Prostě: fungují jako vzdělávací, informační, kulturní i komunitní centra. V jednotlivých obcích a městech se tak děje rozdílnou měrou; nelze samozřejmě srovnávat všech 817 veřejných knihoven v kraji. O 713 z nich se starají dobrovolní pracovníci, často i z řad seniorů, a 104 má profesionální zaměstnance.

Knihovny metodicky vede Středočeská vědecká knihovna Kladno, připomněla v pátek roli krajské příspěvkové organizace Helena Frintová z krajského úřadu. Některé řídí přímo, jiné prostřednictvím větších městských knihoven. Těmi jsou knihovny v Benešově, Kutné Hoře, Mladé Boleslavi a Příbrami.

Společně koordinují naplňování takzvané regionální funkce knihoven: především budování výměnných knihovních fondů a zápůjčky souborů knih mezi knihovnami, ale také poradenské, vzdělávací a koordinační služby. Pokud v pondělí vysloví souhlas středočeští zastupitelé, kraj se zaváže do roku 2022 podporovat služby knihoven nejméně částkou 13,7 milionu korun ročně. Stejná suma byla pro potřeby knihoven vyčleněna i v krajském rozpočtu na letošní rok.

S dalšími penězi na rozvoj knihoven se pak počítá v grantovém programu kraje. V rámci Středočeského Fondu kultury a obnovy památek bylo přidáno tematické zadání Knihovní fond obecních knihoven, jež přinese možnost získat peníze na nákup knih (ať už v tradiční „papírové“ podobě, či v elektronické verzi).