Před několika týdny proběhl přesun dříku sloupu a jeho soklu ze zahrady kláštera a Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského pod Petřínem na Staroměstské náměstí. První červnovou středu se přišli podívat na základy mariánského sloupu františkáni z celých Čech i Moravy a o den později za velké pozornosti médií i několika zájemců z řad veřejnosti dokončovací práce pokračovaly.
Váňa původně plánoval, že celé dílo bude dokončeno v září, harmonogram však počítal s měsíční pauzou danou každoročními velikonočními trhy. Ty se v důsledku opatření proti šíření nového typu koronaviru nekonaly, takže stavba pokračovala bez přerušení. Mírné komplikace však nastaly ve čtvrtečním časovém rozvrhu.
Socha Panny Marie, která váží jeden a půl tuny, stála od roku 2004 na kovovém podstavci u severní zdi chrámu směrem k Celetné ulici. „Pracovníkům se od rána nedařilo ji z podstavce sundat a jeřábem převézt na místo na náměstí, kde již byly vztyčeny všechny ostatní části díla kromě samotného dříku sloupu a sochy. Stojí tam základy a sokl, které obklopují tři schody a balustráda,“ psaly České noviny prostřednictvím zpravodaje ČTK z místa činu.
Váňa novinářům vysvětlil, že socha má nerezový trn, který je oblkopen maltou tak, aby socha nespadla. A právě kvůli uříznutí trnu nastalo zpoždění. Až poté, co zvony odbily poledne, byl mariánský sloup definitivně vztyčen. Přihlížející v ten moment spustili aplaus. Socha přijde na řadu až odpoledne.
Sochař Váňa: Musíte si pořád dělat radost
„U kamenického řemesla si musíte umět dělat radost pořád, jinak byste to nemohli nikdy dodělat. O to větší radost mám teď a tady,“ řekl autor repliky novinářům. Společnost pro obnovu Mariánského sloupu usiluje o návrat barokního díla už přes dvacet let. Teď spolek daruje Praze repliku zdarma. „Není to zakázka, je to krásný kus života,“ tvrdí Váňa.
Pražští zastupitelé dříve opakovaně odmítli vyjádřit s umístěním napodobeniny původního sloupu souhlas. Situace se změnila koncem letošního ledna, kdy se v zastupitelstvu našla většina k revokaci původního nesouhlasného stanoviska hlavního města. V návaznosti na toto rozhodnutí magistrátní Technická správa komunikací (TSK) povolila stavbě zábor veřejného prostranství.
Původní sloup ze 17. století svrhl dav v čele s žižkovským anarchistickým bohémem Frantou Sauerem v roce 1918, protože v něm viděl symbol habsburské monarchie. Zastánci obnovy jej považují za symbol a vzpomínku na obránce Prahy za třicetileté války a významné barokní umělecké dílo. Podle odpůrců jde o symbol habsburské nadvlády a netolerantní rekatolizace země. Ani teď nejsou komuniální politici ani všichni Pražané jednotní. Proti návratu se organizovaly protesty, vznikly i petice.
Modlitby, aby bylo lépe
Věřící ve čtvrtek při přesunu sochu Panny Marie hladili. Po vztyčení zněly Staroměstským náměstím katolické písně jako třeba Ave Maria. Mnozí – tak jako kdysi jejich předci – jsou přesvědčeni, že modlitby u mariánského sloupu přinesou do země lepší časy. „Za pozlacenou mříží bude obrázek Madony Rynecké, ke kterému se lidé modlili dříve, aby bylo lépe,“ prozradil Váňa.
Podle sochaře je ještě nutné provést poslední úpravy, náměstí v historickém centru Prahy totiž má spád dva metry a je potřeba vytvořit takzvaný jalový schod, který tuto nerovnost vyvažuje. Prostor kolem palisády musí ještě dělníci osadit dlažbou.
„Podle statického posudku mariánský sloup vydrží rychlost větru až 170 km/hod, což tu nikdy nebylo,“ dodal Váňa, jehož v tomto roce čeká ještě finalizace prací pro nový kostel na Barrandově.
„Období koronaviru, kterým jsme prošli, je pro nás určitá připomínka, že právě tyto mariánské sloupy byly vždy symbolem záchrany před válečným nebezpečím, ale také i před nebezpečím zhoubných infekčních nemocí. Můžeme také poznat, že to je poděkování a projev úcty a solidarity těm, kteří onemocněli touto nemocí, ale je to také projev úcty a díků všem těm, kteří jakýmkoliv způsobem pomáhali druhým. Víme, že to jsou často v našich nemocnicích především ženy a matky v roli zdravotních sester, ošetřovatelek a lékařek,“ napsal na svůj facebookový profil kardinál Dominik Duka.