil z dohledu. Na místo během krátké chvíle dorazily motorizované i pěší hlídky policistů.

Strážci zákona pátrali po okolí. A stačilo dvacet minut k tomu, aby chlapce našli. Park mu nejspíše nestačil. Za tu krátkou chvíli se stačil dopravit na několik kilometrů vzdálené dětské hřiště.

Hledání bývá rychlé i v nákupních centrech

Specifické jsou podle bezpečnostního odborníka Františka Brabce také chvilkové „ztráty" v nákupních centrech.

„Do pátrací akce se tu ale zapojuje tolik bezpečnostních pracovníků a zaměstnanců center, že se dotyční většinou velmi rychle najdou. Navíc v těchto centrech funguje rozhlas, pracovníci ostrahy mají k dispozici kamery… To vše pak výrazně zrychluje hledání."

V letních měsících jsou to ve velké míře i zahraniční turisté, kteří zaměstnávají pražské policisty.

Leták, který pomůže v nesnázích

„Pátrání po nich může být velmi problematické, pokud se odloučili třeba od své organizované skupiny. Seriózní průvodci však těmto situacím mohou předcházet mnoha způsoby. Tím nejjednodušším asi bývá vizitka či leták hotelu, ve kterém jsou turisté ubytovaní. Je dobré mít leták stále u sebe. A pokud se dotyčný ztratí, stačí požádat první vůz taxislužby, aby je odvezl na místo určení," radí Ladislav Beránek.

František Brabec pak připomíná, že mezi prázdninové ztráty a nálezy neřadí jen ty, kde se Pražané někde zapomenou, ale i ty, kde si „něco" zapomenou. „Nepozornost a zapomnětlivost lidí nezná konce. Setkal jsem se s případy, že jsou lidé schopni zapomenout nejen umělé zuby, naslouchátka, ortézu… Ale je pozoruhodné, že jsou i tací, kteří někde zapomenou kufřík s několika miliony korun či peněženku se statisíci."

Samostatnou kapitolou jsou podle bezpečnostního experta nálezci. „Někteří jsou poctiví. Je ale stále více těch nepoctivých. Ti si buď neuvědomují, nebo si nechtějí uvědomit, že zatajením nálezu se dopouštějí protiprávního jednání." 

Bezpečně v MHD i mimo ni:Podle pražských policistů je nejdůležitější prevence tedy jasné nastavení pravidel chování. Děti mají hrát vždy pasivní roli. Pokud zjistí, že se ztratily, měly by zůstat na místě a čekat, než se pro ně rodiče vrátí.
Rodiče by naopak měli jít po stejné trase, jakou šli s dítětem.
U rizikových skupin (děti a senioři) strážci zákona doporučují zvýšit bezpečí různými prvky pasivní bezpečnosti například reflexní vestou u dětí a u seniorů či osob s poruchami paměti pak pásky na rukou s důležitými informacemi.