Chovatel krav: Krávy mají v novém bydlení i elektronická drbadla

Rod Poláčků hospodaří v malé obci nedaleko Okoře již od 17. století. I zdejší hospodářství poznamenala kolektivizace a majetek se tehdy velmi mladému farmáři vrátil v roce 1989 ve velmi dezolátním stavu. Přesto se mu podařilo vybudovat moderní farmu, která se vyrovná i těm západoevropským.

Co se stalo v době po druhé světové válce, kdy vaší rodině hospodářství sebrali?

Dědovi ho zabavili v roce 1948, nechtěl zakládat družstvo, ale nebyla to žádná provokace, tady nebyli ani lidé, kteří by v něm mohli pracovat. Roku 1953, jen pár dní předtím než byla měna, přestěhovali dědu do Soběslavi u Tábora. S sebou si směla rodina vzít jen to, co uvezla.

Jaké byly vaše začátky?

Když jsem na Holi začínal, bylo mi 23 let. Protože vrácení nastalo ještě před revolucí, neměl jsem nárok na náhrady. Jenže i podle komunistických zákonů se k hospodářství měli chovat jako řádný hospodář, tak jsem nakonec dostal alespoň nějaké krmení pro zvířata ze státního statku.

Jak velké nyní máte stádo a která plemena chováte?

Vlastníme dvě stě šedesát kusů holštýnského skotu, který je šlechtěný hlavně na mléčnou produkci. Za normovanou laktaci, což je 305 dní, zvíře nadojí 11 000 litrů mléka.

Máte nově vybudovaný kravín. V čem se liší od toho staršího?

Zatímco v tom starém musíme klasicky vyvážet hnůj, ten nový má moderní betonovou roštovou podlahu, kterou hnůj propadá do speciální kanalizace, která ho odvádí zpod haly do jímky na kejdu. V původním kravíně teď máme jen krávy před otelením, které nedojí. Snížily se nám tím náklady spojené s nastýláním a odvozem hnoje na pole.

Má moderní kravín i nějaké další „vychytávky"?

Krávy oceňují automatická drbadla, což jsou kartáče, které se při kontaktu se zvířetem roztáčejí a masírují ho. Také zde využíváme robot, který v každou celou hodinu zvířatům přihrnuje krmivo. Celkově tato stáj vyhovuje veškerým aktuálním evropským standardům.

Postavili jste i novou dojírnu. Čím je lepší?

Nová technologie přináší celkovou úsporu i jen díky tomu, že celá řada procesů nepotřebuje tolik elektrické energie. Navíc se zde teplo získané při zchlazování nadojeného mléka, využívá k ohřevu vody pro oplach dojírny. Dalším výrazným přínosem je proudový měnič, který je instalovaný na vývěvě k dojírně. Zařízení pracuje podle toho, kolik dojnic je v dojírně, a to ušetří nemalé náklady. Větší produktivita pracovníku na dojírně šetří další peníze. Technologické prvky jsou uloženy pod vlastní dojírnou. Proto jsou lépe chráněny před výraznějším poklesem teplot, poškozením vodou a podobně.

Jaký režim tedy vaše krávy mají?

Každá kráva, která se otelí, by se dva měsíce po porodu měla opět připustit. Je březí devět měsíců. Asi dva měsíce před otelením by se měla takzvaně zasušit, aby si její organismus odpočinul. Za totality to bylo tak, že co zvíře, to tele, více nepřežilo. Dnes dají klidně šest telat, ale více ne, protože pak už mi to taky k nim není fér, aby kraví babička měla děti. Ideálně by se stádo mělo jednou za čtyři roky obměnit. To ale nejde, k některým kusům si také vytváříme vztah.

Kolik máte ročně telátek? Necháváte si je všechna?

Loni to bylo sto telat za rok. Poměr býčků a jaloviček je půl na půl, býčkové jdou ve dvou měsících pryč. Jalovičky si necháváme, protože i ty, které chceme později prodat, nejprve zhodnotíme tím, že je necháme otelit.

Jak často krávy krmíte?

Veškeré krmivo se připravuje v takzvané míchárně, kde je i míchací vůz, kterým pak personál rozváží jednotlivé dávky složené z objemových, což je například kukuřičná siláž, a jadrných krmiv. K dispozici mají také takzvaný solný liz, kterým doplňují tělu minerály.

Kolikrát denně je musíte dojit?

Dvakrát denně, brzy ráno a pozdě odpoledne.

Jak se osvědčily takzvané mlékomaty, tedy automaty na mléko umístěné na několika místech v kraji?

Máme postavené automaty v Roztokách, na Suchdole, v Praze na Zličíně a dva automaty na Kladně. Prodej čerstvého chlazeného mléka přes mléčné automaty je nejpřímější cestou od výrobce farmáře, přímo ke konečnému spotřebiteli.

V čem se liší mléko z mlékomatu oproti tomu z mlékárny?

Mléko z mlékomatu je pouze kvalitně podojeno a rychle zchlazeno. Mnoho lidí tuto šanci dlouhá léta vůbec nemělo a mnoho lidí už si ani není úplně jisto, kde se vlastně mléko vyrábí, že to není v mlékárně, ale ve stáji na farmě. Mléko z mlékárny je pouze výrobkem z pravého mléka. Čerstvé mléko je specifickou čerstvou potravinou, která má navíc s obrovský potenciál pro zdraví a imunitu.