Od neděle jsou jsou však představitelé některých obcí a měst na rozpacích. Uskuteční se tohle setkání, jestliže je ohlášena účast ministra Petra Gazdíka (STAN), který v neděli ohlásil svoji rezignaci k 30. červnu?

I za těchto okolností by se středeční setkání konat mělo, odpověděl v pondělí na otázku Deníku mluvčí kraje David Šíma. „Aktuálně nepředpokládáme, že by se středeční debata se starosty neměla uskutečnit,“ konstatoval. Nevylučuje však, že místo očekávaného současného současného ministra za ministerstvo dorazí jiný zástupce. Starostové se budou zajímat zejména o možnost získat státní dotace – a to včetně termínu podávání žádostí.

Obce stavějí, ale nestačí to

Problém s nedostatkem míst v základních školách i školkách, palčivý zvláště v okolí Prahy, ale i v některých dalších oblastech kraje, kam přichází do nových domovů větší počet mladých rodin s dětmi, se obce snaží řešit dlouhodobě – a jak se dá. Kapacity zvyšují přístavbami, rekonstrukcemi i novostavbami. Jak samostatně, tak v rámci svazků obcí. Hledají se i další řešení jako třeba dohody o dojíždění dětí do vzdálenějších míst, kde problém s nedostatkem míst není tak palčivý, či třeba budování kontejnerových školek s předpokladem, že půjde o dočasné řešení. Pořád ale místa citelně chybějí. Rodiče tak často sami vyvíjejí velké úsilí, když se pro své dítě snaží najít umístění poblíž bydliště nebo svého zaměstnání.

David Rath u Vrchního soudu v Praze.
Rathova kauza se má po deseti letech dočkat pravomocného konce

Krajský radní pro oblast vzdělávání a sportu Milan Vácha (STAN), který je také starostou obce Psáry na Praze-západ, kde se v roce 2019 podařilo otevřít nový školní komplex pro Psáry a Dolní Jirčany za 420 milionů korun, z čehož 238 milionů uhradila dotace ministerstva školství, v pondělí připomněl, že obtíže nesouvisejí jen s přílivem nových obyvatel. „I v minulosti bylo poměrně časté, že se v průběhu času měnila dostupnost vzdělávacích kapacit na všech úrovních. Demografie takzvaných „Husákových dětí“ byla až dvojnásobná oproti poklesu počtu dětí narozených v druhé polovině devadesátých let,“ konstatoval. Pro Prahu a středočeské okolí hlavního města je nicméně příznačný problém spojený právě především s nárůstem počtu obyvatel.

Příliv obyvatel neprovázely další kroky

„Během posledních dvaceti let se v Praze vystavělo celkem téměř 114 tisíc bytů. K tomu ještě asi polovina bytů v zázemí Prahy ve Středočeském kraji. Bohužel se však nevybudovaly a nebudují odpovídající kapacity škol mateřských, základních – a už vůbec ne středních,“ konstatoval Vácha. „S každým postaveným novým domem a bytem se tedy zvětšuje „vnitřní dluh“ pražské aglomerace,“ upozornil.

Sídlo Dopravního podniku v Praze Vysočanech.
Pražští radní odvolali z dozorčí rady DPP místostarostu Prahy 9 Doležala

Samosprávám se sice někdy daří dojednat s developery budujícími větší komplexy, že rámci projektu budou pamatovat i na občanskou vybavenost – žádají to ostatně i jejich zákazníci – nicméně Vácha připomněl, že města a obce nemají zákonnou možnost vybírat od stavebníků příspěvky na doplnění potřebné infrastruktury. „To se týká pochopitelně i budování čistíren odpadních vod, zdrojů pitné vody, sociální a zdravotnické infrastruktury a podobně,“ nastínil širší souvislosti.

Také kraj podle Váchových slov aktuálně zahajuje jednání s ministerstvy školství i financí o tom, zda by „alespoň trochu“ nepomohl pomoci i v oblasti středního školství. „Do té doby se budeme snažit naši nabídku škol co nejvíce přizpůsobit trendům, které jsou patrné z aktuálních výkazů,“ odkázal na potřebnou změnu oborové struktury i zkvalitnění výuky směrem k předávání poznatků, dovedností a zkušeností, které absolventi skutečně uplatní v praxi. „Problému bohužel nepomáhá ani to, že uchazeči preferují školy ve větším městech, kde je i širší nabídka kulturního a sportovního vyžití. Střední školy na malých městech, kde naopak kapacity jsou, se tak naplňují o poznání hůře,“ upozornil Vácha, že ne všechny lokality jsou srovnatelně atraktivní – a tento vliv se projevuje vcelku významně.