Zájem se hodně liší

Jak důležité je podporovat přesun dojíždějících lidí ze silnic na koleje, dlouhodobě zdůrazňuje i hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). Uplatňují se nejen hlediska dopravní či ekologická, ale třeba i personální. Veřejné dopravě chybí lidé – a tak v záměrech plánovačů může hrát roli i fakt, že jeden strojvůdce dokáže odvézt desetkrát více lidí, než je v možnostech řidiče autobusu. To se může jevit zajímavě zvláště na trasách do Prahy od Kladna, Mělníka či Neratovic, kde pasažéři nyní dávají přednost autobusům. Logicky: jsou rychlejší. Modernizace by to však mohly změnit: připravuje se elektrifikace tratí do Kladna, Všetat a do Berouna přes Rudnou.

Některé tratě s elektrickým provozem však už balancují na příslovečné hraně. I když by v ranních a odpoledních špičkách bylo žádoucí zvýšit kapacitu, vysoká vytíženost tratí neumožňuje doplnit nové vlaky – a nedaří se ani přidávat nové vozy. Jako jediné řešení, které by mohlo pomoci již nyní přetíženým úsekům Běchovice – Libeň, Zeleneč – Horní Počernice a Roztoky – Podbaba (kvůli nimž cestování do Prahy od Českého Brodu, Lysé nad Labem i Kralup nad Vltavou není komfortní), se rýsuje pořízení nových vysokokapacitních elektrických jednotek.

Každodenní problémy

Rostoucí oblibu vlaků však mohou ohrožovat nečekané výpadky. Třeba ve čtvrtek ráno se vlaky na lince S33 po šesté ranní zastavily na pomezí Mladoboleslavska a Mělnicka, v úseku Skalsko – Mšeno, a to kvůli kamenům spadlým na trať, a již od noci na úterý se táhne série omezení kvůli neplánované rekonstrukci trakčního vedení u vršovického nádraží. Tato opatření, zahrnující i odklony vlaků a rušení teprve v prosinci nově zavedených spojů z Říčan, se dotýkají linek S8, S9 a S88.

V uplynulých týdnech se navíc neplánovaná omezení provozu objevovala opakovaně – a ne vždy bylo na vině jen zimní počasí. Závady – včetně těch, jež vyřadily z provozu klíčové železniční uzly v pražských Vršovicích či Čakovicích a měly i vážné dopady na příměstskou dopravu – přinášely neplánované omezení až nečekaně často. Analýza Regionálního organizátora Pražské integrované dopravy ukazuje, že v lednu se na vytížených „elektrických linkách“ v okolí Prahy, tedy S1, S2/22, S4, S7 a S9 omezení týkala v průměru deseti vlaků denně. Šlo jak o úplné výpadky či zkrácení trasy nebo odklony, tak i o vypravení vlaku jen v poloviční délce. Sto osmdesát dva z celkem 304 problémů postihlo linku S7 do Berouna.

Příměstská doprava na linkách S

* Obliba vlaků:
- Devadesát procent cestujících na linkách S mířících ze Středočeského kraje do Prahy přepravují „elektrické linky“ lákající pasažéry, jejichž počty vytrvale stoupají, především krátkými intervaly (ve špičce 15 minut) a standardem jednotek CityElefant; jde především o linky od Českého Brodu, Čelákovic, Kralup nad Vltavou, Berouna a Benešova
- Pomalejší rozvoj zažívají „motorové linky“ například od Všetat, Vraného nad Vltavou nebo Nučic –jednokolejné a neelektrifikované tratě nabízejí menší rychlost a nižší spolehlivost
- Velké rozdíly mezi oběma typy tratí potvrdil denní nástup cestujících do Prahy, zjištěný při průzkumu loni v říjnu: Čelákovice (12,2 tisíce obyvatel): 2003 lidí; Neratovice (16,2 tisíce obyvatel obyvatel): 512 osob

* Nejvytíženější tratě:
- Český Brod – Praha: větší zátěž od stanice Úvaly, extrémní ve špičce v úseku Praha-Běchovice – Praha-Libeň
- Lysá nad Labem – Praha: větší zátěž od zastávky Čelákovice-Jiřina, extrémní ve špičce v úseku Zeleneč – Praha-Horní Počernice
- Kralupy nad Vltavou – Praha: větší zátěž od stanice Libčice nad Vltavou, extrémní ve špičce v úseku Roztoky u Prahy – Praha-Podbaba
- Strančice – Praha: větší zátěž v úseku Říčany – Praha-Vršovice
- Řevnice – Praha: větší zátěž v úseku Černošice-Mokropsy – Praha-Smíchov

Zdroj: Regionální organizátor Pražské integrované dopravy