„V těsném závěsu za přívalovým deštěm jde mohutná eroze a splachy z polí, sesuvy půdy a bleskové povodně v povodí malých toků. Rybníky i nedávno vyčištěné škarpy, jsou přeplněné bahnem, písek a štěrk leží na vozovkách," popsal následky letních dešťových přívalů Roman Andres z Podblanického ekocentra ve Vlašimi na Benešovsku.

Podle ochranářů je potřeba hlavně zabránit rychlému odtékání vody z pozemků a umožnit její vsakování. Protože pokud odteče, bude později chybět, a také proto, že rychlý odtok způsobuje erozi, což bude škodit jinde.

„Možností, jak vodu v krajině užitečně využít je celá řada. Velkou roli zde hraje vegetační kryt. Problémy způsobují hlavně jednolité a svažité pozemky orané a oseté s kopce dolů, širokořádkové plodiny jako kukuřice, brambory, řepka, dále pak zanedbané drenáže a škarpy, nedostatek humusu v půdě, rovné svažité cesty, lesní monokultury bez podrostu, zpevněné nepropustné plochy betonu a asfaltu," vyjmenoval časté chyby působení člověka v přírodě pracovník ekocentra.

Čím ještě zlepšit situaci?

Doplnil, že situaci lze zlepšit třeba vegetačními protierozními pásy a přirozenými mezemi. Pomohou i hustě oseté plochy travin či smíšených kultur, orba a setí po vrstevnici, pásy keřů či stromů, terasování pozemku, geotextilie, štěrk nebo zatravnitelné rohože místo nepropustného asfaltu a též hustý vegetační kryt. 

„Rybníky, strouhy nebo nádrže musí být udržovány v dobrém stavu a ochráněny před naplaveninami ze sousedních pozemků. V dobách nadbytku i nedostatku vody jsou nepostradatelné, stejně tak jako přirozené mokřady," připomněl Roman Andres a apeloval na obecní úřady, firmy i sdružení, aby se řídily těmto radami a daly tak najevo hospodárné jednání a péči o životní prostředí.

Čtěte také: Bouřka v Praze kácela stromy i zaplavila silnice

Karel Chlumec