S tím, že už se nejedná o náhodné akce jako dřív, kdy týmy pracující v kulturních institucích kraje pouze reagovaly na výjimečné nabídky, na něž se peníze sháněly ve spolupráci s politiky tehdy vládnoucími kraji – a jinak se dařilo pořizovat pouze drobnosti.

Významné jsou i dary

Skvostem, který sbírky obohatí, může být ledacos. Třeba starý batoh. Tím se jako jedním z nejvýznamnějších darů chlubí Regionální muzeum v Jílovém u Prahy. To se vedle historických i přírodních pamětihodností regionu zaměřuje zejména na minulost těžby zlata – a také dějiny trampingu; zvlášť se zaměřením na oblast dolního Posázaví. Právě svědkem jeho počátků je meziválečný batoh, s nímž majitel jezdil na vandry v době samotného vzniku trampského hnutí.

Přímo za skvost trampské kolekce pak muzejníci označují darovanou knihu vzpomínek osady Hučící peřej ze 20. až 40. let 20. století, pocházející z pozůstalosti Růženy Jirkové, jež měla s manželem restauraci v Lukách pod Medníkem. Ručně psaná kronika obsahuje i řadu veršů, kreseb a maleb i obrázky z novinových výstřižků.

Ples, tanec - Ilustrační foto
Plesová sezona je za dveřmi. Půjčovny šatů i pronajímatelé sálů mají téměř plno

Jako cenné přírůstky získané darem muzejníci hodnotí také reliéf Panny Marie, který byl součástí litinového kříže z roku 1892, kdysi stojícího na křižovatce cest u Dolních Břežan, či speciální krabičku na límečky, jež se před sto lety přišívaly jak k pánským košilím, tak k dámským šatům.

Nákupy představí výstava

Dary jsou cenným zdrojem přírůstků i pro další instituce – nicméně možnost rozšiřovat sbírky i pomocí nákupů je vítaná. Podle Horčičkových slov se tento postup se schválenou částkou na výdaje a jasnými pravidly podařil díky tomu, že kraj „přidal své peníze k ministerským“. „Ty nejzajímavější kousky bychom rádi představili na výstavě,“ řekl radní Deníku. S tím, že loňské nákupy jsou velmi rozmanité. Je mezi nimi hodně obrazů, třeba i sbírka odznaků či četné připomínky regionální minulosti.

Nová expozice hutnictví

K nejpozoruhodnějším kouskům – tedy přesněji kusům – Horčička řadí pořízení Thomasova konvertoru, získaného jakožto významná připomínka hutnictví na Kladensku pro Hornický skanzen Mayrau ve Vinařicích, fungujícího jako jedna z poboček Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně. Osmašedesátitunový konvertor, který v kladenských železárnách fungoval od roku 1928 a pak byl součástí podnikového muzea Poldi, se stane centrem chystané hutnické expozice, jejíž součástí budou také buchar, licí pánev, ingoty, kokily a další zařízení představující hutní výrobu v Kladně.

Krajský úřad Středočeského kraje v Praze.
Na dotacích má kraj letos rozdělovat 490 milionů korun

Nyní se tato kolekce řadí mezi movité kulturní památky. Její pořízení za 600 tisíc korun je příkladem zmiňovaného spojení peněz od státu kraje: Ministerstvo kultury ČR uhradilo 70 procent z ceny a kraj financoval zbytek. Společně s náklady na stěhování včetně náročného listopadového transportu konvertoru ze zahrady Bachrovy vily do areálu Mayrovky zaplatil přes milion.

Z dřívějších příležitostných nákupů jsou nejznámější pořízení středověkého vyobrazení hornické činnosti známého jako Kutnohorská iluminace pro Galerii Středočeského kraje a nákup velkého kusu surového stříbra pocházejícího z těžby uranu pro Hornické muzeum v Příbrami.

Skvosty pořizované do sbírek v minulosti

- Repliky císařské koruny Svaté říše římské a královské (svatováclavské) koruny – ve sbírkách Galerie Středočeského kraje (GASK) v Kutné Hoře. Výrobu kopie císařské koruny, původně určené pro stálou expozici na hradě Karlštejn a prezentaci v rámci akce Královský průvod z Prahy na Karlštejn, zadal v roce 2007 kraj z podnětu tehdejšího hejtmana Petra Bendla (ODS) turnovskému šperkaři Jiřímu Urbanovi; ten spolupracoval i se skláři z okolí, vyrábějícími imitace drahých kamenů. Nyní je koruna uložena v GASK a k vystavení zapůjčována; slouží také jako lákadlo na prezentačních akcích kraje. Pro GASK následně rovněž v Turnově, v dílně šperkaře Jiřího Beldy ml., vznikla ještě kopie koruny českých králů.

- Kutnohorská iluminace – ve sbírkách Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře. Vyobrazení činností při dolování stříbra v Kutné Hoře z 15. století, do té doby nezvěstné a známé pouze z černobílé fotografie, se v roce 2009 objevilo v dražbě v londýnském aukčním domě Sotheby's. Dražit se vydali osobně tehdejší šéf GASK Jan Třeštík a hejtman David Rath (tehdy ČSSD), aby jako statutární zástupce kraje mohl na místě přijmout rozhodnutí týkající se ceny. Někdy se hovoří také i miniatuře – což je označení související s použitím červené barvy (nikoli s rozměry pergamenu, které dosahují 442 x 643 mm) nebo o foliu (což znamená list ze středověkého rukopisu).

- Největší kus surového stříbra vystavovaný v České republice – ve sbírkách Hornického muzea Příbram. Unikátní kousek z šachty číslo 21 o rozměrech 25 x 20 x 15 cm a hmotnosti 11 kg, potají vynesený některým z horníků někdy v osmdesátých letech z uranového dolu v Příbrami a pod rukou prodaný do Rakouska, se v roce 2013 objevil v nabídce velké burzy minerálů v německém Mnichově s pevnou cenovkou 11 tisíc eur. Získat mimořádnou částku na nákup se muzeu podařilo díky penězům poskytnutých z fondu tehdejšího hejtmana Josefa Řiháka (ČSSD).

Zdroj: archiv Deníku

Senioři a finance - Ilustrační foto
Rok 2020 a peníze? Leden přinese vyšší důchody i rodičovskou