Státní podnik působící jako správce lesů na pozemcích spjatých s působením armády prozatím zhodnotil, že v meziročním srovnání se podařilo v rámci kůrovcové kalamity zredukovat populaci škůdce téměř o polovinu. Konkrétně hovoří o snížení takzvaného kůrovcového základu (což je vypočtená populace kůrovce, která může napadnout lesní porosty v následujícím jarním období) o 45 procent, k čemuž loni přispělo masivní nasazení obranných opatření společně se včasnou těžbou napadených stromů v průběhu vývoje první dceřiné generace lýkožrouta. A plán pro letošní rok je jasný: dostat kalamitu pod kontrolu. Platí to i pro nejzasaženější oblasti v rámci působnosti VLS: Brdy na Příbramsku, Berounsku i Praze-západ a Ralsko zasahující také na Mladoboleslavsko.

Právě v těchto oblastech, kam dorazila hlavní vlna kalamity, se loni podle slov nového ředitele VLS Romana Vohradského osvědčilo zvýšení intenzity vyhledávání a asanace napadených stromů v kombinaci s masivním nasazením pestrého spektra obranných opatření: k těm patří lapáky klasické i otrávené, feromonové lapače, insekticidní sítě nebo takzvané stojící lapáky – feromonem navnaděné stojící stromy. Byť se někdy stalo, že rázný postup provázela kritika výletníků a dalších milovníků přírody. „Lokálně náš důsledný postup vedl k výrazným změnám v krajině – bylo to však nezbytné, abychom ochránili dominantní část těchto přírodních lokalit,“ poznamenal Vohradský.

Zatmění měsíce.
Nadcházející zatmění Měsíce nabídne slabší podívanou. Letos bude ale jediné

Základní taktika se nemění ani pro letošní rok: klíčové je včasné vyhledávání napadených stromů a jejich asanace dříve, než je nová populace lýkožrouta opustí a zaútočí na další stromy. Plus rozsáhlé uplatnění lapáků a lapačů. Uplatnění postupu známého z loňska ředitel Vohradský potvrzuje. „Máme nasazena obranná opatření a připraveny těžební kapacity pro jarní rojení; včetně personálních posil z jiných lesnických divizí VLS,“ konstatoval. A netají optimismus „Pokud se nám bude dařit jako vloni, věřím, že bychom mohli kůrovcovou kalamitu v Brdech a Ralsku dostat pod kontrolu.“

Lesníci však mají jasno: jinak než uplatněním rázných opatření se to nepovede. Logika je totiž neúprosná: při každém rojení škůdce se bez jejich zásahu vyvine z jednoho napadeného smrku populace lýkožrouta, která napadne deset dalších. A bez zásahu by se rozsah kalamity exponenciálně zvyšoval: z jednoho kůrovcem opuštěného stromu by při druhém rojení bylo v průměru deset nově napadených stromů – a při případném třetím rojení sto…

Méně kácení, více sázení

Ačkoli bitva vojenských lesníků s lýkožroutem má opět přejít do fáze urputného útoku, vedení VLS už pro letošek plánuje snížit objem těžeb o pětinu. Navzdory pokračujícímu boji s kůrovcem by se tak kácení mělo přiblížit standardnímu objemu před nástupem kalamity. Lesníci však před sebou mají i další velké úkoly.

Ilustrační foto
Jazyky ve středních Čechách a v Praze: znáte původ svých sousedů?

„Prioritou bude také co nejrychlejší zalesnění lokalit novými druhově pestrými porosty,“ poznamenal Vohradský. Připouští současně, že jestliže kalamita výrazně změnila ráz krajiny, přispěje k urychlení potřebných změn. Smrkové monokultury nahradí lesní hospodaření bližší přírodě – což přispěje k adaptaci lesů na klimatické změny.