Uzavírky v Praze. Infografika.Zdroj: RedakceNové vedení metropole po zkušenostech s předchozí politickou garniturou nechce opakovat zmatky z předchozích let, které provázely tradiční rekonstrukční práce. Bývalá primátorka Adriana Krnáčová (ANO) „remcajícím“ obyvatelům (nejen) kvůli uzavírce na Žižkově vzkázala, že jsou „zpovykaní Pražané“.

Současný radní pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě) se proto usilovně snaží celý systém projetků koordinovat tak, aby na sebe navazovaly, byť to je dle něj „velmi složitý“ úkol. Technická správa komunikací (TSK) plánuje v průběhu roku veškeré opravy spolu s dalšími investory.

Ačkoliv některé zásadnější rekonstrukce mají přesah i do více let, většinou pro zahájení prací významných dopravních tepen volí magistrátní firma právě letní měsíce. Scheinherr navíc tvrdí, že stavební činnost v hlavním městě probíhá po celý rok tak, aby „v ideálním případě jednotlivé akce navazovaly a dopravně se nevylučovaly“.

Mluvčí Barbora Lišková sdělila Pražskému deníku, že TSK navíc není jediným investorem rekonstrukcí. Dopravní omezení či snížení komfortu pro chodce vyžadují práce dopravního podniku, Pražské vodohospodářské společnosti, PRE, Pražské plynárenské a celá řady dalších správců inženýrských sítí. Proto jsou (třeba na Vinohradech) často rozkopané chodníky.

Radní Scheinherr: Epidemie jsme využili

Nespokojení občané se však mohou zcela logicky ptát, proč Praha nebyla rozkopaná v předchozích měsících, kdy vládní restrikce v boji proti koronaviru vylidnily ulice a kdy výrazně ubylo automobilové dopravy. „Epidemie jsme využili a zrealizovali jsme několik velkých staveb, které byly původně směřovány do letních měsíců,“ napsal Pražskému deníku primátorův náměstek Scheinherr. Týká se to například Novovysočanské, Poděbradské či Jungmannovy ulice nebo výměny betonových desek na trámovém mostě Hlávkova soumostí z přelomu dubna a května.

„A některé další stavby začaly dříve, než se původně plánovalo – například Novodvorská a Modřanská. Bohužel více toho zrealizovat nešlo. Přípravné práce jsou časově složité a svoji úlohu sehrály i personální kapacity zhotovitelských firem. Někteří zaměstnanci nejsou občany České republiky a v době epidemie se tady nevyskytovali,“ vysvětlil Scheinherr.

Mnoho stavebních firem si během povinné plošné karantény stěžovalo na odliv pracovníků především z Slovenska, Ukrajiny a Rumunska. Řada z nich zůstala s rodinami ve své zemi, někteří patřili do rizikové skupiny nebo jim chyběli ochranné pomůcky. Je potřeba zmínit, že Ukrajinci a další cizinci nevykonávají v tomto oboru pouze dělnické profese, ale jsou kvalifikovanou pracovní silou.

Bude dostatek pracovní síly ze zahraničí?

Na začátku června se v médiích objevila zpráva, že zaměstnanci ze zahraničí mají problém s návratem do Česka a kvůli pravidlům tamních vlád uvízly doma. „Chceme zkusit udržet lidi na Ukrajině a vynaložíme pro to veškeré úsilí… Na Ukrajině je spousta práce,“ uvedl například v rozhovoru pro list RBK-Ukrajina premiér Denys Šmyhal, jenž se dostal do úřadu po politické krizi teprve v březnu.

Mimořádná situace (tedy celostátní karanténa) v souvislosti s šířením koronaviru je na Ukrajině prodloužena až do pondělí 22. června. Určitá omezení kvůli onemocnění covid-19 vytvářejí i české úřady v čele s ministerstvem zdravotnictví.

Není to tedy problém i pro Prahu? Nehrozí, že hlavní město přivítá případné hosty z tuzemska hlavně zákazy vjezdu a nemohou se rekonstrukce protáhnout až do podzimu? 

„Problémy s realizací staveb nemáme, se všemi našimi dodavateli o jejich aktuální situaci jednáme individuálně, ať už se jde o možný nedostatek zaměstnanců ze zahraničí, nebo o dodávky materiálu. V tuto chvíli nemáme u žádné stavby hlášený žádný posun termínu realizace ani posun termínu dokončení stavby,“ odpověděla Pražskému deníku Lišková z TSK.