Zástavba v oblasti náměstí Republiky je velmi stará, na místě dnešní Kotvy stával již v počátcích českého státu románský kostelík sv. Benedikta. Později tu měli svou komendu němečtí rytíři, které vystřídalo Norbertinum, vzdělávací zařízení strahovských premonstrátů. Na konci 18. století bychom zde našli ústav šlechtičen, zrušený roku 1918.

Stavěli ji Švédové

Na historicky cenném území, které bylo volně přístupným “parkem”, začal moderní obchodní dům růst roku 1970. S podobným projektem se přitom počítalo už od 20. let. Soutěž vyhráli manželé-architekti Věra a Vladimír Machoninovi.

Ačkoli vymysleli úsporné řešení, které se díky soustavě šestiúhelníků z ocelové konstrukce vešlo i do relativně stísněného prostoru, muselo stavbě uvolnit místo hned několik domů z 19. a počátku 20. století. Archeologický průzkum navíc proběhl jen v rychlosti. Ačkoli vrcholilo období normalizace, stavby se ujala švédská stavební společnost SIAB. Jméno dostala budova podle staršího sousedního paláce.

Přímá cesta mezi atrakce

Po slavnostním otevření nové výkladní skříně režimu se mohli čtenáři Rudého práva dočíst, že jde o “konkrétní výraz péče stranických a státních orgánů o rozvoj socialistického obchodu”. Jednalo se o první “obchoďák” otevřený za socialismu, krátce na to ho následovalo centrum Máj. Vedle Pražského hradu a Karlova mostu se stal plnohodnotnou pražskou atrakcí – mířily za ním celé zájezdy tuzemské i zahraniční.

Po celkem pěti nadzemních patrech zákazníky vozilo deset eskalátorů a obsluhovaly je 2000 zaměstnanců. Co na tom, že regály často zely prázdnotou. Původně zde mělo být zboží všeho druhu, postupem času ale převládl textil a oděvní doplňky.

Obchodní dům Kotva se stal nedílnou součástí náměstí Republiky. Manželé Machoninovi prokázali, že jsou mistry svého oboru a jejich dílo má i dnes velkou architektonickou hodnotu.