Na Středočeský kraj má přicházet teplá fronta, řekl Deníku meteorolog a prognostik Josef Cink z Českého hydrometeorologického ústavu. „Během soboty pronikne přechodně teplejší vzduch. Srážky během nočních hodin začnou přecházet v nižších polohách do smíšené a dešťové podoby,“ odpověděl Josef Cink na dotaz, zda můžeme čekat sněhovou nadílku.
V sobotu by tak mělo spíše pršet – smíšenou podobu srážek, tedy déšť se sněhem, lidé uvidí pouze na hřebenech hor. Od neděle by se potom mělo podle Josefa Cinka přechodně ochlazovat. „Srážky by měly přecházet postupně v nižších polohách do sněhové podoby, ještě po ránu by mohly být v nižších polohách smíšené; během dne by se měly vracet do sněhového skupenství,“ řekl.
A jak bude vypadat počasí na začátku týdne? „V pondělí by v nižších polohách měly být srážky přechodně smíšené, v úterý by měla být snaha přejít v nižších polohách do sněhové až smíšené podoby. A ve středu se rýsuje ochlazení, které by mělo vydržet do zbytku týdne, potom bychom měli vidět návrat do zimní podoby,“ dodal meteorolog.
Nejsnadněji se dají podle meteorologů porovnat jednotlivé zimy počtem dnů se sněhem, ve Středočeském kraji na stanicích v pražské Libuši a v Ondřejově. Den se sněhem znamená, že je na stanici změřená sněhová pokrývka alespoň jeden centimetr. „Na stanici Praha - Libuš v lednu obvykle leží sněhová pokrývka vyšší než 1cm po 14 dní, podle dat za roky 1981-2018. Zatímco v lednu 2018 jsme zaznamenali pouhé 3 dny, leden 2017 měl se sněhem 29 dní. Přitom oba ledny, tedy 2017 a 2018, byly nadprůměrně teplé,“ vysvětlil Jan Doležal z tiskového a informačního oddělení Českého hydrometeorologického ústavu.
Jak podotýká, dá se spatřit velká proměnlivost v míře, kolik sněhu napadlo – a není to přímo závislé na teplotě. „Přibližně stejná situace v těchto letech byla i na stanicích jinde ve středních Čechách, například v Ondřejově nebo Příbrami,“ řekl Jan Doležal.
Za posledních deset let meteorologové zaznamenali nadprůměrně teplé i chladné lednové teploty – během nich více i méně častou sněhovou pokrývku. „Během chladného ledna 2010 ležela sněhová pokrývka na Libuši, v Příbrami i Ondřejově 30 dní. Při srovnatelně chladném lednu 2015 byl sníh na Libuši zaznamenán jen ve 2 dnech, v Ondřejově a Příbrami 13 dnech. Velmi těžko se dá tvrdit, že studené či teplé zimy přinášejí častěji sníh,“ vysvětlil.
Poslední roky jsou zimy často teplé. Je to z pohledu meteorologů obvyklé, nebo se jedná o teplotní anomálie? „Teploty během zimní sezóny jsou během posledních 5 let spíše nadprůměrné. Průměrnou teplotu v jednotlivých měsících porovnáváme s tzv. klimatologickým průměrem z let 1981-2010,“ uvedl Jan Doležal.
Průměrná teplota v prosinci byla za posledních pět let vždy nadprůměrná. „Prosinec 2015 byl ve středních Čechách dokonce 5 °C nad dlouhodobým průměrem, v ostatních letech se odchylka pohybovala kolem 2 °C, letos to bylo 2,6 °C. Od zimy roku 2013/14 do loňského roku jsme zaznamenali jen jeden leden s podprůměrnými teplotami - 2017, v průměru o 4 °C chladnější než bývá obvykle - a jeden takto chladný únor - 2018, -2,5 °C pod obvyklou hodnotou,“ popsal k minulým zimám.
To ale musí logicky přinášet otázku: Jaké jsou příčiny, které se podílejí na teplých zimách? Jan Doležal vysvětlil, že v zimní sezóně se v Česku vyskytují dvě hlavní situace. „Občas k nám „vpadne“ ledový kontinentální vzduch od severu, často ze Sibiře, a způsobí výrazný pokles teplot. Vzduch je ale suchý a tak se obvykle nevyskytuje příliš vydatné sněžení, spíše holomrazy,“ popsal.
Opačnou situací je teplé západní proudění. „To přináší do Česka teplejší a vlhký vzduch z Atlantského oceánu. Taková období jsou sice relativně teplejší, ale častěji se objevují srážky, většinou sněhové a na horách přibývá rychle sníh - viz současné počasí,“ řekl.
Zároveň ale podotýká, že v reálném světě jde často o střídání těchto situací a kombinaci několika dalších možností. „V principu ale nemusí platit, že chladnější zima znamená více sněhu. Je to velmi proměnlivé,“ dodal Jan Doležal z tiskového a informačního oddělení Českého hydrometeorologického ústavu.