Kliknutím zvětšíte„Návštěvníky přivítáme od 13. do 18. hodiny. Není třeba se předem objednávat. Provádět budeme ve skupinkách, každá bude mít svého průvodce a návštěvníci uvidí místa, kde se naše produkty vyrábějí, zajdou i do sklepů," uvedl spolumajitel Herbadentu Pavel Zavadil.
Bezesporu velkou zajímavostí bude představení medailí ze začátku minulého století, které tehdejší majitel firmy magistr Svatek získal na mnoha světových výstavách. „ Medaile jsme před lety našli ukryté ve špinavém igelitovém pytli v zaprášeném koutě za obrovskými sudy," podotkl Pavel Zavadil.
Česká firma Herbadent má své kořeny již v 19. století. V roce 1897 založili bratři Svatkové na Smíchově první továrnu na výrobu sladových vín. Firma se jmenovala První kvasírny a sklepy maltonových vín Praha Smíchov. Před deseti lety firmu obnovil Pavel Zavadil s partnerem.
„Při přípravě tradičních bylinných extraktů, které stále připravujeme podle původních receptur, využíváme sílu 11 léčivých bylin od pečlivě vybraných dodavatelů. V pěti produktových řadách vyrábíme celkem 23 bylinných produktů. Nejvíce výrobků je určeno pro zdravé zuby a dásně pod značkou Herbadent, dále to jsou medicinální vína Herbavinum a bylinné koupele Herbaspa," dodal Pavel Zavadil.
K pokladu vedlo jedenadvacet schodů
Ten den, byl to pátek, pošmourný podzimní den před deseti lety, cosi cítil ve vzduchu. Když odjížděl z domu, manželka se ho ptala, zda-li je vše v pořádku. Nechápal, proč se ho na to ptá. Cítil však, že dnešek je jiný. A to třináctého nebylo.
Spolumajitel firmy Herbadent Pavel Zavadil byl dnes nervóznější než kdy jindy. Vůbec si ale nedokázal vysvětlit, proč je duchem nepřítomen. Právě dnes, po pracovní době, se v Herbadentu konečně dostanou na to, do čeho se mu nechtělo. Nebylo tomu dlouho, co noví majitelé obnovili provoz firmy Herbadent. A zatímco prostory v přízemí už vypadaly k světu, dole, v podzemí, tam u sudů, to žádná sláva nebyla.
Roky, kdy na celé podzemí sedal prach, vykonaly své. Hlavní chodba byla uklizená, ale za obrovskými sudy se uklízet nikomu nechtělo. Jednoduše proto, že tam se dostat jednoduše nedalo. Chtělo to hubeného obratného člověka. Tak málo prostoru tam bylo. A dnes byl den, kdy se tohle mělo změnit. Je třeba uklidit všechnu špínu.
Lidé odešli a zůstali jen dva brigádníci. Vlastně brigádnice. Eva a Marcela. V ruce smeták, kbelík, saponát a hadry. Dámy čekalo perné odpoledne, večer a noc. Ráno bylo třeba, aby bylo uklizeno, protože, ač se blížila sobota, nebyl to den volna. Přijedou montéři montovat nové laboratorní přístroje.
Dámy se pustily do práce
Pavel Zavadil vysvětlil dámám, co je třeba uklidit a dámy se pustily do práce. Pan Pavel vyšel ze sklepa po jedenadvaceti kamenných schodech z podzemí do přízemí. V kanceláři usedl za stůl, rozložil si plány a lokl si voňavé kávy. Už aby to bylo uklizené, snad zmizí ten zatuchlý odér. A začal si kreslit další vize podnikání firmy.
Jeden kýbl s černou vodou za druhým vylévaly dámy do kanálu. Neskutečná špína jakoby nekončila. Najednou Marcela vykřikla a v úleku převrátila kýbl se špinavou vodou. Zaklela ještě více. „Evi, tady něco zašramotilo. Jestli to je myš, tak mne to zabije," špitla Marcela. Nebojácná Eva vzala smeták a zašátrala s ním tam, odkud se ozval onen šramot. A smetákem vymetla velký igelitový pytel. Když se doslova štítivě přes horu prachu podívala dovnitř, zalapala po dechu a vytřeštila oči. Pak se rozeběhla chodbou, po jedenadvaceti schodech, do kanceláře ředitele.
Pavel Zavadil právě dopíjel kávu a něco si čmáral. V tom se rozlétly dveře a šéf nadskočil. "Co blbnete, ženská!" vykřikl. „Šéfe, rychle, dolů, to musíte vidět. Poklad jsme našly!"
Seběhli po schodech, proběhli chodbou a tam vzadu, nad igelitovým pytlem, nehybně stála Eva. „To je teda poklad!" byla první myšlenka Pavla Zavadila. Přistoupil k polorozbalenému špinavému igelitu a s odporem se podíval dovnitř. Když uviděl obsah pytle, vytřeštil oči i on. „Medaile," neznatelně špitnul. Uvnitř byly opravdové medaile.
Desítky medailí. Hotový poklad
Když Pavel Zavadil vynesl pytel po schodech na světlo, pořád si myslel, že se mu to jen zdá. Historické medaile ze začátku minulého století, které získal magistr Svatek, zakladatel firmy Herbadent, za svá medicinální vína na světových výstavách. Londýn 1903, Brusel 1902, Amsterodam 1900, Budapešť…). Desítky medailí. Hotový poklad.
Co následovalo? Pavel Zavadil vyndal zaprášené medaile jednu vedle druhé na stůl ve své kanceláři a prohlížel si je dlouhé hodiny. Mezitím dámy uklidily celý sklep. Když odcházely po půlnoci domů, v kanceláři šéfa se pořád svítilo.
A Pavel Zavadil? Ten se vrátil domů až k ránu. Manželce nebral celou dobu telefon, proto měla neklidné spaní. Když se objevil ve dveřích a všechno jí pověděl, zamžourala očima a než upadla do spánku, jen tiše řekla: „Proto ta ranní nervozita. Já věděla, že v tom něco bude." A bylo. Ten pátek byl totiž stvořen pro zrod něčeho nového. Pavel Zavadil to cítil od rána…
60
Čtenář reportér
1
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
