Komunální volby jsou za námi, volební účast do zastupitelstev měst, městysů a obcí byla v České republice kolem 47 procent. Je to málo, nebo hodně?

Je to samozřejmě málo. Občanům je vedení obcí a měst blíž než vedení státu nebo kraje, měli by mít zájem na tom pečlivě vybírat, kdo o jejich daních a rozvoji obcí rozhoduje. Někteří mohli být spokojeni se současným vedením obcí, jiní zase nenašli kandidáta, který by si zasloužil jejich důvěru.

Kde pro vás byly volby ve Středočeském kraji nejzajímavější a proč?

Zajímavé byly všude! Při vší kritice našeho politického systému a dlouhé cesty ke standardní demokracii bylo letos vidět, že ve většině měst a obcí začali voliči plně využívat svých občanských práv: diskutovali o programech stran, odhalili hloupá a nicneříkající hesla, dokázali odmítnout populistické návrhy. Komunální politika se začala proměňovat, už i politici z volebních výsledků pochopili, že politiku nelze začít dělat několik týdnů před hlasováním, ale je třeba se voličům věnovat celé volební období. To je nejpozitivnější zpráva letošních voleb.

Co vás na volbách ve středních Čechách nejvíce překvapilo?

Množství podrazů, primitivních zákulisních dohod a sofistikovaných dezinformačních kampaní. Na komunální volby toho bylo letos poněkud hodně. Stačí zmínit velmi zákeřnou dezinformační kampaň v Kutné Hoře, kde se politická konkurence pokusila vítěze voleb dehonestovat falešnými letáky, které navrhovaly jeho jménem přijmout do Kutné Hory stovky uprchlíků. Kampaň byla sice poněkud hloupě připravená, ale někoho ovlivnit mohla.

Která témata komunální kandidáti řešili, ale podle vás se do měst a obcí nehodí, protože nejsou v jejich kompetenci?

Tradičně se v kampani objevují nesmyslné návrhy, o kterých nemohou komunální politici rozhodovat sami. Často se to týká dopravy - například sliby obchvatů, železničních spojení a jiných staveb, o kterých rozhodují nebo spolurozhodují krajské nebo celostátní instituce. Ale i tady se letos počet podobných témat snížil, voliči už se lépe orientují v kompetencích jednotlivých institucí českého politického systému.

Co podle vás ovlivnilo volební účast?

Stálo by jistě za větší sociologický výzkum, proč lidé v tak vysoké míře nevolí a s výsledky by měly využít všechny volební strany k tomu, aby za čtyři roky občany přesvědčili, že stojí za to volit. Kdo za čtyři roky získá alespoň část dnešních nevoličů, volby rozhodne.